Srub stojící načerno ještě zohyzdila montážní pěna, majitel ho musel zbourat

„V tomto případě pomohlo, že se majitel pozemku, na kterém srub stál, zavázal stavbu odstranit. Tento postup schválil stavební úřad. Přispěli jsme mu drobnější částkou na likvidaci vzniklého odpadu,“ řekl MF DNES vedoucí Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ladislav Pořízek.

3 fotografie

Trampských staveb je na Kokořínsku a v okolí Máchova jezera celá řada, jejich vlastníci jsou neznámí. Správa CHKO k nim bývá shovívavá, neboť často slouží k přespávání trampům nebo skautům. V případě Kajmána ale rozhodlo to, že se srub do lesního terénu vůbec nehodil.

„Já mám pro trampy pochopení, jejich nocležny nevnímám jako zásadní problém, ale tady byl srub celý oblepený montážní pěnou až ke skále. Kdosi ho navíc celý obnovil, když před několika lety vyhořel, takže šlo o relativně novou stavbu. Srub, který někdo zamkne, nemá s trampingem nic společného,“ vysvětlil Pořízek.

Mapování černých staveb se dlouhodobě věnuje facebooková stránka „Černé stavby v CHKO nechceme.“ Její autoři nahlašují nelegální stavby stavebním úřadům. Tak tomu bylo i v případě Kajmána.

„Na betonové desce milovníci romantiky zbastlili nelegální stavbu, bytelně natřenou luxolem a penetračním lakem. Přímo k pískovcové skále ji přilepili montážní pěnou. Trampský srub pak vylepšili střechou z profilovaného plechu, dveřmi a oknem z OBI, poštovní schránkou. Dveře Kajmana opatřili přátelé Woodcraftu pro jistotu hned třemi zámky, aby jim jejich víkendovou rekreaci nekazil nikdo nepovolaný. Chyběly už jen wi-fi, satelit, bazén a vinný sklípek. Prostě tramping jak má být, ahóój kamarádi v lese,“ ironicky glosují autoři stránky na adresu Kajmána.

Na území CHKO jsou další desítky černých staveb

Třebaže Kajmáno je minulostí, na území CHKO Kokořínsko – Máchův kraj jsou další desítky černých staveb. A nejde jen o trampské boudy. Boj proti nim je obtížný a často trvá roky. 

„My jsme jen dotčený orgán, pravomoc tady mají stavební úřady. Ročně jim nahlašujeme asi třicítku černých staveb, které vznikly bez povolení na místě, kde nemají stát. Jde o rekreační chaty, různé přístavby, dokonce i o rodinné domy,“ přiblížil Ladislav Pořízek. 

„Pokud je to ale nějaký srub v lese, majitele nedohledáte. I kdybychom tam s asistencí policie přišli, tak řekne, že tam jen přespává, že to není jeho. V momentě, kdy neexistuje vlastník, není komu nařídit likvidaci,“ vysvětlil Pořízek. 

Stavební úřady mohou majiteli vyměřit pokutu nebo rozhodnout o odstranění stavby. Pokud tak majitel neučiní, lze stavbu odstranit na náklady úřadů a peníze pak po majiteli soudně vymáhat. Tento scénář je ale spíše výjimečný. 

„Z minulosti vím o jediném případu z Doks, kde úřad odstranil načerno postavenou chatu na své náklady, ty teď vymáhá po majiteli,“ zmínil šéf CHKO. Mnohem častěji se majitelé pokoušejí s úřady vyjednávat a docílit legalizace černé stavby.

Problémy řeší i v Českém ráji

Proti černým stavbám bojují i v Českém ráji. Šéf správy zdejší CHKO Jiří Klápště vidí problém v malé aktivitě stavebních úřadů. 

„Nevím o případu, kdy by zde stavební úřad nechal zlikvidovat nějakou černou stavbu. Soudit se s majiteli o náklady se nikomu nechce, je to zdlouhavé. Loni se podařilo odstranit jen nelegálně postavený srub v lokalitě Pohoř nedaleko Kacanov, ale tady ho strhl majitel sám,“ uvedl Klápště. 

O řadě černých staveb se navíc úřady nebo CHKO dlouho vůbec nedozví. Vzniknou tak, že si někdo přestaví seník nebo stáj pro zvířata na bydlení. Občas lidé obývají i maringotku. „Podepřou ji kůly, přistaví k tomu terasu a jezdí tam třeba na víkendy. I to jsou černé stavby. Jedna taková je ve Voděradech u Frýdštejna, obývá ji jeden umělec,“ zmínil Jiří Klápště.

Navzdory tomu, že majitelé takových černých staveb jsou téměř nepostižitelní, vystavují se vědomě velkému riziku. „Taková stavba není v katastru nemovitostí a právně tedy neexistuje. Nepojistíte ji a ani neprodáte. V případě, že by v ní třeba hořelo, můžou po majiteli hasiči vymáhat náklady za výjezd,“ poznamenal Pořízek.