Černou Horou dál zmítají protesty proti novému církevnímu zákonu
Přes měsíc lidé v Černé Hoře protestují proti novému zákonu, který církvím nařizuje prokázat vlastnictví majetků před rokem 1918 – tedy do začlenění do Jugoslávského království. To se nelíbí Srbské pravoslavné církvi, která má v Černé Hoře většinu a bojí se ztráty majetku. Podle prezidenta Mila Djukanoviče ale se stát nenechá vydírat.
„Stát nebude ustupovat masovým protestům proti novému církevnímu zákonu,“ řekl to podle agentury Kathpress černohorský prezident Milo Djukanovič ve státní televizi RTCG. Lidé celé týdny demonstrovali průvody a veřejnými modlitbami.
Legislativa začala platit v novém roce a stanoví, že církve musí prokázat vlastnictví majetku před rokem 1918, kdy se Černá Hora stala součástí tehdejšího Jugoslávského království. Odmítá to zejména Srbská pravoslavná církev, ke které se hlásí většina Černohorských a která je podřízená Bělehradu. Nyní se bojí ztráty majetku. Zároveň odmítá uznat samostatnou větev černohorské pravoslavné církve, o kterou se země snaží od získání nezávislosti v roce 2006.
Pro-srbští politici a další kritici legislativy tvrdí, že se jedná o pokus o propagaci malé černohorské pravoslavné církve, kterou ostatní hlavní církve neuznávají, na úkor srbské pravoslavné církve, dominantní církve v zemi s 620 000 obyvateli. Podle hlavy státu Djukanoviče protesty využije pro-srbská opozice a destabilizuje zemi. „Lidé by si měli rozmyslet, jestli chtějí teokratický srbský stát, nebo Černou Horu jako multietnickou demokracii s evropskými hodnotami,“ vyzval prezident. Ten v různých funkcích určoval osud země téměř 30 let. Jeho odpůrci ho mimo jiné obviňují z korupce a podvádění u voleb. Pod jeho vedením se Černá hora stala členem NATO a jedná o členství do Evropské unie.
Celkově je země rozdělena mezi věřící obou církví. Černá Hora byla do roku 1918 samostatným královstvím s vlastní pravoslavnou církví. Po začlenění malého Adrialandu do nově vytvořené Jugoslávie, kterému vládl srbský král, ztratila černohorská církev svůj nezávislý status v roce 1920 královskou vyhláškou a stala se součástí Srbské pravoslavné církve.
Černá Hora je od roku 2006 opět nezávislá. Od té doby vláda v Podgorici prosazuje obnovu vlastní Černohorské pravoslavné církve. Srbská pravoslavná církev v Bělehradě proti tomu vehementně bojuje. Za žádných okolností není ochotno uznat autokefální černohorský kostel.
zdroj: Kathpress, Reuters