KNIHA PRO TENTO TÝDEN: Milan Švankmajer – Petr Vok z Rožmberka

Petr Vok patří k nejvýraznějším a z dnešního pohledu také k nejrozporuplnějším postavám české historie 16. a počátku 17. století. Poslední z mocného rodu Rožmberků býval po léta poněkud černobíle vnímán především jako zhýralý milovník přepychu, vína a žen.

Monografie Milana Švankmajera, nazvaná jednoduše Petr Vok z Rožmberka, jeho portrétu přidává mnohem reálnější a barevnější obrysy. Zabývá se Vokovými motivy náboženskými, politickými, finančními i osobními a ukazuje jej v odlišné, velmi zajímavé perspektivě.

„Kniha upravuje naši představu o Petru Vokovi, kterou máme zažitou například z filmového zpracování s Milošem Kopeckým v hlavní roli. Filmová interpretace ho prezentuje jako bonvivána a opilce, ve skutečnosti však Petr Vok ušetřil spoustu životů, držel opozici proti císaři. Byl to dobrý a tvrdý hospodář, který podporoval Jednotu bratrskou. Kniha je populárně-naučná a velmi čtivě napsaná. Potěší nejen všechny milovníky Rožmberků,“ konstatuje Petr Himmel, majitel nakladatelství Garamond, které publikaci vydává.

Monografie Petr Vok z Rožmberka vyšla poprvé v 80. letech 20. století pod autorským pseudonymem Anežka Svobodová, neboť její autor, historik Milan Švankmajer, nemohl oficiálně publikovat. Kniha tehdy zaznamenala poměrně velký ohlas. Čtenáři ocenili především poutavé zpracování nepříliš známých informací o této historické osobnosti, navíc v kontextu obecného politického vývoje v Čechách, což mnohé navnadilo k hlubšímu studiu našich dějin…

A podobně inspirativní podněty nabízí Švankmajerův text i dnes.
Český historik Milan Švankmajer (1928–2003) se specializoval na ruské novověké dějiny, napsal například díla Dějiny Ruska, Kateřina II. – lesk a bída impéria či Petr I. – zrození impéria. Působil jako vědecký pracovník, začátkem normalizace byl z politických důvodů propuštěn. Poté pracoval v knihovně, po roce 1989 vedl Ústav dějin střední a východní Evropy a i v důchodovém věku přednášel.

FB – Nové knihy