Gretin syndrom? Ekonomka varuje před výnosným klimatickým byznysem

NÁZOR - Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell nedávno vyvolal vlnu nevole, když prohlásil, že mladí klimatičtí aktivisté trpí "Gretiným syndromem", připomíná ekonomka Daniela Gaborová. Profesorka z University od West England v komentáři pro server Guardian tvrdí, že Borrell se mýlil nejen v tomto směru, ale také v makroekonomické rovině.

Tradiční, nikoliv ambiciózní změna

Šlo o chybu, která je příznakem katastrofálního stavu evropské ekonomické diskuze po desetiletí škrtů a myšlenky vyrovnaných rozpočtů, uvádí ekonomika. Připomíná, že Borrell obvinil mladé lidi bojující proti klimatické změně z naivity ohledně nákladů, které si takový boj vyžádá.

"Chtěl bych vědět, zda mladí lidé demonstrující v Berlíně...jsou ochotní snížit svou životní úroveň, aby nabídli kompenzace polským horníkům, protože pokud budeme skutečně bojovat s klimatickou změnou, přijdou o práci a budou muset být podpořeni," cituje profesorka Borrellova slova. Upozorňuje, že pro Borrella je přechod Evropy k zelené ekonomice hrou s nulovým součtem, kdy přechod k bezuhlíkové ekonomice musí zaplatit německý daňový poplatník.

Borrellova slova jsou sice nešťastně formulovaná, ale plně odrážejí chybnou makroekonomiku tzv. evropského zeleného údělu, tvrdí odbornice. Problém spatřuje již v názvu projektu, který má investovat bilion eur do přechodu z fosilní na bezuhlíkovou ekonomiku, přičemž ale Evropská komise přestala operovat s pojmem "nový" zelený úděl - jak zněl americký originál odkazující na politiku nového údělu prezidenta Roosevelta během velké hospodářské krize.

Vypuštění slova "nový" považuje Gaborová za signál, že komisi nejde o systémovou změnu cestou ambiciózní zelené makroekonomiky a tvrdou regulaci investic do uhlíkových technologií, ale chce jí tradiční cestou, která pouze pobízí trh k dekarbonizaci.

Z makroekonomického hlediska je evropský zelený úděl poznamenán logikou úspor a vyrovnaných rozpočtů, kritizuje ekonomka. Vysvětluje, že namísto zeleného fiskálního aktivismu chce pouze použít existující evropské fondy k mobilizaci finančních prostředků soukromého sektoru, přičemž veřejné finance mají být využity pouze k pokrytí rizika aktivity soukromých firem a zajistit "spravedlivý přechod", který ochrání skupiny jako polské horníky poté, co budou zavřeny jejich doly, skrze rekvalifikační programy.  

"Existují jen malé garance, že peníze evropských daňových poplatníků se dostanou k polským horníkům," varuje expertka. Obává se, že skončí v kapsách "dekarbonizačních baronů", chytrých místních elit, které převedou finance do svých podniků, podobně jako velcí zemědělci získávají většinu evropských dotací původně určených pro malé farmáře.

Stát nemusí platit, když platí soukromníci

Jako příklad uvádí Gaborová Rumunsko, kde si odboráři stěžují, že z peněz na rekvalifikaci horníků v Transylvánii probíhající v posledních 15 letech profitují pouze firmy zabývající se dekarbonizací, které jsou navázány na politické elity země, což jim umožnilo obsadit trh s rekvalifikačními službami, aniž by došlo k dalším investicím do pracovních míst a nových sektorů ekonomiky.

Při odmítání zelené makroekonomiky Evropská komise sází na soukromé peníze dle logiky, že stát nemusí platit, pokud zaplatí soukromý sektor povzbuzený veřejnými penězi, které sníží rizika do zelených investic, uvádí profesorka. Podotýká, že Komise má v tomto mocné spojence v podobě bohatých investorů - Larry Fink, ředitel jedné z největších světových investičních společností BlackRock, nedávno prohlásil, že svět se nachází na pokraji zásadního přelomu finančnictví a dekarbonizace bude brána vážně.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tuto aktivitu Gaborová vítá a připomíná, že BlackRock a další investoři dosud podporovali spíše uhlíkovou ekonomiku, nechovali se klimaticky zodpovědně, o zelené ekonomice pouze mluvili a zároveň blokovali kroky akcionářů tímto směrem. Nebezpečí nyní spočívá v tom, že veřejné finance, které hodlá Evropská komise poskytnout přechodu na zelenou ekonomiku, budou v reálu dotovat pouze podobnou zelenou rétoriku, upozorňuje profesorka. Obává se, že investoři do uhlíkové ekonomiky mohou z ochrany klimatu učinit jen výnosný byznys.

První krok EU má zahrnovat nastavení pravidel hry, o kterých nyní jednají evropské instituce, uvádí odbornice. Vysvětluje, že má vzniknout seznam udržitelných aktivit, který bude mít přednost před soukromými kritérii, kterých nyní soukromí finančníci využívají při výběru zelených aktivit. Nastavení evropských veřejných standardů toho, co je skutečně zelené, by zkomplikovalo investorům do uhlíkové ekonomiky zaklínat se soukromými kritérii a při správné realizaci by se mohlo stát světovým standardem pro měření a regulaci environmentálního jednání globálních finančních hráčů, věří Gaborová.  

Je zde ale riziko, že v politických jednáních budou kritéria zelených aktivit rozmělněna, varuje ekonomka. Připomíná, že po zuřivém lobbistickém úsilí již došlo k vytvoření kategorie "přípustných aktivit" rámovaných jako "cesta k zelené ekonomice", která se snadno může stát skupinou pro zcela aktivity, které jsou spíše hnědé než zelené.

 Pobídky pro investory do uhlíkové ekonomiky, aby se snažili všude dosadit zelenou nálepku, mohou připravit druhý krok, a to sice přimět evropské regulátory, aby takto označené aktivity propagovali, obává se expertka. Připomíná, že Evropská komise odmítá mluvit o regulaci "hnědých peněz", ačkoliv ta by mohla být silným nástrojem k financování evropského zeleného údělu, pokud by byly takové finance zdaněny, nebo regulovány tak, aby bylo výhodnější urychleně investovat do zelené ekonomiky.

Ti, které pobouřila Borrellova slova, by si měli podle profesorky uvědomit, že skutečná politická bitva se vede o to, aby se evropský zelený úděl nezměnil v dohodu mezi regulátory a investory do uhlíkové ekonomiky, mezi bruselskými a místními elitami, která povede k exportu jen naoko zelených finančních pravidel do zbytku světa.

"Klimatičtí aktivisté by měli tlačit na celkově zelenou ekonomickou agendu, která si uvědomuje klíčovou roli zeleného fiskálního aktivismu při organizaci přechodu k nízkouhlíkové ekonomice," píše odbornice. To podle ní znamená chránit veřejné finance před investory do uhlíkové ekonomiky a učinit ze soukromých peněz přední nástroj boje s klimatickou změnou.

Související

Více souvisejících

Josep Borrell Ekonomika Klimatické změny Greta Thunbergová (aktivistka)

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy