Dva týdny před slovenskými parlamentními volbami se zdá, že nejdůležitější slovo by po klání mohl mít lídr Obyčejných lidí a nezávislých osobností Igor Matovič (OLaNO). Průzkumům sice nadále vévodí Smer-SD, Matovičovo uskupení se ale v posledních týdnech vyhouplo na druhé místo. Jestli bude skutečně rozhodovat o složení vlády, však bude záviset i na tom, kolik stran a s jakými zisky se na roztříštěné politické scéně nakonec do parlamentu dostane.
„I když jsou v politice deset let, hnutí stále vykazuje více znaků protestní strany než programové,“ vysvětlil Martin Slosiarik z agentury Focus deníku Sme základ současného Matovičova úspěchu. Šestačtyřicetiletému politikovi se podle odborníků v současné době nejlépe daří vymezovat se vůči vládnímu Smeru. „V kampani je nejviditelnější a lidé nejdou po velkých programech, ale po apelech typu: takto to nemůže dále fungovat, pojďme to změnit, které jsou pro Matoviče typické,“ dodal Slosiarik.
Graf - slovenské volby|
Smer slábne, vládu pravděpodobně nesestaví
Lídr Obyčejných lidí, který si pravidelně zabírá poslední místo kandidátky, na sebe v poslední době upoutal pozornost především videem z francouzské Riviéry. Obžalobu současných poměrů natočil před údajnou vilou někdejšího ministra financí a dopravy za sociální demokracii Jána Počiatka. Na internetu také spustil hlasování o prioritách budoucí vlády.
S každým dalším průzkumem klesají šance, že se sociální demokracii v čele s expremiérem Robertem Ficem podaří sestavit vládu. Strana se momentálně v šetřeních pohybuje kolem sedmnácti procent hlasů a zřejmě by nedokázala vytvořit funkční koalici ani s pomocí extremistických Kotlebovců – Lidové strany Naše Slovensko. Partaj bývalého župana Banskobystrického kraje Mariana Kotleby klesla na třetí místo s dvanácti procenty hlasů. Je přitom reálné, že se současní partneři Smeru, tedy Slovenská národní strana (SNS) a Most-Híd, do Národní rady ani nedostanou.
Osobní spory brzdí opozici
Otázka je, jestli vládu dokáže sestavit OLaNO, které má v šetřeních kolem třinácti procent. Není totiž jasné, kolik stran, pohybujících se kolem hranice volitelnosti, do parlamentu projde. Podle posledního průzkumu by k vládě současné opozice byla potřebná dohoda přinejmenším pěti uskupení.
Analytici poukazují na nepříliš dobré osobní vztahy mezi jejich předsedy, které mohou komplikovat povolební vyjednávání a limitovat životnost případného slepence. Matovič každopádně tento týden pozval opoziční lídry k jednacímu stolu. „Co jsme si, to jsme si. Ukažme, že jsme zodpovědní, dejme dohromady deset bodů programu, protože na to lidi čekají,“ snažil se v úterý na tiskové konferenci působit jako seriózní vůdce a smírce.
S preferencemi ještě ale mohou zahýbat debaty, které by mohly pomoci věcným politikům. Vzhledem k tomu, že se od soboty už nebudou moci zveřejňovat nové průzkumy, bude čekání na výsledky mimořádně napínavé.
Progresivní Slovensko živoří |
Zklamáním mohou skončit volby pro koalici Progresivního Slovenska (PS), ze kterého vzešla prezidentka Zuzana Čaputová, s uskupením Spolu. Partneři zazářili ve volbách do Evropského parlamentu, kdy získali pětinu hlasů, nyní však mají necelých devět procent. Vzhledem k tomu, že koalice pro vstup do Národní rady potřebuje překonat sedmiprocentní práh, nemá příliš velkou rezervu. Podle odborníků se PS/Spolu nyní hůře hledají témata než v eurovolbách, chybí jim charizmatický lídr a nedokážou na sebe dostatečně poutat pozornost. Největším problémem však pro alianci byl nástup strany exprezidenta Andreje Kisky Za lidi, která jí přetahuje voliče a v průzkumech nad ní mírně vyčnívá. |