Hlavní obsah

Kolo bez řetězu je originálním doplňkem přípravy na bitvu pod pěti kruhy v Japonsku

Radek MalinaSport.czPrávo

Premiérový start na olympijských hrách v Tokiu bude vrcholem nadcházející sezony pro Jitku Čábelickou, českou reprezentantku v závodech horských kol. Devětadvacetiletá závodnice týmu Gapp System-Kolofix si předešlými výsledky zajistila předběžnou nominaci, a tak se v relativním klidu může chystat na bitvy pod pěti kruhy v Japonsku. „Pochopitelně půjde o splnění snu, byť ještě je to daleko. Doufám, že mi vydrží zdraví a budu v patřičné formě," říká česká reprezentantka.

Foto: Jan Němec/mtbs.cz

Jitka Čábelická před startem sezony 2020.

Článek

Představuje pro vás předběžná nominace velkou úlevu z hlediska přípravy?

Určitě. Nemusím formu směřovat k nominačním závodům, mohu se postupně rozjezdit. Nechci všechny závody hodit za hlavu s vidinou olympiády, byť pochopitelně půjde o vrchol a budu se snažit formu vyladit právě pro Tokio. Ale jede se i mistrovství Evropy a mistrovství světa. To je v Albstadtu měsíc před závodem v Tokiu, takže bude následně dostatek času výkonnost vyladit. Věřím, že se mi podaří formu načasovat tak, abych byla v optimálním rozpoložení při mistrovství světa, a pak vše gradovalo v Tokiu.

Olympijské hry jsou vždy absolutním vrcholem. Půjde o hodně velký nápor na psychické rozpoložení?

Snažím se stres související s olympijskou účastí nepřipouštět. Je to tak lepší, protože mnohdy se při obrovském tlaku jednoho závodu stává, že se závodník úplně rozsype. Klasickým příkladem v podání mnoha českých závodníků je podle mého třeba světový pohár v Novém Městě na Moravě.

Měnila jste něco v přípravě s ohledem na olympijské hry?

Nijak zásadně. Příští týden letím na čtrnáct dnů na Kanárské ostrovy, poté mě čeká etapový závod na Kypru, následně se přesunu znovu na Kanárské ostrovy na další soustředění. Doma pojedu závody poprvé až v závěru dubna v Touškově. V tomhle se vlastně držíme zaběhnutého scénáře. Od podzimu se však snažím ladit techniku jízdy s Pepou Dresslerem, bývalým mistrem světa v biketrialu. Snažím se získat sebedůvěru, vystupovat z komfortní zóny a posouvat limity. Využíváme třeba i kolo bez řetězu.

K čemu je v tréninku techniky dobré kolo bez řetězu?

Používáme kolo na pumptrack, kde se vlastně používá místo šlapání jako hnací síla pohyb těla. Je to jedinečné z hlediska ovládání kola. Začátky v mém podání byly hodně vtipné, dokonce je mám zachycené na kameře a je to zábavné. Vracím se vlastně k základům. Postupně se zlepšuji. Při závodech na okruhu jsem vinou špatné technicky ztratila třeba dvacet sekund. Musím více věřit kolu, což souvisí se sebedůvěrou.

Olympijská trať bude v tomto směru hodně nemilosrdná, že?

Byla jsem se v Tokiu v říjnu podívat. Trať stavěli stejní lidé jako pro hry v Londýně a v Riu. Při pěší procházce jsme byli všichni trošku vyjevení z náročnosti některých pasáží, ale v sedle kola se pak ukázalo, že první dojem byl horší než skutečnost. Jsou tam krátké a rychlé kopce, trasa je hodně členitá s množstvím skoků. Proti závodům světového poháru půjde o ještě náročnější level.

Mrzí vás, že ač budete na hrách v Toku, vlastně nebudete úplně součástí olympijské vesnice, protože cyklistické disciplíny budou daleko za pořadatelským městem?

Je fakt, že budeme ubytovaní asi dvě stě kilometrů od Tokia v samostatné vesnici. Vlastně na olympiádě budu, ale současně nebudu. Každopádně pro nás cyklisty je příjemné, že budeme mimo město a největší ruch.

Ve hře je stále varianta, že by potřetí v kariéře mohl na olympijských hrách startovat váš bratr Jan Škarnitzl, který byl v Londýně dvanáctý a v Riu dvaadvacátý. Řešili jste spolu možnost účasti v Tokiu?

Jenom trošku. Kluci mají zatím vyjeté jedno místo. Je tedy zbytečné to nějak více řešit. Ale pochopitelně bych si přála, aby brácha v Tokiu byl.

Reklama

Související témata: