Už teď je legendou.
Atletkou, která psala historii, svému skoro hobitímu vzrůstu navzdory. Má jen 152 centimetrů a váží 52 kilogramů, i proto se o ní mluví jako o Kapesní raketě.
Už v Londýně 2012 se stala první ženou, která obhájila olympijské zlato na stovce. Loni v Dauhá pak přidala další rekordy.
Jako první sprinterka získala v této disciplíně čtvrté zlato na světovém šampionátu, devět let po tom prvním. Čtyři triumfy v královské disciplíně? To nemá ve sbírce ani bájný Usain Bolt.
Bronzová medailistka Marie-Josée Ta Louová z Pobřeží slonoviny, zlatá Shelly-Ann Fraserová-Pryceová z Jamajky a stříbrná Dina Asher-Smithová z Velké Británie (zleva) po závodě žen na 100 metrů.
Navíc, Fraserová-Pryceová je také první matkou se světovým zlatem na krku, v 32 letech rovněž nejstarší šampionka.
To vše po velkolepém comebacku, kdy jí už mnozí nevěřili a odepisovali ji.
I já sama pochybovala
Za všechno mohla její mateřská dovolená.
Nejrychlejší matka historie. Ženský Bolt má salón a hraje všemi barvami |
Den poté, co se bez ní konalo finále stovky na MS v Londýně 2017, porodila na Jamajce syna Zyona. „A u přenosů z Londýna jsem si pak slíbila, že se vrátím.“
Vzdor řečem, které k ní z okolí přicházely.
„Četla jsem o sobě, že své nejlepší dny už mám dávno za sebou, že se na nejvyšší úroveň nemůžu vrátit zpět. I já sama jsem občas pochybovala, zda to zvládnu. Ale důvěřovala jsem Bohu, že pro mě ještě něco velkého schovává. Pracovala jsem velmi tvrdě.“
Už deset týdnů po narození Zyona se vrátila k lehkému tréninku.
Musela běhat ve speciálním tričku, které jí stahovalo stále oslabené břicho po císařském řezu.
„Starat se o rodinu znamená spoustu práce. Kombinovat to s běháním je vyčerpávající. Přesto bych neměnila,“ popisovala tehdy. „Syn je mé největší vítězství. Dává mi extra motivaci i do běhání. Když trénuju, Zyon si hraje na doskočišti dálky, má vlasy plné písku, pozoruje mě a je tak spokojený. Všechno mi hned připadá lehčí.“
Mám tolik času se zlepšit
I proto s takovou grácií zvládla světový šampionát v Dauhá, díky čemuž je nominovaná na sportovní Oscary – cenu Laureus.
„A i proto teď věřím, že je možné olympiádu v Tokiu vyhrát. Viděli jste, jak jsem běhala minulý rok? A teď mám tolik času se ještě zlepšit,“ usmívá se.
Legendární sprinterka věří, že i v 33 letech dokáže mladou generaci udržet v šachu. Že opět proběhne cílem stovky na prvním místě.
„Mateřská mi vlastně v lecčems pomohla. Odpočinula jsem si od atletiky, psychicky jsem se srovnala a získala novou obrovskou chuť dokázat něco velkého. Tím by zlato z Tokia určitě bylo,“ má jasno.
A aby toho nebylo málo, chce se při své možná poslední vrcholné akci pokusit o zlatý double – tedy triumf na stovce i dvoustovce.
„Už loni v Dauhá to bylo v plánu, ale můj trenér nakonec usoudil, že by toho bylo po návratu moc, tak jsem se soustředila na jednu věc,“ popisovala. „Ale v olympijském roce už chci zkusit obojí.“
