Ve 101 letech zemřela matematička NASA Katherine Johnsonová. Počítala trajektorie raket

Šéf NASA Jim Bridenstine ocenil Johnsonovou za to, že nejen pomohla rozšířit hranice pro kosmické lety, ale i díky ní se toto odvětví otevřelo ženám a zbavilo se rasových předsudků.

„V NASA nikdy nezapomeneme na její odvahu, vedení a milníky, kterých bychom bez ní nemohli dosáhnout. Budeme dále neúnavně rozvíjet její odkaz a práci, abychom rozšířili možnosti pro každého, kdo může přispět k nekončící snaze o rozvoj lidského potenciálu,“ uvedl Bridenstine v prohlášení.

Úřad o ní na Twitteru napsal tato hezká slova: „Holčička, která ráda počítala, se stala ženou, která nás inspirovala k tomu, abychom měli neskutečné sny.“

„My všichni si většinou myslíme, že létání do kosmu je o lidech, kteří sedí v kabině kosmické lodě, nebo o lidech, technicích a vědcích, kteří tu kabinu a nosnou raketu vymysleli a postavili,“ okomentoval to pro Novinky popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, předseda astronautické sekce České astronomické společnosti.

„Ale už jen málo z nás si uvědomuje, že spolu s nimi byla na samém počátku i skupina dalších lidí, kteří museli všechny ty nápady vizionářů a techniků převést do řeči čísel a přesných výpočtů,“ zdůraznil.

V dobách začátku pilotované kosmonautiky to podle Halouska byla ve Spojených státech skupina mladých černošských matematiček, bez kterých by nebyly programy Mercury a Gemini, bez kterých by se neprošli američtí astronauté po Měsíci.

„Nedílnou součástí tohoto týmu, později jednou z jeho vůdčích tváří byla i Katherine Johnsonová. Žena s matematickým nadáním od boha, která jen s pomocí logaritmického pravítka, tužky a sešitu dokázala propočítat ty nejsložitější trajektorie. Později pomocí prvních strojních kalkulaček, ještě později pomocí prvních automatických počítačů IBM. Ale především díky své hlavě a matematickým dovednostem,“ popsal Halousek, který je i předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news.

Práce Johnsonové tak například přispěla k úspěchu Alana Sheparda, který se v květnu 1961, měsíc po historickém letu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, stal prvním Američanem ve vesmíru. Její výpočty byly klíčové i pro mise Apollo, jejichž cílem bylo přistání Američanů na Měsíci, a pro program amerických raketoplánů.

V roce 1962 požádal Glenn před prvním orbitálním letem inženýry, aby Johnsonová přepočítala výsledky, které pro misi od startu až po přistání v oceánu stanovil počítač.

„Pokud řekne, že jsou v pořádku, pak jsem připraven letět,“ vzpomínala po letech na událost a Glennova slova. Matematička tehdy s pomocí stejných vstupních dat přepočítala výsledky stanovené počítačem, a to pouze za použití mechanické kalkulačky.

A něco takového se dělo často, astronauti toto ověření chtěli po ní či po některé z jejích kolegyň, například Dorothy Vaughanové a Mary Jacksonové.

Sama Johnsonová jako svůj největší přínos vesmírným misím považovala podle NASA výpočet trajektorií pro setkání lunárního a velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce.

Na odpočinek odešla v roce 1986 po 33 letech práce pro americký vesmírný program. „Milovala jsem každičký den své práce,“ řekla.

V roce 2015 Johnsonovou tehdejší šéf Bílého domu Barack Obama ocenil prezidentskou medailí Svobody, což je nejvyšší americké civilní vyznamenání.

O její práci (a také dalších dvou černošských matematiček a fyziček, zmíněné Vaughanové a Jacksonové) pro NASA vypráví životopisný snímek Skrytá čísla, který si vysloužil nominaci na Oscara.

„Těmto ženám vděčíme v kosmonautice za mnoho,“ uzavřel Halousek.