Spolkové zastoupení studentů medicíny v Německu (BVMD) protestuje proti plánům zemské vlády v Dolním Sasku na zavedení studijní kvóty pro budoucí praktické lékaře. Podle organizace to jen povede k nižší motivaci mladých lidí studovat lékařství. A to všechno za situace, kdy v Německu už nyní chybí tisíce lékařů.
Dolnosaské ministerstvo zdravotnictví, sociálních věcí a rovných příležitostí předložilo koncem loňského roku dokument „Vyhodnocení opatření k zajištění lékařské péče ve venkovských oblastech Dolního Saska“. Úředníci v materiálu mimo jiné vypočítávají, jaká bude v této spolkové zemi za deset let potřeba praktických lékařů ve venkovských oblastech. A docházejí k závěru, že do roku 2030 bude nutné obsadit asi 2400 dodatečných míst venkovských praktiků.
Jenže když vzali v potaz, jaké počty praktických lékařů každoročně vycházejí z bran tamních lékařských fakult, zjistili, že jich bude chybět asi 1700. Ministerstvo pod vedením Caroly Reimannové (SPD) rovnou přišlo s návrhem, jak této situaci předejít. Chce prosadit takzvanou Landrztquote. O co jde? Je to nástroj, díky kterému by určitá část studijních míst na lékařských vysokých školách byla rezervována pro uchazeče o studium praktického lékařství. Dolnosaské ministerstvo zdravotnictví navrhuje kvótu ve výši deseti procent.
Desetiletý závazek sloužit na venkově
Ale pozor, studenti se musí smluvně zavázat, že jako praktici budou po dokončení studia a dalšího nutného vzdělávání působit ve venkovských oblastech, a to nejméně po dobu deseti let. Pokud by si to později rozmysleli, museli by se ze smlouvy doslova vyplatit. Například v Severním Porýní-Vestfálsku by to znamenalo zaplatit 250 tisíc eur (6,25 milionu korun).
A studenti návrh dolnosaského ministerstva zdravotnictví kritizují. „Je velmi překvapivé, že SPD se ze všeho nejvíce spoléhá na takové restriktivní a společensky nespravedlivé řešení, přestože se jinak prezentuje jako strana, která klade důraz na sociální rozměr politiky,“ uvedl pro list Deutsches Ärzteblatt Philip Plättner, student medicíny v Göttingenu a člen představenstva zmíněné studentské organizace BVMD (Bundesvertretung der Medizinstudierenden in Deutschland).
„Koncept kvót pro venkovské praktické lékaře je špatně načasován, oslovuje nesprávnou skupinu uchazečů o studium medicíny a je z hlediska sociální politiky velmi nespravedlivý,“ kritizuje návrh přímo BVMD. Podle BVMD je mimo jiné nelogické, že ministerský návrh hovoří o roce 2030 jako o cílovém, do kterého by měl systém Landarztquote očekávaný nedostatek praktických lékařů na venkově vyřešit. „I kdyby byly kvóty zavedeny okamžitě, do roku 2030 by žádný lékař, který by z nich vzešel, nebyl k dispozici. Už jen z toho důvodu, že studium a další vzdělávání trvá v průměru dvanáct až patnáct let,“ argumentují zástupci studentů medicíny.
Organizace BVMD rovněž argumentuje, že Landartzquote má signální účinek. „Je to ale signál, který činí venkovské oblasti natolik neatraktivní, že se tam zdají být účinná pouze donucovací opatření,“ uvedla BVMD. Podle studentů medicíny by se stát měl zaměřit spíše na zlepšení situace v oblasti výuky a dalšího vzdělávání budoucích praktických lékařů a učit je nové formy lékařské péče, například využití telemedicíny.
Německo potřebuje až pět tisíc nových lékařů ročně
Shodou okolností proběhl koncem minulého týdne Státní zdravotní kongres ve Stuttgartu, kde se mimo jiné rovněž diskutovalo téma budoucího nedostatku (nejen) praktických lékařů v německých venkovských oblastech. Na kongresu mimo jiné vystoupil epidemiolog a poslanec Spolkového sněmu za SPD Karl Lauterbach. Ve své řeči vyjádřil ohledně budoucnosti lékařské profese optimismus.
Medicína bude podle něho velmi těžit z technologického pokroku v podobě digitalizace a zavádění prvků umělé inteligence. Díky tomu bude docházet ke stále větší specializaci, čímž se kvalita zdravotní péče bude stále zvyšovat. Podle listu Deutsche Apotheker Zeitung Lauterbach jako příklad oboru, kde se technologický pokrok bude projevovat především, uvedl onkologii.
Lékař a politik v jedné osobě rovněž varoval před nedostatkem lékařů. Podle něho by bylo dobré, aby se na německým pracovním trhu objevilo ročně nejméně pět tisíc nových lékařů, ať už z domácích nebo zahraničních personálních zdrojů. Lauterbach však vyjádřil pochybnost, že se Německo dokáže v oblasti zdravotnictví personálně zabezpečit samo. „Při současných stavech studentů medicíny to nebude možné,“ uvedl.
Je tedy otázkou, zda by výše zmíněné kvóty pro studenty praktického lékařství skutečně něco zmohly. Obzvláště při vědomí, že k takovému opatření teprve loni sáhlo Severní Porýní-Vestfálsko a v několika dalších spolkových zemích (včetně Dolního Saska) se o takovém kroku teprve diskutuje. Německo potřebuje hrozící nedostatek lékařů řešit prakticky už nyní, přičemž kvóty představují v lepším případě řešení až z dlouhodobého hlediska.
Petr Musil
