Konec neoblíbeného plavce Janga? Pokud neuspěje s odvoláním, znamená to konec kariéry, říká Ryška |
Leeper se narodil bez obou nohou pod koleny, kvůli jeho zdravotní indispozici mu bylo zakázáno soutěžit ve světové atletice. K běhu totiž potřebuje protézy, ty ho podle úřadů zvýhodňují nad zdravými sportovci. S tím však nesouhlasí, a tak se obrátil na CAS. „Věřím, že CAS uzná, že nemám žádnou výhodu oproti sportovcům s tělesnou zdatností,“ doufá sportovec.
Američan se již zvládl kvalifikovat na loňské mistrovství světa v atletice, jenže po přezkoumání jeho případu mu byl start zakázán. To samé platí i s olympijskými hrami. Leeper zaběhl čtyřstovku za 44,3 sekundy, tedy v čase, který by mu kvalifikaci na hry hravě zajistil. Jenže narazil na svůj handicap.
„Chci jen spravedlivou šanci závodit,“ vysvětlil v rozhovoru pro BBC důvody, proč se nyní obrátil na Arbitrážní soud.
  |
Na svůj boj si najal právníky, kteří v roce 2008 spolupracovali s Oscarem Pistoriusem. Ten bojoval za právo zúčastnit se olympijských her v Londýně v roce 2012 a boj vyhrál. Stal se tak historicky prvním běžcem s amputovanými nohami, který na olympijských hrách závodil. Ve stejné vyústění doufá i Leeper. Moc času mu však už nezbývá.
„Tohle je poslední šance pana Leepera v boji o rovnost všech sportovců se zdravotním postižením, jimž bylo neoprávněně zabráněno soutěžit na sportovních událostech kvůli jejich závislosti na nezbytných protézách,“ řekl atletův právník Jeffrey Kessler.
Oproti Pistoriusovi to však bude mít znatelně těžší. Od roku 2015 totiž platí upravená pravidla, kterými asociace World Athletics dané případy přezkoumává. Nyní je totiž důkazní břemeno na samotném závodníkovi, který musí prokázat, že mu ortézy nedávají žádnou výhodu oproti ostatním. Podle jeho právníka to je ovšem diskriminační: „Porušuje to jeho lidská práva,“ vzkázal.
Leeper závodil už na paralympijských hrách v roce 2012, tehdy vybojoval v závodě na 200 metrů bronz. O čtyři roky později v Riu nenastoupil, tehdy dostal zákaz za pozitivní test na kokain.
