Spisovatel a ilustrátor Ondřej Sekora toho ve svých knihách pro děti udělal pro popularizaci říše hmyzu hodně. Kdo by neznal pracovitého Ferdu Mravence, chvástala Brouka Pytlíka, namyšlenou slečnu Berušku, hrozitánského Ťutínka, koktající paní Krtonožku, která má krámek s žížalím masem, a další postavičky z populárních knih. Sekora je začal psát ve třicátých letech.
Jak ale tyto hmyzí celebrity vypadají ve skutečnosti? Nespletl se Ondřej Sekora při popisování jejich schopností či podoby. A jakým broukem je ve skutečnosti Pytlík?
Nad tím se zamýšlí entomolog Zbyněk Kejval z Muzea Chodska, jenž je autorem výstavy nazvané Po stopách brouka Pytlíka aneb Hmyzí postavičky Ondřeje Sekory očima entomologa. Pro jihlavské muzeum, kde je výstava aktuálně k vidění, ji doplnil zoolog Pavel Bezděčka. Zábavu i poučení v ní najdou dospělí i děti.
Na téměř třech desítkách velkoplošných plakátů jsou ilustrace jednotlivých literárních postav s krátkým textem z knihy. Nechybí fotografie daného hmyzu z reálného světa. Makrofotografie pocházejí od Pavla Krásenského a Jitky Raisové. Díky nim tak můžou na výstavě návštěvníci vidět škvora obecného, ruměnice, mravence nebo třeba krtonožky.
Sekora si pletl kobylku a saranče, brouk prskavec nic neuhasí
Stručné komentáře doplněné fotografiemi obsahují různé zajímavosti ze života uvedených příslušníků hmyzí říše.
„Návštěvníci se například dovědí, jak ve skutečnosti vypadají dřepčíci - nejrychlejší skákači hmyzího světa. Pan Sekora si pletl kobylku a saranče. Též brouci prskavci vůbec nemají hasičské schopnosti,“ láká na prohlídku výstavy jihlavský zoolog Pavel Bezděčka.
A jak to tedy s těmi prskavci je? „Tito brouci mají unikátní obrannou strategii. V zadečku vytvářejí a skladují chemické látky, které za pomoci enzymů prudce reagují. Podrážděný brouk pak s velkou přesností zamíří svůj zadeček na nepřítele a vystříkne oblak reagujících chemikálií horký okolo sta stupňů. Výstřik je slyšet jako prsknutí a dokáže zahnat predátory nejenom z říše hmyzu, ale dokonce i menší žábu,“ líčí entomolog Zbyněk Kejval.
K nejvýraznějším postavám Sekorových knih patří Ferda Mravenec. I na něj se entomolog Zbyněk Kejval zaměřil. Přichází s tím, že Ferda Mravenec je s největší pravděpodobností holka - ta Ferda.
Mravenci černí rodu Formica či Camponotus ligniperda, kam Ferda zřejmě patří, vytvářejí tři kasty: královny, samce a dělnice. A protože Ferda nikdy neměl křídla, je dle autora výstavy nasnadě, že patří k dělnicím, stejně jako další mravenci ze Sekorových příběhů, kteří sportují, pracují nebo bojují.
A další zajímavost? Když si vezmete část druhového jména rodu Camponotus ligniperda, tedy „perda“, připomíná jméno Ferda.
Brouk Pytlík je záhadou, odborníky matou tykadla na hlavě
O něco složitější to bylo s určením Brouka Pytlíka. U něj totiž v knize není řečeno, o jaký hmyz přesně se jedná.
„Rozumbrada Pytlík je tak trochu záhadný brouček. Podle jeho vzpomínek, jak se v kině při narození prokousal ze dřeva, je velmi pravděpodobné, že se jedná o červotoče (čeleď Anobiidae). Nasvědčuje tomu i hnědé zbarvení a válcovitý tvar těla. Naopak otázku ohledně jeho zařazení představují tykadla,“ míní domažlický entomolog Zbyněk Kejval.
Součástí výstavy je také šest obřích plastik mravenců, které na výstavu zapůjčil Vojtěch Škrdla. Ve vitrínách pak lidé najdou různě staré vydání Sekorových knih, leporela i hračky a další předměty s motivem postaviček z těchto knih. Nechybí ani hra pro děti, kde se mohou zájemci na chvíli stát mravenčím zásobovačem.
Pro mateřské, základní a střední školy je připraven doprovodný program Na návštěvě u brouka Pytlíka. Výstava je k vidění do 15. března.
