Spíše než nezvyklý koníček je to „ekologické umění“, ujišťuje za slunného zimního jitra při práci na pěší zóně vedoucí od katedrály svatého Pavla po most Millenium Bridge v srdci britské metropole.
„Je smutné přihlížet tomu, jak lidé mohou znečišťovat své prostředí a kolik odpadu vyprodukujeme. Považuji tedy za správné, že vytvářím cosi, co vychází z prostředí, než abych do něho něco přidával,“ vysvětluje se štětcem v ruce.
Jeho výtvory, sotva větší než padesátipencová mince, jsou rozptýleny všude na Millenium Bridge, ale také kolem svatého Pavla. Pokud se na ně nepodíváte úplně zblízka, ani si jich nevšimnete. Mnohá jeho díla představují katedrálu. Jiná jsou velmi pestré kresby, které jsou často někomu věnovány a datovány. Ben Wilson se narodil na severu Londýna a nejprve začal vytvářet sochy ze dřeva, ale pak se přeorientoval na žvýkačky. Během let si vydobyl přezdívku chewing-gum man.
Jeho postup je vždy stejný. Objeví použitou žvýkačku přilepenou na mostě nebo na chodníku a rozbalí své nádobíčko: starý kus plátna pokrytý skvrnami, na nějž se položí na břicho, akrylové barvy, štětec, kahan, který používá ke změkčení žvýkačky, a lahvičku s lakem, jímž přetře konečný výtvor. Většina kolemjdoucích, kteří jsou zvyklí vídat tohoto excentrického muže v barvami potřísněné kombinéze rozloženého na Millenium Bridge, ať je vedro nebo mráz, k němu přistupuje, vyptává se ho nebo si ho fotografuje.
„Odhazovat žvýkačky je nerozvážné, chci to změnit v cosi pozitivního,“ vysvětluje Ben Wilson. Když maluje, dává si pozor, aby neposkvrnil most, protože by ho mohly úřady obvinit ze znečišťování životního prostředí.
„Za to je zodpovědná osoba, která žvýkačku vyplivla. Já měním odpad v umění, je to jakási forma recyklace,“ ujišťuje Ben Wilson. Tvrdí, že pomaloval tisíce a tisíce žvýkaček, a chlubí se, že toto „skryté umění“ rozmístil téměř všude po chodnících a mostech metropole. Prohlašuje, že žije ze spolupráce s umělci nebo galeriemi, ale odmítá jakoukoli odměnu od těch, kdo ho žádají, aby jim malovanou žvýkačku věnoval.
