Pracují na ní dvojice studentů oboru strojírenství. Jan Večerek a Tomáš Szendrei právě v těchto dnech trikoptéru dokončují. Jde o dron se třemi vrtulemi. Přibližně čtyřicet centimetrů veliký stroj s šedým tělem staví od loňského léta, už teď je ale jasně vidět, jak celý dron bude vypadat.
„Vycházeli jsme z předpokladu, že trikoptéra bude mít boční ramena připevněná kolmo k zadnímu ramenu. Nakonec jsme ale zvolili metodu úhlu 120 stupňů mezi rameny, což zaručuje daleko větší stabilitu a možnost si více pohrát s těžištěm,“ vysvětluje 22letý Večerek netradiční vzhled létajícího přístroje.
Nápad na vývoj nového dronu dostal se stejně starým kolegou v minulém akademickém roce, kdy oba přemýšleli nad budoucí bakalářskou prací.
Museli testovat aerodynamické proudění
„Od začátku jsem chtěl něco stavět. Zpočátku jsme s Honzou přemýšleli o klasické kvadroptéře se čtyřmi vrtulemi, nakonec jsme ale jednu ubrali. Trikoptéra je dost ojedinělá a málokdo si troufne něco takového postavit. Museli jsme se také popasovat s designem a dá se říci, že je to úplně nový koncept,“ popisuje Szendrei, jak se oba konstruktéři k nápadu dostali.
Zdárné sestavení dronu je podle nich výsledkem mnoha pokusů, omylů a v neposlední řadě také výpočtů a změn, které museli mladí nadšenci do plánů zanášet. „Náročné bylo vytvořit koncept konstrukčního rámu pro tisk. Museli jsme také provádět řadu zkoušek aerodynamického proudění,“ podotýká Večerek. Jeho kolega přikyvuje s tím, že ne vždy se všechno povedlo napoprvé a výsledek nakonec vypadá úplně jinak než první nákres.
Pro svou práci využívali také součástky vyrobené na 3D tiskárně, které výrazně pomohly snížit celkovou váhu modelu. „Kromě toho, že jsou lehčí, mají také vyšší pevnost. Teď váží dron okolo půl kila a ideální by bylo tak 400 gramů, ale museli jsme ho vybavit větší baterií,“ říká Večerek a dodává, že většinu součástek si vyrobili sami. Kupované jsou podle něho jen elektronické díly.
S drony chtějí také závodit
Dron je také osazen kamerou pro přenos obrazu v přímém přenosu, díky čemuž se dá teoreticky využít i pro závodění v kategorii FPV dronů (strojů s kamerou snímající pohled z první osoby).
„Pro to se ale hodí spíše závodní typy, to ten náš tříramenný není. Nicméně jsme si několik takových strojů pořídili a rádi bychom založili na škole závodní tým,“ líčí Večerek. Díky jejich aktivitě také už možná brzy vznikne přímo na VŠTE specializovaný kroužek pro závodění s drony.
„Tam by se měli zájemci dozvědět nejen podrobnosti o strojích, ale i něco o legislativě s tím spojené,“ doplňuje ho Večerek a dodává, že mají za cíl dostat se s týmem mezi českou elitu. Čeští závodníci patří ke světové špičce v tomto oboru. „Chce to hlavně spoustu času a nějaké prostředky. S tím nám ale výrazně pomáhá naše škola stejně jako s prostory, kde můžeme na vývoji pracovat,“ chválí si dvojice studentů podmínky.
