Hlavní obsah

Klatovská galerie zve na přednášku věnovanou mecenáši Josefu Hlávkovi

Novinky, Hana Jakubčíková Sádlíková

Galerie u Bílého jednorožce v Klatovech pořádá v pátek 14. února od 17 hodin přednášku pod názvem Josef Hlávka – místní rodák a největší český mecenáš 19. století, kterou povede Monika Sybolová.

Foto: foto archiv Hlávkova nadace

Klatovská galerie zve na přednášku Josef Hlávka – místní rodák a největší český mecenáš 19. století (Václav Brožík, rok 1895)

Článek

„Představíme si Hlávkovy stavitelské aktivity jako Dvorní operu ve Vídni, porodnici u Apolináře v Praze, Rezidenci biskupa v Černovicích na Ukrajině a jeho filantropické projekty (Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových podporující studenty, umělce a intelektuály). Podíváme se, za čím vším můžeme hledat vůli a ruku přeštického rodáka Josefa Hlávky - pomník sv. Václava, reorganizace Akademie výtvarných umění, založení České Akademie slovesnosti, věd a umění, stavba Národního muzea. A také nahlédneme do jeho osobního prostoru zámku Lužany a seznámíme se s jeho přáteli, jimiž mj. byli Julius Mařák, Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Antonín Dvořák a další,” zve autorka přednášky Monika Sybolová.

Josef Hlávka byl uznávaný český architekt, stavitel, politik, mecenáš a první prezident České akademie věd a umění, který proslul svojí pracovitostí i vlastenectvím. Narodil se 15. února 1831 v Přešticích a od deseti let navštěvoval gymnázium v Klatovech, odkud přešel na technická studia v Praze.

V letech 1851 – 1854 studoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde si osvojil „praktickou zručnost zednickou" u stavitele Františka Šebka, Čecha, od něhož obdržel výuční list. Roku 1854 jej přijal Šebek trvale do své kanceláře jako architekta a záhy jej pověřil řízením úřadu ředitele své stavební kanceláře. Zde také Hlávka obdržel stipendium na tříletou cestu po Itálii, Řecku, Francii, Anglii a Německu.

Této studijní cesty Hlávka znamenitě využil a trvale se usadil ve Vídni, kde v roce 1860 dosáhl stavební koncese. Následně převzal od stavitele Šebka stavební kancelář i veškeré podnikatelské zařízení do osobního vlastnictví. O pár let později soutěžil o stavbu velkého vídeňského kostela Lazaristů. Vyhrál a církevní stánek dokončil. Rychlým a přesným vedením stavby si dobyl Hlávka nejlepší stavitelskou pověst.

Později se stal hlavním zakladatelem, mecenášem a I. prezidentem České akademie pro vědy, slovesnost a umění (předchůdkyně dnešní Akademie věd). Koncem života založil Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, přes které odkázal svůj veškerý majetek národu s přesným určením, jak mají být každoroční výnosy z tohoto majetku rozdělovány.

Hlávka mecenáš

V 55 letech se podruhé oženil s klavíristkou a zpěvačkou Zdeňkou Havelkovou. Díky ní se Lužanský zámek, který Hlávka původně koupil pro svou ovdovělou matku, stal Mekkou českých umělců. Pohostinnosti štědrého a zároveň uvážlivého hostitele užíval výkvět českých umělců jako Hynais, Brožík, Švabinský, Aleš, Vrchlický, Sládek, Myslbek, Mařák, Suk a další. Na zámku často pobýval také hudební skladatel Antonín Dvořák, který při příležitosti vysvěcení tamní nové zámecké kaple složil Lužanskou mši. 

Mecenášský věhlas získal svým dokonale promyšleným programem zaměřeným především na kulturu a vzdělanost českého národa.

Celkem věnoval Josef Hlávka za svého života různým nadacím a spolkům bezmála milion a půl korun. Zemřel 11. března 1908 v Praze ve věku 77 let.

Reklama

Výběr článků

Načítám