Propojení finančních služeb, pravidla hospodářské soutěže, pravomoci Soudního dvora EU nebo rybolov. Především o těchto bodech se zřejmě povedou spory při vyjednávání o novém partnerství EU a Británie, které v Bruselu začne už po víkendu. Analýzy předpovídají vypjaté rozhovory, neboť čerstvě zveřejněné vyjednávací mandáty se sice v některých ohledech podobají, u řady témat se ale představy Unie a Londýna výrazně rozchází.
Podle agentury Reuters lze obecně říci, že Británie chce po přechodném období brexitu výrazně volnější vazby na EU, než jaké by si přála „sedmadvacítka“. Britský premiér Boris Johnson hovoří o „dohodě o volném obchodu ve stylu Kanady“ a jeho vláda ohlašuje zavedení hraničních kontrol, Brusel se zase drží plánu z „politické deklarace“ přijaté současně s brexitovou dohodou.
„EU v úterý zveřejnila svůj vyjednávací mandát, který po pohledu na pomyslný koláč budoucích vztahů s Británií v zásadě vyhlašuje: ‚Chceme jej celý pro sebe‘. Ve čtvrtek zveřejnila své návrhy (britská) vláda, která se podívala na stejný koláč a řekla: ‚Ne, je celý náš.‘ V jisté fázi budou muset obě strany rozhodnout o tom, jak ten koláč rozdělit, jinak z něj nebudou mít vůbec nic,“ komentuje vývoj deník The Times.
Londýn chce „hospodářskou a politickou nezávislost“
Zásadním problémem je rozsah společných pravidel týkajících se hospodářské soutěže, o nichž se souhrnně hovoří jako o opatřeních pro zajištění „rovného hracího pole“. Součástí tohoto balíčku mohou být standardy pro ochranu životního prostředí či práv zaměstnanců, dále záruky ohledně dumpingu či státní podpory pro firmy, přičemž v určité míře jsou společná pravidla běžnou součástí obchodních dohod.
EU aktuálně požaduje poměrně striktně vymezené „hrací pole“ včetně daňové politiky a záruk o „nulovém dumpingu“ a odvolává se při tom na zmíněnou politickou deklaraci. Ta však není právně závazná a Londýn nyní odmítá pokračující působnost unijních regulací a hovoří o „plné hospodářské a politické nezávislosti“. Avizoval nicméně, že nehodlá snižovat standardy kolem pracovních podmínek a ochrany přírody.
Představy obou stran se rozchází i v tom, kdo by měl na dodržování takovýchto pravidel dohlížet. Británie podle vyjednávacího mandátu nepřistoupí na ujednání, které by jakékoli unijní instituci včetně Soudního dvora EU umožňovalo zasahovat do místního dění.
Rybolov, finanční služby, Severní Irsko
„Dalším problémovým bodem bude pravděpodobně rybolov,“ napsala agentura AP. Ačkoli toto odvětví tvoří prakticky zanedbatelnou část britské ekonomiky, bývá označováno za „srdcovou záležitost“ stoupenců brexitu. Současná vyjednávací pozice EU předpokládá zachování stávajícího přístupu unijních rybářů do britských vod, Johnsonova vláda ale navrhuje nový systém, při kterém by se každý rok dojednávaly nové kvóty.
Podobná situace nastává v souvislosti s finančními službami, kde zase Británie mimo jiné požaduje „právně závazné“ záruky ohledně přístupu na finanční trh EU. Brusel zatím zmiňuje pouze „dobrovolnou“ spolupráci a uvádí, že jakékoli budoucí kopírování britských kroků by bylo časově omezené a výsledkem posuzování jednotlivých případů.
Problémy se rýsují i jinde, například v souvislosti s harmonogramem jednání či pravidly pro Severní Irsko, současné požadavky ale zároveň představují pouze výchozí pozice obou stran. „I přes tvrdou rétoriku mají obě strany prostor pro dohodu,“ píše AP.
„Kompromis bude bezpochyby složitý,“ hodnotil expert na mezinárodní obchod z výzkumného institutu Centre for European Reform Sam Lowe. Podle něj je ale relativně překvapivé, „jak moc se pozice EU a Spojeného království shodují, pokud jde o povahu eventuální obchodní dohody“.
Další uznávaný analytik David Henig byl v anketě deníku Financial Times o něco skeptičtější. „Dokážu si představit, jak by se mohla najít dohoda. Ovšem nejsem si jistý, zda jedna i druhá strana tu dohodu chce natolik, aby učinila příslušné kompromisy. A času je strašlivě málo, budou-li rozhovory poznačeny špatnými politickými vztahy a komunikací,“ řekl.
