Premier League v kostce: Leden

Ještě než začne obávaný Deadline Day, zrekapitulujme si, co se výhradně na anglických trávnících stalo. Teď nás ale nezajímají přestupy, hostování a další podobné fiškuntálie z torny Jaroslava Tvrdíka, avšak výkony hráčů - dobré i špatné - krásné góly, no a podíváme se tradičně i na mladé naděje, které už udávají, nebo brzy budou, tempo celé Premier League.

V lednu jsme si užili několik (bez)precedentních situací. Z těch zábavných třeba famózní gólmanský zákrok Steva Cooka nebo jednu z našich oblíbených estrád Phila Jonese. Z těch méně zábavných zranění hned kvarteta elitních anglických útočníků.

Přejme Harrymu Kaneovi i Marcusu Rashfordovi - z řady těch vážněji pochroumaných borců - brzké uzdravení. Modlit by se za něj měli předevím Mourinho se Solskjaerem, protože jak Tottenham, tak Man Utd jdou od mizerného výkonu k mizernému výkonu a i přes nečekané ztráty Chelsea to mají do Ligy mistrů pořád zatraceně daleko.

Ještě hodně daleko k jistotě záchrany to má West Ham, nově posílený o Tomáše Součka. Víc než půl miliardy dostane Slavia, pokud se Kladiváři zachrání, a my na oplátku dostaneme nový náboj pro sledování doposud otřesného celku z východu Londýna.

Dokonce i tito však dokázali jasně vyhrát na hřišti Bournemouthu, suverénně nejhoršího týmu posledních týdnů. Eddie Howe, bez nadsázky král jihu Anglie, byl pomalu na vyhození. Na konci ledna se ale Cherries konečně zvedli a zdá se, že je všechno relativně v klidu. No, uvidíme v únoru. Na opačném pólu tabulky vyhrál Liverpool všech pět zápasů a tady už prostě není o čem.

Suverénně nejturbulentnější měsíc má za sebou francouzský stoper Florian Lejeune. Tenhle osmadvacetiletý zaměstnanec Newcastlu nejdřív hned po Silvestru rozčílil St. James‘ Park hned dvěma nepochopitelnými minelami proti Leicesteru. Snad proto se ho pak redaktoři magazínu Magpies ptali, jak se co nejdůmyslněji zbavit mrtvoly, aby na závěr měsíce coby střídající hráč dvěma premiérovými (!) góly, oběma v nastaveném čase (!!), z nichž jeden byl nůžkami (!!!), zachránil Newcastlu bod na Evertonu.





Tentokrát už fanoušky Liverpoolu poprosíme o shovívavost. Ano, Liverpool Jürgena Kloppa byl opět stoprocentní (5/5), na lopatky krátce po sobě položil Tottenham i Manchester United, aniž by jedinkrát inkasoval, ale... jít to takhle dál, můžeme tuto cenu rovnou po německém trenérovi pojmenovat a být s ní hotovi. Liverpool má už teď víc bodů než v 18 svých předešlých kompletních sezonách PL a více výher na kontě jako mistrovské týmy Manchesteru United z let 1997 a 1999. To jsou prostě absurdní čísla a Klopp tudíž rozhodně mohl/měl na tomto místě figurovat i potřetí v řadě a počtvrté za šest měsíců.

Naštěstí tentokrát máme vynikajícího kandidáta na Kloppovo adekvátní zastoupení. Není to zas tak dávno, co byl Southampton všem pro smích po drtivé prohře 0:9 s Leicesterem. To se psal konec října a ještě v polovině prosince se Saints mohli pochlubit všehovšudy čtyřmi skalpy. Jenom v lednu si připsali tři, přičemž se Leicesteru stylově pomstili skrze venkovní triumf 2:1 a doma sotva pustili ke slovu Tottenham (1:0).

Ač se zde máme bavit o jedné měsíční periodě, nelze nezmínit, že Southampton nyní díky sedmi vítězstvím z 11 kol poskočil až na devátou pozici. Mezitím na dynamickém duu Ward-Prowse, Højbjerg uprostřed Hasenhüttlova "lipského" 4-2-2-2 vystavěli smrtící presink, ve stoperovi Stephensovi našli rozdílového komunikátora a ve 14gólovém Dannym Ingsovi legitimního kandidáta na zlatou kopačku. A to si ještě Hasenhüttl při poslední výhře 2:0 nad Crystal Palace mohl klidně dovolit z Ingse zničehonic učinit lavičkáře.



1. Sergio Agüero (Man City) - 8.32 | 3 zápasy (203 minut), 6 gólů, 1 asistence

2. Adama Traoré (Wolves) - 8.23 | 4 zápasy, 3 asistence, 35 úspěšných průniků (76%)

3. Emiliano Buendía (Norwich) - 8.15 | 3 zápasy, 1 asistence, 11 klíčových přihrávek, 17 úspěšných průniků (81%), 16 obranných zákroků (57%)

4. César Azpilicueta (Chelsea) - 7.84 | 4 zápasy, 2 góly, 1 asistence, 12 přerušených útoků

5. Reece James (Chelsea) - 7.82 | 3 zápasy, 1 gól, 1 asistence, 6 klíčových přihrávek

*. Richarlison (Everton) - 7.92 | 2 zápasy, 2 góly (pro málo odehraných zápasů nezařazen)



Gólman: Alisson (Liverpool)
V prosinci nedostal ani jeden gól a přesto se na něj v sestavě měsíce nedostalo. Čtyři čistá konta. Sami ale jistě uznáte, že když se o ně zapříčinil všehovšudy jen čtyřmi zákroky, dá se mu přisuzovat jen pramálo zásluh. To jediný obdržený gól z pěti lednových zápasů má o poznání jinou váhu. Alisson skvěle zachytal proti Tottenhamu a výtečné zákroky musel tahat i proti West Hamu a Manchesteru United. No a ta asistence se Salahem a následný sprint přes celé hřiště za oslavou? Sladká třešnička na perfektním měsíci.

Čestná zmínka: Nick Pope (Burnley)

Pravý obránce: Trent Alexander-Arnold (Liverpool)
K fenoménu TAA jako takovému už asi nic dodávat netřeba, tak napišme snad akorát, že jeho první lednový výkon proti Sheffieldu United byl prvním a posledním, kdy v hodnocení WhoScored nedosáhl na sedmičku. Přesně o 0,01 bodu. Ve zbytku měsíce byl druhým (Tottenham) a čtvrtým (Wolverhampton) nejlepším hráčem Liverpoolu na hřišti, a pokud vám to přijde málo, tak si ještě jednou zopakujte, že se tu bavíme o Liverpoolu. Jedním pozdním zákrokem TAA odvracel inkasovaný gól proti Spurs, týmu pomohl ke čtyřem čistým kontům a svou gólovou nahrávkou proti Vlkům se stal teprve druhým U-21 hráčem v historii Premier League, kterému se podařilo ve dvou po sobě jdoucích sezonách dosáhnout mety 10 asistencí.

Čestná zmínka: Reece James (Chelsea)

Pravý stoper: Jack Stephens (Southampton)
Zápas s Wolverhamptonem se mu hrubě nepovedl. Hloupě fauloval Jonnyho na klíčovou penaltu a obecně při bránění působil neobratně. Ale jinak? Klíčový muž Southamptonu při skvělé lednové jízdě. Byť stoper, zaznamenal dvě asistence na dva vítězné góly - a hlavně ta proti Tottenhamu na Dannyho Ingse snesla hodně přísná měřítka. Dvě čistá konta, tři výhry včetně nečekaného triumfu na hřišti Leicesteru... perfektní měsíc nejen pro nového lídra defentivy co do hry i komunikace Jacka Stephense, ale především pro celý klub.

Čestná zmínka: Mason Holgate (Everton)

Levý stoper: Virgil van Dijk (Liverpool)
Posledních devět zápasů a z nich osm čistých kont. Není potřeba zdůrazňovat, že nizozemský stoper je jedním z hlavních strůjců téhle nezlomné defenzivní statistiky. Třeba i proti West Hamu byl jako skála a přitahoval míče jako magnet. Těží z perfektní poziční hry, má tělo zápasníka, rychlost atleta, výskok basketbalisty... a navíc nádherně voní. Lídr obrany Liverpoolu takhle pomohl vynulovat ještě Sheffield United, Tottenham a Manchester United - a tomu navíc zatloukl do rakve vítězný gól.

Čestná zmínka: Ben Mee (Burnley)

Levý obránce: Cesar Azpilicueta (Chelsea)
Na to, jak mizerně sezónu začal, se až obdivuhodně vrátil ke své stabilní formě. Teď je španělský bek pravým kapitánem, který pomáhá řídit obranu a neštítí se kmitat ze strany na stranu. A to nejen nahoru-dolů, ale i zleva doprava. V lednu hrál kvůli skvělé formě Reece Jamese třikrát přes nohu a byl skvělý. Chelsea pomohl k obstojným výsledkům dvěma góly, jednou asistencí a čtyřmi bezchybnými výkony směrem dozadu. Stačí si zrekapitulovat, jak Blues inkasovali a bude jasné, že Azpilicueta s tím měl pramálo společného - jeden gól z opačné strany, jeden brejk s Kantého podklouznutím, no a pak dva vysoké míče.

Čestná zmínka: Lucas Digne (Everton)

Pravý záložník: Mohamed Salah (Liverpool)
Na hřišti teď občas působí malátně, bez zájmu. Jako by se na něm projevilo chladné počasí a dlouhá zima, věci tak nezvyklé pro jeho rodný Egypt. De facto jenom proti West Hamu teď ve středu patřil k nejlepším hráčům zápasu. Jinak? Stín toho ďábla, který proháněl Messiho s Ronaldem na špičkách žebříčků nejlepších fotbalistů světa. Jenže jeho produktivita je dechberoucí. Vítězný gól proti Sheffieldu, vítězný gól proti West Hamu, gól z parádního úniku proti Man Utd a k tomu dvě nesmírně důležité asistence. Bez něj by Liverpool určitě pět výher z pěti lednových zápasů neevidoval.

Čestná zmínka: Ayoze Pérez (Leicester)

Pravý střední záložník: Jordan Henderson (Liverpool)
Liverpoolský kapitán možná nikdy zcela nepřestane rozdělovat fotbalovou veřejnost, ale v tuhle chvíli se k tomu určitě blíží de facto každým zápasem. Proti West Hamu opět řídil celou show - za každých okolností precizní na přihrávce, přitom konstruktivní, odolný v soubojích, přesný v obranných zákrocích. K výhře nad houževnatým Wolverhamptonem přispěl gólem a asistencí, což Sachina Nakraniho z Guardianu vedlo k polemice nad tím, zdali právě on není tou nejdůležitější součástkou suverénního Liverpoolu. Těžko teď pomyslet na větší kompliment.

Čestná zmínka: Kevin De Bruyne (Manchester City)

Levý střední záložník: Abdoulaye Doucouré (Watford)
Střední záložník, který je ve formě snem všech manažerů a postrachem všech soupeřů. Doucouré patří do té sorty hráčů, jež mají všechno. Sílu, rychlost, obratnost i kvalitu na míči. Prostě Yaya Touré-esque. Poté, co se Abdoulaye přesunul z double pivotu o něco výš, je pro Watford ještě platnější. Se Sarrem, Deulofeuem a Deeneym vytvořil obávaný kvartet a měl klíčovou roli při důležitých výhrách proti Bournemouthu i Wolverhamptonu. Dva góly, jedna asistence, nominace do sestavy měsíce.

Čestná zmínka: Douglas Luiz (Aston Villa)

Levý záložník: Jack Grealish (Aston Villa)
Pakliže se o některém klubu dá v Premier League hovořit jako o "one-man-team", je to stoprocentně Aston Villa. Jack Grealish se (ano, nemůžeme si pomoct) už potřetí ze šesti měsíců dostal do naší ideální sestavy - a ono to zkrátka jinak nejde. Kapitán nováčka si v lednu třikrát od Sky Sports vysloužil titul hráče utkání. Gólem a asistencí vyhrál zápas s Burnley, další brankou zařídil bod v Brightonu a stěžejní roli při tvorbě šancí měl i při triumfu nad Watfordem. Grealish nese na bedrech osud Aston Villy a jedině s jeho participací se Villans můžou zachránit.

Čestná zmínka: Gerard Deulofeu (Watford)

Pravý útočník: Sergio Agüero (Manchester City) - hráč měsíce
V lednu strávil na hřišti ani ne polovinu času, co třeba Salah s Firminem. Agüero odehrál v základu jen dva zápasy - ale dokázal v nich nasázet pět gólů. Víc snad není třeba říkat. Hattrickem a asistencí zničil Aston Villu, dvěma góly proti Crystal Palace zařídil v obraně tápajícím Citizens alespoň bod, a proto bylo s podivem, když jej Guardiola v Sheffieldu nechal na lavici. Argentinec naskočil na posledních dvacet minut, a hádejte, kdo jediným gólem rozhodl? Pochopitelně Sergio Agüero, jenž v lednu poskočil už na čtvrtou příčku nejlepších střelců v historii Premier League.

Čestná zmínka: Gabriel Jesus (Manchester City)

Levý útočník: Chris Wood (Burnley)
Tři poslední sezony v Burnley, třikrát deset gólů - akorát s tím rozdílem, že teď má ještě pořádnou rezervu. A navíc doteď u novozélandského šutéra víceméně platí, že "jak na Nový rok, tak po celý rok". Trefil se totiž prvního ledna proti Aston Ville, a leč Chelsea následně Burnley vynulovala, celý tým i Wood samotný se vzápětí vytasil s parádní odpovědí - vyrovnávací trefou proti Leicesteru a vítěznou brankou do sítě Man Utd. A pokud náhodou věříte na metriku xG, tak vězte, že Wood se aktuálně pyšní stejnou či větší hodnotou očekávaných gólů na jeden zápas v porovnání s Tammym Abrahamem, Raheemem Sterlingem, Jamiem Vardym, Pierre-Emerickem Aubameyangem a Sadiem Maném. Přestože hraje za 13. tým tabulky.

Čestná zmínka: Roberto Firmino (Liverpool)


Lednové vydání bude poněkud bilancujícího charakteru v návaznosti na čerstvý článek StatsBomb, který hned úvodem zmiňuje, že v této sezoně registrujeme hned devět hráčů do 22 let s alespoň 600 odehranými minutami, kteří si v průměru na zápas připíšou kombinovanou hodnotu alespoň 0,40 očekávaných gólů a asistencí. To znamená, že pokud alespoň na nějaké úrovni věříte modelu xG, můžete si být jisti, že devět hráčů každým utkáním pravděpodobně přispěje svému týmu bezmála půlkou gólu. Loni to na konci sezony bylo pouze kvarteto hráčů, kteří splnili daný věkový limit; ve 2017/18 sedm.

Za tímto dramatickým skokem z roku na rok stojí hlavně Chelsea, která letos dává výrazný prostor Christianu Pulisicovi, Tammymu Abrahamovi, Callumu Hudson-Odoiovi a Masonu Mountovi, za což ji první jmenované trio odměnilo zmíněným příspěvkem ofenzivě (0,4 xG+xA), přičemž Mount alespoň překlene hranici 0,3 xG+xA. Tabulce U-22 hráčů mezitím po pomalém rozjezdu vládne Gabriel Jesus, který svým pohybem jako obvykle generuje tunu nebezpečí (0,86 xG+xA), ale zároveň se dál - též jako obvykle - velmi často zastřeluje.

Trochu utajeným členem této elitní mladé společnosti Premier League je Pedro Neto z Wolverhamptonu, který sotva splnil podmínky minutáže i způsobených starostí soupeřovým obranám (přesně 0,40). Naopak kdo na tomto seznamu schází je takový Daniel James, který měl dle WhoScored v polovině ledna nejhorší úspěšnost v driblinku (40 %) a s ohledem na jeho 19zápasový gólový půst mu leckdo přisuzuje tzv. "Lingardův syndrom". Všechny jeho góly pochází ze srpna, ale aspoň těch šest asistencí si rozložil mezi tři měsíce. Nový kalendářní rok potom nenačal příliš pozitivně, když na Anfieldu nevytvořil jedinou šanci pro spoluhráče ani sám nevystřelil. Ovšem na Anfieldu přece jen stejným způsobem zapadli i lepší hráči...

---