NÁZOR - Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell nedávno vyvolal vlnu nevole, když prohlásil, že mladí klimatičtí aktivisté trpí "Gretiným syndromem", připomíná ekonomka Daniela Gaborová. Profesorka z University od West England v komentáři pro server Guardian tvrdí, že Borrell se mýlil nejen v tomto směru, ale také v makroekonomické rovině.
Tradiční, nikoliv ambiciózní změna
Šlo o chybu, která je příznakem katastrofálního stavu evropské ekonomické diskuze po desetiletí škrtů a myšlenky vyrovnaných rozpočtů, uvádí ekonomika. Připomíná, že Borrell obvinil mladé lidi bojující proti klimatické změně z naivity ohledně nákladů, které si takový boj vyžádá.
"Chtěl bych vědět, zda mladí lidé demonstrující v Berlíně...jsou ochotní snížit svou životní úroveň, aby nabídli kompenzace polským horníkům, protože pokud budeme skutečně bojovat s klimatickou změnou, přijdou o práci a budou muset být podpořeni," cituje profesorka Borrellova slova. Upozorňuje, že pro Borrella je přechod Evropy k zelené ekonomice hrou s nulovým součtem, kdy přechod k bezuhlíkové ekonomice musí zaplatit německý daňový poplatník.
Borrellova slova jsou sice nešťastně formulovaná, ale plně odrážejí chybnou makroekonomiku tzv. evropského zeleného údělu, tvrdí odbornice. Problém spatřuje již v názvu projektu, který má investovat bilion eur do přechodu z fosilní na bezuhlíkovou ekonomiku, přičemž ale Evropská komise přestala operovat s pojmem "nový" zelený úděl - jak zněl americký originál odkazující na politiku nového údělu prezidenta Roosevelta během velké hospodářské krize.
Vypuštění slova "nový" považuje Gaborová za signál, že komisi nejde o systémovou změnu cestou ambiciózní zelené makroekonomiky a tvrdou regulaci investic do uhlíkových technologií, ale chce jí tradiční cestou, která pouze pobízí trh k dekarbonizaci.
Z makroekonomického hlediska je evropský zelený úděl poznamenán logikou úspor a vyrovnaných rozpočtů, kritizuje ekonomka. Vysvětluje, že namísto zeleného fiskálního aktivismu chce pouze použít existující evropské fondy k mobilizaci finančních prostředků soukromého sektoru, přičemž veřejné finance mají být využity pouze k pokrytí rizika aktivity soukromých firem a zajistit "spravedlivý přechod", který ochrání skupiny jako polské horníky poté, co budou zavřeny jejich doly, skrze rekvalifikační programy.
"Existují jen malé garance, že peníze evropských daňových poplatníků se dostanou k polským horníkům," varuje expertka. Obává se, že skončí v kapsách "dekarbonizačních baronů", chytrých místních elit, které převedou finance do svých podniků, podobně jako velcí zemědělci získávají většinu evropských dotací původně určených pro malé farmáře.
Stát nemusí platit, když platí soukromníci
Jako příklad uvádí Gaborová Rumunsko, kde si odboráři stěžují, že z peněz na rekvalifikaci horníků v Transylvánii probíhající v posledních 15 letech profitují pouze firmy zabývající se dekarbonizací, které jsou navázány na politické elity země, což jim umožnilo obsadit trh s rekvalifikačními službami, aniž by došlo k dalším investicím do pracovních míst a nových sektorů ekonomiky.
Při odmítání zelené makroekonomiky Evropská komise sází na soukromé peníze dle logiky, že stát nemusí platit, pokud zaplatí soukromý sektor povzbuzený veřejnými penězi, které sníží rizika do zelených investic, uvádí profesorka. Podotýká, že Komise má v tomto mocné spojence v podobě bohatých investorů - Larry Fink, ředitel jedné z největších světových investičních společností BlackRock, nedávno prohlásil, že svět se nachází na pokraji zásadního přelomu finančnictví a dekarbonizace bude brána vážně.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Tuto aktivitu Gaborová vítá a připomíná, že BlackRock a další investoři dosud podporovali spíše uhlíkovou ekonomiku, nechovali se klimaticky zodpovědně, o zelené ekonomice pouze mluvili a zároveň blokovali kroky akcionářů tímto směrem. Nebezpečí nyní spočívá v tom, že veřejné finance, které hodlá Evropská komise poskytnout přechodu na zelenou ekonomiku, budou v reálu dotovat pouze podobnou zelenou rétoriku, upozorňuje profesorka. Obává se, že investoři do uhlíkové ekonomiky mohou z ochrany klimatu učinit jen výnosný byznys.
První krok EU má zahrnovat nastavení pravidel hry, o kterých nyní jednají evropské instituce, uvádí odbornice. Vysvětluje, že má vzniknout seznam udržitelných aktivit, který bude mít přednost před soukromými kritérii, kterých nyní soukromí finančníci využívají při výběru zelených aktivit. Nastavení evropských veřejných standardů toho, co je skutečně zelené, by zkomplikovalo investorům do uhlíkové ekonomiky zaklínat se soukromými kritérii a při správné realizaci by se mohlo stát světovým standardem pro měření a regulaci environmentálního jednání globálních finančních hráčů, věří Gaborová.
Je zde ale riziko, že v politických jednáních budou kritéria zelených aktivit rozmělněna, varuje ekonomka. Připomíná, že po zuřivém lobbistickém úsilí již došlo k vytvoření kategorie "přípustných aktivit" rámovaných jako "cesta k zelené ekonomice", která se snadno může stát skupinou pro zcela aktivity, které jsou spíše hnědé než zelené.
Pobídky pro investory do uhlíkové ekonomiky, aby se snažili všude dosadit zelenou nálepku, mohou připravit druhý krok, a to sice přimět evropské regulátory, aby takto označené aktivity propagovali, obává se expertka. Připomíná, že Evropská komise odmítá mluvit o regulaci "hnědých peněz", ačkoliv ta by mohla být silným nástrojem k financování evropského zeleného údělu, pokud by byly takové finance zdaněny, nebo regulovány tak, aby bylo výhodnější urychleně investovat do zelené ekonomiky.
Ti, které pobouřila Borrellova slova, by si měli podle profesorky uvědomit, že skutečná politická bitva se vede o to, aby se evropský zelený úděl nezměnil v dohodu mezi regulátory a investory do uhlíkové ekonomiky, mezi bruselskými a místními elitami, která povede k exportu jen naoko zelených finančních pravidel do zbytku světa.
"Klimatičtí aktivisté by měli tlačit na celkově zelenou ekonomickou agendu, která si uvědomuje klíčovou roli zeleného fiskálního aktivismu při organizaci přechodu k nízkouhlíkové ekonomice," píše odbornice. To podle ní znamená chránit veřejné finance před investory do uhlíkové ekonomiky a učinit ze soukromých peněz přední nástroj boje s klimatickou změnou.
Související
Válka nehrozí, prohlásil Borrell na summitu EU. Státy a NATO se přitom bojí opaku
Proč se to na Ukrajině odsuzuje a v Gaze ne? Používáte hlad jako válečnou zbraň, obvinil šéf unijní diplomacie Izrael
Josep Borrell , Ekonomika , Klimatické změny , Greta Thunbergová (aktivistka)
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě