Kancelář za cenu jednoho kafe? Kavárníci se potýkají s pracanty s počítači

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Cobra
Pragovka
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
7
Fotogalerie

Pokud navštívíte pražskou kavárnu Prádelna na Vinohradech, můžete si tam dát šálek kávy, zákusek a ještě si u toho zabrouzdat na internetu. Vždy tomu tak ale nebylo. Před pěti lety přestala kavárna poskytovat zákazníkům možnost bezdrátového připojení ve svých prostorách.

Tímto krokem chtěla tehdejší majitelka kavárny Lenka Miličová omezit množství návštěvníků, kteří kavárnu využívali jako pracovní prostředí. „Když si někdo z vaší kavárny udělá za cenu jedné kávy kancelář na pět hodin, není něco v pořádku,“ řekla tehdy Lenka Miličová pro server Vitalia.cz. Nepřítomnost internetu milovníky kávy neodradila – kavárna dle slov bývalé majitelky ožila a začalo tam chodit dokonce více lidí.

Omezení přístupu připojení k bezdrátovému internetu je reakcí na dlouho trvající světový trend, kdy pracovníci na volné noze, ale i běžní zaměstnanci, dávají přednost práci v kavárnách před vlastní kanceláří. Jako hlavní důvody uvádí kladný účinek kavárenského šumu na soustředění a produktivitu, dobrou kávu a přítomnost nových tvůrčích podnětů.

Od loňského roku má ale Prádelna nového provozovatele, který internet do kavárny vrátil. „V rámci dne zažíváme z pohledu návštěvnosti i méně vytížené časy, které se nám do jisté míry daří naplňovat studenty a pracovníky,“ říká Karel Pernica, nový majitel. Připouští ovšem, že z pohledu provozovatele má trend práce z kavárny své minusy.

„Častokrát poskytujeme ‚pronájem‘ místa v kavárně za jednu kávu a vodu z kohoutku na několik hodin,“ konstatuje. Podobný postoj zastává Václav Kněz, spolumajitel karlínské kavárny Frida, kde tvoří pracující freelanceři jen zlomek celkové návštěvnosti. Kavárna má malou kapacitu, „pracanti“ proto komplikují její plné obsazení během oběda. „Obecně si myslím, že v kavárně a baru se má člověk věnovat úplně jiným věcem,“ dodává.

Naopak v holešovickém baru a kavárně v jednom s názvem Cobra tvoří lidé, kteří tam chodí pracovat, značnou část klientely. Trend práce z prostředí kaváren se podle Matěje Kočího, provozního baru, rozběhl už v okamžiku, kdy se v kavárnách začala nabízet wi-fi zdarma a od té doby se výrazně nezměnil. Cobra má pro návštěvníky s notebookem další výhodu – velké množství zásuvek.

„Pohled na kavárnu, kde je většina stolů o jednom člověku, občas plně zahloubaném do svého online světa, může ale být trochu smutný,“ připouští Kočí. Lidi, kteří pracují na počítači nebo mají obchodní schůzku, ve večerních hodinách střídají návštěvníci baru. „Je ovšem milé vidět, že štamgasti, kteří k nám dříve chodili spíše za zábavou a dobrým pitím večer, se k nám vrací pracovat přes den,“ říká.

Podobný „dvousměnný“ provoz má jiná vinohradská kavárna Pragovka. „Klid pro práci u nás lidé nacházejí zejména v pracovním týdnu od rána do třetí hodiny, poté se kavárna plní hosty, kteří si zajdou na kávu jen tak s přáteli nebo rodinou,“ popisuje střídání druhů návštěvníků Anna Hezká, její provozní vedoucí. Pro podpoření návštěvnosti v méně rušných dnech a hodinách se kavárna zapojili do mobilní aplikace Locco. Ta nabízí prostředí kaváren k práci za šálek kávy, aniž by hosta neustále „obtěžovala“ obsluha.

„Některé kavárny tomuto trendu přizpůsobují dispozici podniku – mají jeden velký stůl pro lidi s laptopy, aby jim nezabírali velké stoly s potenciálem obratu,“ komentuje zakladatel Locco Workspace Marian Škvarek. V některých časech tvoří podle něj pracující zákazníci až polovinu osazenstva. „Dobré připojení na silnou wi-fi, výborná káva, pohodlný pracovní stůl a židle a pocit, že nikoho ze zaměstnanců kavárny a jejich hostů neobtěžuji tím, že tam pracuji,“ vyjmenovává PR konzultantka na volné noze Pavlina Umlaufová, věci, které ke své práci potřebuje. Z prostředí kavárny pracuje v současné době až čtyřikrát do týdne.

Do kaváren ale měla tendenci zavítat i v minulosti jako standardní zaměstnankyně. V prostředí kancelářského open-space se totiž prý nedokázala soustředit kvůli rušivým podnětům ze strany kolegů. „V mé oblíbené kavárně mě znají tolik, že vědí, kdy si mají přijít pro další objednávku a kdy mě naopak mají nechat soustředit,“ říká.

Podle odbornice na zdravé vnitřní prostředí z Rady pro šetrné budovy Kristýny Cabrnochové lidem trvá několik minut, než se opět dokáží po vyrušení soustředit. „V průběhu této doby tak vzniká prostor pro větší chybovost,“ říká Cabrnochová. Mezi další minusy kancelářského prostředí patří podle Umlaufové nedostatek podnětů, což je problémem zejména pro tvůrčí profese.

„Obsah mé práce vyžaduje vysokou míru kreativity, inovací a promýšlení, s čímž souvisí i vnímání různorodých stimulů. A těch v kavárně nebo po cestě do ní nacházím vždy spousty,“ vysvětluje Umlaufová.

Ani hrobové ticho některých kancelářských prostorů nepřipadá konzultantce jako vhodné pozadí pro soustředění. „Velmi často se potřebuji udržet v myšlenkovém toku, a to mi, možná paradoxně, hlučné kavárenské prostředí umožňuje,“ říká Umlaufová.

Fenomén zvýšené produktivity v hlučném kavárenském prostředí označují neurovědci jako „efekt kavárny“.

Podle výzkumu australského neuropsychologa Onna van der Groena pomáhá kavárenský šum v pozadí rychleji se rozhodovat a vidět mnoho věcí z nové perspektivy. Internetové stránky jako coffitivity.com nebo streamovací služby typu Spotify dokonce nabízí nahrávky zvuků kavárenského šumu.

Dlouhodobé působení hluku může podle odbornice na vnitřní pracovní prostředí Kristýny Cabrnochové vést k nadměrnému přetěžování, únavě, vyšší míře chybovosti a oslabené imunity. Dalším úskalím kaváren je nedostatečná ergonomie kavárenského nábytku, který není optimálně přizpůsoben potřebám lidského těla.

„Z nevhodného sezení se hrbíme a dochází k nevhodné dlouhodobé kompresi vnitřních orgánů,“ upřesňuje Cabrnochová. Kavárna je tak podle odbornice dobrou alternativou pro krátkodobé úniky z kanceláře, ale není vhodným prostředím pro každodenní pracovní nasazení.