Tvůrci filmů Morava, krásná zem: My se těm lidem nevysmíváme, ale smějeme se spolu s nimi
Skutečně je Morava krásná zem? Ptají se filmoví tvůrci trilogie pojmenované po brněnském rozhlasovém pořadu. Režisér Petr Šprincl se scenáristou Lukášem Jiřičkou udělali z dechovkové ikony Ivany Slabákové hvězdu nezávislého filmu a spolu se střihačkou Marií Hájkovou zvou na bizarní podívanou po temných zákoutích moravské duše. Třetí díl znovu poodhaluje animozity pečlivě ukrývané pod volány krojů a rohožkami malovaných zápraží.
Sága Morava, krásná zem se uzavřela s vydáním třetího dílu, který nese podtitul Genesis a putuje po českých a moravských kinech, kde se představuje na premiérových promítáních divákům. I třetí pokračování bujarého a vizuálně výrazného počinu míchá dokumentární přístup s inscenovanými scénami, které prostupují mystifikující pseudohistorická fakta, levná hororová estetika a folklór rozšířený o metal a satanismus. S tvůrčím jádrem trilogie jsme se bavili o některých filmařských postupech, o manipulaci s mýtem a o tom, co na to všechno říkají moravské babičky. „To se potká black metal s dechovkou a všichni si náramně notujou dohromady a nejsou tam žádné bariéry,“ překvapivě odpovídá Lukáš Jiřička na otázku, jak si všichni ti aktéři z různých kulturních bublin při natáčení rozuměli.
„Když jsme s Lukášem přemýšleli nad tím, kde by měl být souboj mezi moravským nacionalistou a ďáblem, tak jediné moravské bitevní pole současnosti je AZ-kvíz,“ vypráví o vzniku několika scén druhého i třetího dílu z brněnského studia České televize Petr Šprincl. Třetí film začíná epickou pasáží jak z instruktážního videa náboženské nauky, která se točila ve studiu legendární vědomostní hry. Aleš Zbořil tu představuje Adama a jeho kolegyně Eva Machourková Evu v biblickém ráji. Oba zároveň na konci filmu zvou poslední přeživší po povstání velkomoravských zombies z hrobů do náruče Noemovy archy v Kauflandu.
„My jsme se toho báli, říkali jsme si, co se stane, když se potká šéf satanistické církve s dechovkovou zpěvačkou. A oni spolu byli hned kámoši,“ potvrzuje funkčnost nepravděpodobného lidského amalgámu Šprincl. „My se těm lidem nevysmíváme, ale smějeme se spolu s nimi. Když to viděli, tak v tom pochopili nadsázku a že to není ironizace jich, ale všichni spolu vytváříme něco, co je trochu prdlý, ale vlastně fajn,“ dodává režisér. Třetí, výrazně muzikálový díl série můžete momentálně zastihnout v některém z moravských nebo českých kin, často za doprovodu hudebního tělesa spřízněného s filmem, jako jsou Katka a Jindra nebo I love 69 Pop Gejů.
Jak si rozumí dechovka s black metalem? Jaké slovácké hodové jídlo se hodí k rozmačkání v pěsti obra? Proč je lákavé nabourávat nedotknutelnost folklóru? Pusťte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
