Katastrofa v lesích je neodvratitelná

Nemá ho ani kdo zpracovat, hnije na hromadách u cest a jeho cena klesla na polovinu.

„Všichni jsme v obrovských ztrátách. Celorepublikově podle odhadů dosahují 40 miliard korun, stát nám přispěje ale jen maximálně pěti miliardami,“ řekl šéf chrudimských městských lesů Zdeněk Odvárka.

Lesáci připomínají, že kůrovcová kalamita není důvodem současné situace, ale pouze důsledkem. „hlavním problémem je sucho a teplo posledních let. Jimi oslabené stromy jsou pak pro kůrovce snadným soustem. Podívejte se z okna… Copak tohle je leden? Spíš říjen nebo listopad,“ podotkl Odvárka.

S podobnými čísly, jen o několik řádů vyššími, zápasí i státní Lesy ČR, jimž patří přes polovina lesů v zemi.

„V souvislosti se suchem a následným rozvojem kůrovcové kalamity Lesy ČR v roce 2018 v Pardubickém kraji vytěžily sto tisíc kubíků kůrovcového dříví. S ohledem na pokračující chřadnutí porostů vlivem sucha a následně škůdců bylo v roce 2019 nutné vytěžit 358 tisíc kubíků dřeva. Letos předpokládáme, že bude třeba vytěžit asi 450 tisíc kubíků, ale je to jen odhad, bude hodně záležet na počasí,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Falešné doklady by měli úředníci odhalit

Smrky nahradí listnáče

V Pardubickém kraji patří mezi nejpostiženější lokality Nasvavrcko a Moravskotřebovsko.

Lesy ČR vykácené holiny zpětně zalesňují. Vloni to bylo 1,3 milionu sazenic, letos to bude ještě víc. A převážně to nově nebudou smrky, ale listnaté stromy, které lépe odpovídají původnímu druhovému složení a zároveň jsou odolnější.

„Zvyšujeme podíl listnatých stromů, zejména buků a dubů, ale někde se bez smrku neobejdeme. Vysadíme ho jako přípravnou dřevinu, aby vytěžené plochy nezarostly. Postupně k němu dosadíme listnáče nebo jedle. Převažovat bude buk 32% a duby 22 %. Smrk bude vysazován pouze na vhodných stanovištích v rozsahu 17 % a borovice 14 %. Zbývající procenta pokrývá pestrá škála dřevin, jako je jedle, olše, javor, bříza a další,“ uvedla Jouklová.

Třeba Městské lesy Chrudim už vysazují prakticky jen listnáče. Ovšem sucho limituje i jejich výběr.

„Klima se rychle mění a obávám se, že i přes veškerou snahu nebudou za pár desetiletí smrkové lesy žádné,“ řekl Odvárka.

Kompostéry nestačí. Město pořídí na bioodpad i popelnice

Dříve se většina sazenic vysazovala na jaře, vzhledem ke klimatické změně a nedostatku vláhy během jarních měsíců se nyní obnova lesních ploch přesouvá více na podzim.