Výstava Kuchyňky a pokojíčky aneb jak bydlely panenky

Výstava mapuje vývoj specifického druhu hračky od konce 19. století do 80. let 20. století a představuje jeho jednotlivé segmenty v historickém kontextu s podrobným komentářem o odrazu dobové módy a vkusu do podoby hračky včetně seznámení s jednotlivými výrobci, od nejstarších německých po firmy působící na českém území. Za vysokého nároku na kvalitu doprovodných textů je výstava koncipována jako vstřícné prostředí pro dětského návštěvníka, kterému je zde věnována zvláštní péče.

Poměrně dobře jsou dosud mapovány domečky pro panenky ze šlechtického prostředí, stejně jako masovější produkce pokojíčků pro panenky v Německu. Právě němečtí producenti byli v evropském kontextu nejvýznamnější s nejstarším centrem v Norimberku, odkud se výroba dále šířila. Zcela výjimečné postavení ve výrobě hraček zaujímalo Krušnohoří, a to jak na německé, tak na české straně. Počátky zdejšího hračkářství spadají do 2. poloviny 18. století. Výstava Kuchyňky a pokojíčky aneb jak bydlely panenky nově systematicky představuje producenty na českém území včetně ukázek obrovské šíře nabídky v podobě vzorníků a katalogů.
Pokojíčky, salony, ložnice, drobné nábytkové sestavy, kuchyňky a několik domečků pro panenky, vše včetně drobného vybavení, nádobíček, potřeb do kuchyně a mnoho dalšího si mohou návštěvníci prohlédnout na více než padesáti exponátech a pravděpodobně zde naleznou připomínku vlastního dětství.

Mezi opravdové zajímavosti patří ukázka ze sbírky malířky Marie Fischerové Kvěchové nebo otočný funkcionalistický domek pro panenky pocházející z rodiny architekta Jiřího Gočára (syna významného architekta Josefa Gočára), který byl pro své mimořádné moderní pojetí v minulosti mylně považován za autorské dílo právě Josefa Gočára.