Patrně jeden z nejpodivnějších příběhů o lásce se odehrál v 16. století na italském královském dvoře. Než se tam Petrus Gonsalvus podíval, žil prvních deset let svého života na ostrově Tenerife.
Už jako malý chlapec pozoroval, že je s ním něco v nepořádku. Oproti vrstevníkům měl mnohem více chlupů i na místech, kde obyčejně nerostly ani dospělým lidem. Trpěl tzv. hypertrichózou, neboli vlkodlačím syndromem. Okolí ho nevnímalo jako člověka, ale zvíře a tak se k němu i chovalo. Než aby se o něj rodina láskyplně postarala, poslala ho jako kuriozitu do Francie králi Jindřichu II.
Panovník si chlupatého chlapce nesmírně oblíbil a daroval mu to, co mu rodná zem upírala – lidskost. Petrus si užíval šlechtického života a svobodně se vzdělával, ale ani inteligencí a srdečností se mu dvořany, kteří v něm stále viděli králova dvounohého mazlíčka, nepodařilo naklonit na svou stranu.
Láska nezná mezí
Později byl Jindřichem přemístěn na dvůr vévodkyně Markéty Parmské. Tam se seznámil se svou budoucí manželkou Catherine, dcerou královského sluhy. Vrozená vada nedokázala uhasit jiskru, která mezi mladými lidmi přeskočila.
Počáteční románek přerostl na plnohodnotný vztah, v němž Petrus konečně poznal, jaký to je být milován. Pár se s požehnáním vévodkyně vzal a po svatbě odešel na dvůr Alexandra Farnese, syna Markéty, kde založil početnou rodinu.
Vlkodlačíhmu syndromu se nevyhnulo pět ze sedmi dětí. Pro postižené potomky to znamenalo doživotní trauma z posměšků a hanlivých přezdívek. Jejich podivuhodná životní situace se dostala až k uším prominentního lékaře a biologa Ulissese Aldrovandiho, který nějaký čas strávil s rodinou a snažil se přijít na kloub záhadnému ochlupení. Stal se tak prvním, kdo hypertrichózu zaznamenal.
Kráska a zvíře
Na sklonku života se rodina přestěhovala do malé italské vesničky. Většina dětí skončila, tak jako na začátku Petrus, na královských dvorech. Informace o jejich osudech nejsou záznamy, portréty vlkodlačích potomků jsou však k nalezení v mnoha evropských sbírkách umění a kuriozit.
Petrus zemřel roku 1618 v oblasti Capodimonte nedaleko Říma. Má se za to, že jejich netradiční manželství bylo jednou z hlavních inspirací pro sepsání klasické pohádky Kráska a zvíře.