Ruinu mlýna město v loňském roce vydražilo za 405 tisíc korun. Po opravě by měla sloužit veřejnosti. Na otevřeném fóru se na tom v minulém týdnu shodli zástupci města s obyvateli.
Načrtnuto bylo hned několik scénářů, jak by se dlouho opomíjená stavba měla do budoucna proměnit. Jisté je, že ať už bude využití mlýna jakékoli, bude začleněn do zámeckého areálu.
Nejodvážnější variantou, o které vedení města mluví jako o turistické atrakci, je navrácení původní funkce mlýna.
„Z hlediska historické návaznosti se nabízí lákavá obnova mlýnského kola a vodního náhonu, který v minulosti vedl po okraji Knížecí louky a do Třebůvky ústil na Rybním náměstí. Plně funkční mlýnské kolo by bylo velkým lákadlem pro turisty a zvýšilo by atraktivitu města včetně zámku,“ navrhl jednu z variant starosta Moravské Třebové Tomáš Kolkop.
Obnovou by musel projít nejen mlýn, náhon, ale i mlýnské kolo, které by pohánělo malou vodní elektrárnu.
Otázkou ovšem je, zda by průtok Třebůvky k zásobení mlýna stačil. Mnohem realističtěji se jeví varianta, která by třípodlažní objekt přeměnila na knihovnu s nově vzniklou galerií a přednáškovým sálem, který by byl propojen se zámeckými zahradami.
„Na naši moravskotřebovskou knihovnu můžeme být pyšní, máme ji v krásných prostorách zámku. Na druhou stranu kapacitně už nevyhovuje. Je opravdu hodně malá. Potřebovali bychom prostory pro přednášky i místo, kde by si mohly hrát děti,“ řekla ředitelka Lenka Greplová.
Zámecký mlýnPrvní zmínka o zámeckém mlýnu pochází z roku 1726. Jeho současná podoba je výsledkem přestavby z doby, kdy Moravskotřebovsko náleželo pod panství Lichtenštejnů. Mlýn sloužil k hospodářským účelům a ještě po roce 1945 byl v provozu. Později byl zrušen a jeho prostory využívaly místní podniky jako skladiště. Hasiči prostory mlýna kdysi využívali jako sušárnu hadic, což dodnes připomínají zbytky propadlé dřevěné věžičky na střeše budovy. |
Další variantou je z třípodlažního objektu vytvořit dětské volnočasové centrum s lezeckou stěnou a kavárnou. Méně reálné jsou naopak návrhy na zřízení multifunkčního společenského sálu nebo depozitáře muzea.
Zatím jde však jen o vize, na jejichž přetavení do reálné podoby nejsou v rozpočtu peníze. Podle místostarostky Moravské Třebové Daniely Maixnerové je však důležité mít projekty předem připravené.
„Než něco začneme stavět, musíme si spočítat, kolik nás budou stát náklady i s ohledem na vývoj počtu obyvatelstva. Doteď nám však chyběly připravené projekty v šuplíku. Až se nám naskytne nějaká výzva, musíme zásobník projektů mít, abychom je mohli realizovat,“ říká místostarostka.
Město zatím do mlýna od jeho koupě investovalo zhruba 100 tisíc korun na zajištění proti nezvaným návštěvám. Zabezpečeny musely být také všechny konstrukce, které byly v havarijním stavu a mohly by při vyklízení někoho zranit.
Přestože je stav objektu dnes na první pohled tristní, o jeho demolici radnice neuvažuje, nechala však zpracovat statický posudek.
„Demolice je to opravdu nejzazší řešení, nad kterým v tuto chvíli ani neuvažujeme. Proto se bavíme o konkrétních možnostech, jak budovu využít,“ sdělil mluvčí Václav Dokoupil.
Na kolik by celková rekonstrukce mohla vyjít, vedení města jen hrubě odhaduje.
„V případě, že neznáme záměr, nemáme představu ani o nákladech. Hrubý propočet vyšel na 30 milionů korun. Kdyby to všechno dobře šlo a byli jsme schopni shodnout se na využití, o dotaci bychom mohli zažádat do dvou let. Hotovo by mohlo být v horizontu pěti či šesti let,“ dodal starosta Kolkop.
