Musíme si pomáhat. Všechna česká auta dojela na Dakaru do cíle, Vaculíka zachránil motor od kolegy

Právě Ouředníček si na Dakaru zkusil z české čtvrřice asi nejvíc. Po loňské spolupráci s Prokopem startoval tentokrát s vlastním malým týmem. "Už první den jsme udělali fatální navigační chybu, pak jsem i hloupě zapadl a hned na úvod jsme dali všem soupeřům náskok," vzpomíná Ouředníček.

V dalším průběhu závodu se jeho posádce s navigátorem Davidem Křípalem dařilo a stoupala pořadím. V závěru šesté etapy ale Ouředníčkův ford sestřelil projíždějící kamion Nizozemce Martina van den Brinka a s dalším účinkováním na Dakaru to vypadalo špatně.

"Mysleli jsme si, že je to konec. K mému pokračování hodně přispěl Martin Prokop, který mi volal a nabíjel mě pozitivní energií. Přiznám se, že v první chvíli jsem byl úplně na dně. Seděl jsem v poušti na bobku, koukal na zničené auto a viděl, že tam není nikdo, kdo by mi pomohl. Pro mě to v tu chvíli skončilo," líčí Ouředníček.

Nakonec se posádce podařilo dostat zničené auto se čtyřhodinovou ztrátou do cíle. "Hodně mi pomohli místní a nakonec nás vytahoval pikantně jeden z manažerů Fordu pro Saúdskou Arábii. A po dalších povzbuzujících telefonech a zprávách jsme si řekli, že to ještě zkusíme," pokračuje Ouředníček.

Podle českého pilota se v tu chvíli ukázala pravá tvář Dakaru. "V bivaku se o nás všichni zajímali, všichni se nám snažili pomoct. Van den Brink se nám přišel omluvit a poslal nám všechny svoje lidi. Nakonec nám to dalo šanci Dakar dokončit, což mě v první chvíli opravdu nenapadlo."

Naděje na solidní umístění byla ale samozřejmě pryč. "Už jsme nezískali zpátky rychlost. Jeli jsme vyloženě na dojetí, na druhou stranu jsme byli schopní pomáhat po cestě ostatním. Pro nás už byla výzva Dakar vůbec dokončit," říká Ouředníček.

Prokop výrazně pomohl v pokračování i Borisi Vaculíkovi, kterého v průběhu závodu zradil motor. "Martin byl takový náš samaritán. Zastavil se nám téměř nový motor a také to vypadalo, že končíme, protože náhradní jsme neměli. Měli jsme štěstí i v tom, že jsme se do bivaku dostali za dvěma soupeři a mohli jsme tak pokračovat alespoň s penalizací," vysvětluje Vaculík.

V závodě ho zachránil Prokop tím, že mu zapůjčil svůj náhradní motor. "Závod už byl rozjetý a věřili jsme, že motor potřebovat nebudeme. Kdyby ano, tak by to bylo jen na dojetí a řešili bychom pak, kdo ho potřebuje víc. Ale proč nepomoct, když to je v našich silách a mohu kolegy podpořit. Navíc jsem s sebou měl víc mechaniků, než bylo potřeba, protože Martin Kolomý nakonec startovat nemohl, tak byli kluci rádi, že se konečně trochu zapotí," komentuje to Prokop.

Výpomoc byla ulehčena i tím, že na vývoji všech aut kromě Ouředníčkova se podílel Miroslav Zapletal. "Ona ta vzájemná pomoc začala už před Dakarem. Martinovi se rozbilo auto a potřeboval vyměnit rám. Měl jsem původně v plánu startovat s novým autem, ale pak mi zavolal Martin, že potřebuje pomoc a jestli nemám nějaké řešení. Tak jsem mu nechal svůj rám a startoval jsem se starým autem," uzavírá Zapletal.