Konflikt v Libyi může být pro Evropu problém, tvrdí expert

NÁZOR - Světový tisk se v lednu zaměřil na každoroční setkání v Davosu, ale uniká mu situace, jejíž dynamika ovlivňuje budoucnost Evropy mnohem více než cokoliv, co bylo na švýcarském ekonomickém fóru řečeno, tvrdí Mike Watson v komentáři pro server National Interest. Expert na mezinárodní vztahy z think tanku Hudson Institute varuje, že EU sice čelí vnějším hrozbám vyvolaným nestabilitou v jejím okolí i avanturistickým sousedům, ale největší výzva přichází zevnitř.

Bezprostřední problém

Německá kancléřka Angela Merkelová minulý měsíc uspořádala v Berlíně konferenci s cílem vyřešit dlouhodobý konflikt v Libyi, připomíná odborník. Konstatuje, že účastníci se sice na papíře přihlásili ke zbrojnímu embargu OSN, které je roky široce porušováno, ale válčící strany se také nedomluvily na příměří či širší dohodě.

Prohlášení po konferenci správně uvedlo, že pouze Libyjci řízený a vedený politický proces může konflikt ukončit a přinést trvalý mír, ale k takovému procesu pravděpodobně nedojde, uvádí Watson. Zmiňuje slova Merkelové, že rozdíly mezi válčícími stranami jsou tak velké, že spolu ani nedokážou mluvit.

"Bezprostředním problémem pro Evropu je to, že tento konflikt má dalekosáhlé dopady," pokračuje expert. Vysvětluje, že nejde pouze o teroristické skupiny, které těží z libyjského chaosu, ale kolaps řádu uvolnil roce tamním převaděčům, kteří využívají snahy stovek tisíc lidí dostat se přes Středomoří do EU.

Podmínky těchto běženců se mnohdy blíží otroctví, odkazuje Watson na závěry každoroční zprávy amerického ministerstva zahraničí. Dodává, že pokud se ale úspěšně dostanou do Evropy, jejich příchod vede k destabilizaci evropské politiky a EU nedokáže tento problém vyřešit bez libyjské pomoci.      

Od roku 2015 do Itálie připlulo téměř půl milionu lidí a údajná neschopnost zavedených stran zastavit tento příliv přispěla k nástupu italských populistů k moci, nastiňuje expert. Podotýká, že bývalá italská vláda skutečně přijala mnoho opatření, která příliv migrantů a uprchlíků výrazně zpomalila, ale i tak jsou závislá Libyjcích a jejich zásahu proti převaděčům v Africe.

"Eskalující občanská válka v Libyi hrozí narušením této strategie," upozorňuje Watson. Domnívá se, že pokud jejich místní partneři poleví, Evropané nemají dostatečné kapacity pobřežní stráže a námořnictva, aby dostatečně hlídali Středomoří a zastavili další migrační vlnu.

Byrokracie, nebo válka

To by bylo samo o sobě výzvou i v případě, pokud by byla Evropa jedinou vnější mocností, která se v Libyi angažuje, což ale neplatí, konstatuje odborník. Podotýká, že v Libyi se roky angažují další země, nicméně situace na bojišti se změnila až nedávno, když ruští žoldáci podpořili válečníka Chalífu Haftara, a tím přiměli Turecko vyslat vojenské poradce a spřízněné syrské bojovníky na pomoc libyjské vládně národní shody, kterou uznává OSN.     

Není jasné čí vítězství by bylo pro evropské zájmy méně katastrofální, uvádí Watson. vysvětluje, že Haftarův triumf by dále usnadnil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přístup do Středomoří a umožnil mu kdykoliv ohrozit jižní křídlo NATO, zatímco turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan již loni hrozil EU za kritiku jeho akcí v Sýrii pomstou v podobě vyslání uprchlíků nacházejících se v Turecku do Evropy a kontrola největší základny pro migraci do Evropy by mu dala do ruky silný trumf.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Za těmito hrozbami podle experta číhá největší výzva pro EU, která spočívá v tom, že navzdory silné rétorice představitelů, jako je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se Evropa zřejmě nestane geopolitickým hráčem, protože mezi členy unie panuje v zásadních otázkách malý konsensus a Libye je jednou z nich.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který kandidoval s heslem sjednocení EU, loni v dubnu popudil zbytek unie, když zablokoval rezoluci odsuzující Haftarovu ofenzivu, připomíná Watson. Konstatuje, že důvodem byla skutečnost, že francouzské ropné společnosti těží v části Libye, kterou ovládá právě Haftar, což umožnilo Erdoğanovi jedovatě upozornit, že Evropou vyzdvihované principy jsou otevřeně bagatelizovány v evropské sousedství.

Bylo by chybou, pokud by se američtí euroskeptici na evropské problémy dívali se škodolibostí, varuje expert. Upozorňuje, že jejich argument zní, že EU nepřinesla řešení konfliktu, který Evropu trápí již tisíc let, ale jde o pouhou poslední metodu, jakou se Francie a Německo snaží ovládnou své okolí, a že pozoruhodně stabilní mír v západní Evropě v poslední sedmi dekádách umožnily především americké bezpečnostní garance.

"Je na tom něco pravdy, ale eurofilové mají pravdu, když poukazují, jak moc je momentální francouzské a německé panování vlídnější než před stoletím," píše Watson. Dodává, že spolu s americkou reorientací na Indo-Pacifický region budou uvedené bezpečnostní garance zřejmě slábnout, a proto bude pro Evropany výhodnější dohadovat se ve výborech než se vrátit k ozbrojeným konfliktům. Reálnou alternativu k byrokratické vlezlosti Bruselu si totiž podle odborníka není těžké představit - stačí se podívat do Libye.

Související

Více souvisejících

migrace EU (Evropská unie) Libye

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy