Příběh boje za volební právo žen v Národním památníku na Vítkově
28. února 2020 07:35
Přidejte si nás na domovskou Základní linku výstavy tvoří příběh kreslené postavičky představující aktivistku za volební právo žen, která se pro malé i velké návštěvníky stane průvodkyní a zavede je do období devatenáctého a začátku dvacátého století.
Výstava se soustředí na profesní a sociální skupiny žen (učitelky, sociální demokratky, první vysokoškolačky), které kolektivně i individuálně usilovaly o přístup k volebním urnám. Prostřednictvím fotografií, plakátů, karikatur a dalších vizuálních materiálů zachycuje jejich cestu k získání volebních práv.
Panelová výstava je doplněna o předměty ze sbírek Národního muzea, mimo jiné i o cenné archiválie z pozůstalosti Františky Plamínkové, vedoucí osobnosti hnutí za volební právo žen v Čechách. Návštěvníci si tak prohlédnou její senátorské legitimace, rukopisy nebo prapor z roku 1905 či bustu od sochařky Karly Vobišové Žákové a Josefa Františka Žáka.
Rozvíjející se ženské emancipační hnutí poprvé veřejně předložilo své politické požadavky během boje za všeobecné volební právo mužů v letech 1905 až 1907. Historicky první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu byla spisovatelka Božena Viková Kunětická. Její volba se stala manifestací pokrokovosti českého národa. Právo volit a být volena se však v období habsburské monarchie rozhodně netýkalo všech žen.
Volební právo se definitivně stvrdilo až přijetím československé ústavy v únoru roku 1920. To zakončilo nejen mnohaleté úsilí českých vlastenců, ale také boj českých ženských aktivistek za svá práva na politickou participaci.
Národní památník na Vítkově, U Památníku 1900, Praha 3.
