Nahrávání hovorů se má týkat obchodníků s cennými papíry, bank, investičních zprostředkovatelů i jejich vázaných zástupců. Zatímco evropské právo počítá pouze s povinností nahrávat předávání pokynů a uzavírání obchodů, Ministerstvo financí ČR na podnět České národní banky rozšířilo povinnost na nahrávání i těch hovorů, u kterých k předávání přímých pokynů či uzavírání obchodů nedochází.
„V případě schválení novely zákona tak bude muset být nahráván každý hovor finančního či bankovní poradce, který je oprávněn zprostředkovávat investice. Tedy i v případě, že k žádnému obchodu v takovém hovoru nedojde,“ vysvětluje výkonný ředitel České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Marek Černoch.
V praxi to podle něj povede k tomu, že nahrávány budou i ty hovory, během nichž si lidé s finančním poradcem či zprostředkovatelem s oprávněním nabízet investice budou domlouvat třeba hypotéku, stavební spoření nebo spotřebitelský úvěr. Nebo ty hovory, při kterých budou klienti řešit, jak vyřídit dědické řízení, nebo zjišťovat, kolik peněz mají v hotovosti či na účtu.
Černoch upozorňuje, že budou hrozit úniky citlivých informací ke třetím osobám.
Ministerstvo a ČNB trvají na svém
Ministerstvo financí ovšem argumentuje, že návrh se vztahuje pouze na hovory, které přímo souvisí s poskytováním investičních služeb. Buď tím, že se poskytování investičních služeb přímo týkají, nebo tím, že je poskytnutí investiční služby účelem těchto hovorů, i když k poskytnutí investiční služby nakonec nedojde.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
„V praxi se stává, že je zákazník vystaven nekalým praktikám na lince nenahrávané, a proto existuje zájem na tom, aby byly nahrávány všechny hovory související s poskytováním investičních služeb,“ vysvětluje Anna Fuksová z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.
Podle ní navržená úprava navíc vychází z připomínky České národní banky jakožto orgánu dohledu. A znamená prý vyšší ochranu spotřebitele a snazší prokazování případných pochybení při jednání s drobnými investory.
Marek Černoch ale upozorňuje, že přímé obchodní pokyny k investování jsou nahrávány i dnes.
Čtěte také |
„Dosud ovšem nebylo třeba nahrávat ty telefony, kde k obchodu nedojde. A to je problém. Stačí i jedno slovo v telefonu o investicích a už je třeba to nahrát. A to znamená nahrávat všechny hovory, protože stačí, aby se klient třeba zeptal na to, co má udělat s volnými penězi,“ vysvětluje. Dodává, že například u brokerů je u přímých obchodních příkazů na finančních trzích zaznamenávání hovorů běžným standardem. Nikoliv však nahrávání všech hovorů.
S tím však nesouhlasí Česká národní banka. „Je třeba upřesnit, že i dnes platný minimální standard podle práva EU se vztahuje nejen k přímým obchodním příkazům, ale i ke komunikaci, která směřovala k uzavření obchodů, i když k samotnému obchodu nedošlo. Zahrnuje tedy i přípravnou fázi, poradenství a podobně,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Podle ní navíc současně platí povinnost pořizovat záznamy v rozsahu dostatečném pro posouzení dodržování povinností vůči zákazníkům. Novela tak podle jejích slov toto v zásadě nemění, pouze vyjasňuje rozsah nezbytného nahrávání, protože dnes skutečně dochází k nedorozumění, že stačí nahrávat zadání pokynu.
„Právě v přípravných fázích jednání však může docházet k nekalým praktikám, kdy na základě klamavé a agresivní komunikace ze strany poskytovatele investiční služby zadá klient pokyn. Pouhý záznam samotného zadání pokynu je v tomto ohledu zjevně nedostatečný. To potvrzuje i řada zjištění, která ČNB učinila na základě telefonických nahrávek,“ zdůrazňuje Vodstrčilová.
Banky s novelou nesouhlasí
Podle Filipa Hanzlíka, náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace, která současnou podobu novely odmítá, požadavek plošného nahrávání telefonických hovorů tvoří pouze jednu část problému, jemuž jsou banky jako poskytovatelé investičních služeb nuceny čelit. Je tu ale i další problém, který je podle něj z hlediska realizovatelnosti mnohem zásadnější. A to požadavek na zpětnou interní kontrolu vybraného vzorku nahraných hovorů.
„Kontrolu hovorů musí provádět stejně kvalifikovaní pracovníci jako ti, co poskytují investiční služby. A dosud není jasné, o jak velký vzorek nahraných hovorů se má jednat. Ze stovek tisíc hovorů měsíčně se i při kontrole pouhého jednoho procenta hovorů jedná o jednotky tisíc kontrolovaných hovorů,“ vysvětluje Hanzlík.
Také ale doufá, že se bankám v jednáních s ČNB podaří v dohledné době nalézt takový model rozsahu nahrávání telefonických hovorů i zpětné interní kontroly, který vyhoví požadavkům zákona a bude z nákladového, organizačního, personálního i technického pohledu únosný a proveditelný.
Jednání mezi bankami a poradci potvrzuje i Vodstrčilová. Podle jejích slov považuje ČNB za potřebné, aby se novelou zákona o kapitálovém trhu vrátila osvědčená úprava, která platila v letech 2004 až 2018. Díky ní totiž získala ČNB důkazy o mnoha podstatných porušeních právních předpisů, která by jinak nebyla prokazatelná. Jako příklad uvádí zamlčování a zkreslování rizik obchodu, agresivní praktiky, neoprávněné poskytování služeb nebo podvody při vyplňování investičních dotazníků.
„Nahrávky jsou také velmi užitečným nástrojem ochrany účastníků trhu v případě neoprávněných stížností zákazníka a souvisejících soudních sporů,“ upřesňuje.
Lidé s nahráváním nesouhlasí
Zajímavé je, jak se k nahrávání a uchování hovorů s poradcem či zprostředkovatelem staví běžní lidé. Podle průzkumu IPSOS, uskutečněného mezi více než tisícovkou respondentů, s nahráváním a uchováváním svých hovorů nesouhlasí 57 procent dotázaných a jen 21 procent s nahráváním a uchováváním jejich hovorů nemá problém. Zbylým spotřebitelům je to buď jedno, nebo nemají dostatek informací. Obavy o bezpečnost svých uložených hovorů ale vyjádřilo 84 procent dotázaných.
„Nahrávat veškerou komunikaci včetně osobních informací je fatální zásah do soukromí klientů, ale i poradců. Tyto hovory, včetně citlivých osobních informací, se navíc budou muset roky uchovávat na nějakých úložištích. Tedy je může poslouchat třetí osoba a může – a bohužel ze zkušeností víme, že bude – docházet k únikům a zneužití,“ tvrdí Černoch. Pokud novela zákona projde ve své stávající podobě, bude to podle něho bezprecedentní průlom do ochrany osobních informací a „ Velký bratr“ v tomto případě bohužel zvítězí nad zdravým rozumem.
Anna Fuksová z ministerstva financí s tím ale nesouhlasí. Podle jejích slov jsou drobní investoři při sjednávání investičních služeb po telefonu poměrně zranitelní, a proto převažuje zájem na jejich vyšší ochraně.
Zvýšené náklady
Podle bank a finančních společností ovšem nejde jen o technické problémy nebo zásah do soukromí klientů, ale i o znatelné zvýšení jejich výdajů na podnikání. „Zejména pro malé společnosti to bude znamenat v mnoha případech konec podnikání, protože náklady na nahrávání a uchovávání každého hovoru s klientem jsou náročné finančně i časově,“ vysvětluje Černoch.
Podle něho budou náklady na nahrávání a uchovávání hovorů činit v závislosti na velikosti subjektu řádově statisíce až miliony korun. Propočty asociace uvádějí, že u velkých poradenských společností dosáhnou náklady 42 procent zisku před zdaněním dosaženého v roce 2017. U středně velké firmy to bude 73 procent a u malé 59 procent.
Zvýšené náklady potvrzuje i Hanzlík: „Plošné nahrávání hovorů si vyžádá rozsáhlé investice do technologických kapacit bank, a to jak v oblasti samotného nahrávání, tak zejména následného uchovávání nahraných záznamů. U velkých bank se pro lepší představu může jednat i o nízké stovky tisíc hovorů měsíčně.“
Argument zvýšených nákladů připouští i ČNB. „ČNB vnímá, že náklady spojené s nahráváním hovorů a jejich kontrolou nejsou zanedbatelné. Diskutujeme proto s asociacemi na finančním trhu o rozumném nastavení souvisejících postupů. Například kontrola hovorů postačí jen na vzorku zákazníků, což náklady významně omezuje,“ uvádí Vodstrčilová.
