Čtyřicetidenní inventura života

Zjišťujeme a ověřujeme, jak žijeme svůj život ve srovnání s pravidly, která nám dal Bůh v Ježíši Kristu, jak je máme popsané v Bibli a v učení církve.

Takovou inventuru (kontrolu) života bychom měli dělat každý večer. Říkáme jí zpytování svědomí. Jednou za čas je ale potřeba nastavit si zrcadlo o něco důkladněji. K tomu nám pomáhá postní doba.

Abychom si lépe uvědomili význam postní doby, začíná Popeleční středou. Je to den přísného postu. To znamená, že v tento den nemůžeme jíst maso a do syta se můžeme najíst jen jednou. Tímto způsobem přichází ke slovu také modlitba těla. Takovým dnem je ještě Velký pátek ve Velikonočním třídení. V něm zase prožíváme Kristovu smrt.

Postní doba trvá 40 dní a je přípravou na Velikonoce. Během ní si připomínáme, že patříme Ježíši Kristu a zkoumáme, jak moc podle toho žijeme. Jestli je Pán Ježíš tím, jehož slovy se řídíme. Připravujeme se obnovit slib, že se budeme lépe snažit žít jako křesťané.

Postní doba končí připomínkou událostí, které vedly ke smrti Pána Ježíše na kříži, takzvaným Velikonočním třídením:

Na Velký pátek si připomínáme Kristovu smrt na kříži.

Na Bílou sobotu si připomínáme, že Ježíš zemřel a ležel mrtvý v hrobě. V tento den se nekonají žádné bohoslužby. Křesťané bdí u jeho hrobu. Večerní vigilie, při které slavíme jeho zmrtvýchvstání, již patří k neděli.

Třetím dnem Velikonočního třídení je Neděle Zmrtvýchvstání Páně, při které slavíme Kristovo vítězství nad smrtí.

Velikonočnímu třídení předchází Zelený čtvrtek, v němž si připomínáme ustanovení kněžství Ježíšem během Poslední večeře, ustanovení Nejsvětější Svátosti Oltářní (Eucharistie) a Ježíšovu velikou úzkost v Getsemanské zahradě před jeho utrpením.

Velikonočním třídením přecházíme do doby velikonoční.