Čekání na vlak k letišti trvá třicet let, projekt patří k pražským restům

  7:46
Nový seriál MF DNES Pražské resty se věnuje problémům metropole, které čekají na své rozuzlení roky. Politici často uvažují v horizontu jednoho volebního období, dlouhodobé resty zůstávají. V prvním díle připomeneme, že úvahy o trati na Letiště Václava Havla jsou staré téměř třicet let.

Vizualizace rychlodráhy, stanice Ruzyně | foto: Praha-kladno.cz

Vlak na letiště v Ruzyni je téma, které plní novinové stránky od začátku devadesátých let. V souvislosti s otevřením hranic, nárůstem turistiky i díky ekonomickému růstu počet cestujících, kteří od té doby do Ruzyně cestují, neustále stoupá. Jedinou formou veřejné dopravy jsou přitom stále autobusy.

Rozdílem je jen to, že karosy či ikarusy postupem let nahradily nízkopodlažní kloubové autobusy. „Známé drážní těleso má být podle představ ČSD využíváno velice intenzivně nejen ke spojení s Kladnem, ale též k rychlodrážnímu spojení centra velkoměsta s letištěm v Ruzyni,“ psaly noviny například 5. listopadu 1991.

Pro následující období bylo typické, že záměry vystavět a provozovat železnici do Ruzyně střídaly plány, aby na letiště vedlo metro, a už by se pravděpodobně dalo jen těžko zpětně zjistit, čím byli politici nebo úředníci v průběhu let ke své činnosti či nečinnosti motivováni.

„Dlouhý termín vidím zejména v tom, že politici viděli dlouhodobě vyšší prioritu v jiných dopravních projektech Prahy a jejího okolí. Příčina je také možná trochu překvapivě v nepřímém lobbingu taxikářů,“ vysvětluje politolog Jan Kubáček.

Podle něj v minulosti mohlo existovat napojení taxikářských společností na provozovatele dalších služeb například v ubytování. A pokud například provozovatelé hotelů sponzorovali i některé politiky, už nemuselo být daleko ani k tomu, aby někdo lobboval u politiků ve prospěch taxikářů, jejichž podnikání vlakové spojení na letiště nepochybně ohrozí.

Nová územní rozhodnutí

Již delší dobu je jisté, že vlakové spojení na letiště vznikne. Teď už je vše spíše otázkou času. K prvním hmatatelným či viditelným důkazům, že to Správa železnic (dřívější SŽDC) myslí s projektem vlaků na letiště vážně, je například rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Ta začala v roce 2017 a měla být dokončena loni, po menším zdržení uvádějí správci železnic termín dokončení letos na jaře.

Okolo projektu se prakticky pořád něco děje. K nejbližším očekávaným událostem patří i projednání řešení úseku Dejvice–Veleslavín se zastupitelstvem Prahy 6, které se uskuteční 20. února.

Správa se také chlubí některými dílčími úspěchy z poslední doby. Například v prosinci získal územní rozhodnutí úsek Praha-Výstaviště – Praha-Bubny a v listopadu úsek Kladno – Kladno-Ostrovec.

Své tipy na pražské resty můžete zasílat na adresu:

„Nepočítáme-li finišující rekonstrukci Negrelliho viaduktu, je kladenský úsek první, k němuž jsme v rámci přípravy železnice na letiště obdrželi územní rozhodnutí. Jde o významný milník celé investice,“ vysvětluje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Vedení metropole zatím operuje s termínem dokončení vlakového spojení na letiště Václava Havla v roce 2028.

Organizace Ropid, která hromadnou dopravu v metropoli a jejím okolí spravuje, ale zatím se žádným konkrétním termínem, kdy by mohly začít vlaky do Ruzyně jezdit, nepočítá. „Termín dokončení je nejistý a budeme velmi rádi, pokud vlaky začnou jezdit ještě v tomto desetiletí,“ vysvětluje mluvčí Ropidu Filip Drápal.

I proto by ještě před zavedením železnice mohly jezdit na Ruzyni trolejbusy. „My jsme se rozhodli ulehčit cestujícím co nejdřív. Proto trasu linky 119 zelektrifikujeme a do Prahy pořídíme dvacet velkokapacitních tříčlánkových bateriových trolejbusů. Budou mít na délku 25 metrů. Ulehčíme dopravě, protože nebudeme přidávat další autobusové spoje, a zároveň snížíme výfukové emise na nulu,“ vysvětluje náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Autor: