„EU jako velmi nebezpečný projekt.“ Při rozlučce s Bruselem Britové smutní i slaví

Členství Británie v EU skončí v pátek úderem jedenácté hodiny večer londýnského času (o půlnoci SEČ). Začalo před 47 lety v roce 1973, kdy země vstoupila do Evropského společenství, což byl předchůdce dnešní Unie.

S EU se nyní loučí i britští europoslanci. V Bruselu byly naplánované na tento týden rozlučky s nimi. Vedle toho novoroční recepci připravila i šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Smutek i pocity triumfu

Britští europoslanci se přitom loučí se smutkem, přátelskými radami do budoucna, ale i triumfální náladou. Navzdory tomu, že někteří z britských politiků při dnešním hlasování brexitovou dohodu patrně nepodpoří, parlament ji s největší pravděpodobností schválí.

Johnson vzal „vydřičku“ do Karibiku. Na Silvestra do luxusu za šlechtou letěli lacino

Největší lítost je před posledním vstupem do Evropského parlamentu znát na poslancích stran, které se ještě začátkem prosince snažily v Británii prosadit nové brexitové referendum.

„Byla to nejlepší práce v britské politice. Pracujete s lidmi z celé Evropy s různými zkušenostmi a máte možnost ovlivnit spoustu věcí,“ hodnotí nostalgicky působení v EP labouristický europoslanec Seb Dance. Nesouhlas s odchodem jeho země jej přiměl k tomu, aby šéfům unijních institucí adresoval otevřený dopis se žádostí, aby nechali „otevřené dveře“ pro návrat Británie do EU. Dopis podepsaný řadou kolegů chce předat ve čtvrtek.

Rozesmátý Farage

Zcela protichůdná nálada vládne v táboře nejtvrdších zastánců brexitu, z nichž někteří by nejraději vyhlásili v sobotu, tedy v den vystoupení z EU, státní svátek.

Šéf strany pro brexit Nigel Farage dnes prohlásil, že rozchod s EU je stejně významnou událostí jako odluka anglikánské církve od římskokatolické za krále Jindřicha VIII. v 16. století.

„Podle mě je to velmi nebezpečný politický projekt, kde lidé nemají kontrolu nad zákony,“ zopakoval dnes své dlouhodobé tvrzení na adresu EU muž, který strávil v europarlamentu dvě desetiletí. Někteří europoslanci z dalších zemí se v zákulisí netají tím, že jim pro svůj útočný styl plný invektiv vůči unii bude ze všech britských kolegů chybět nejméně.

Britská rozlučka v EU kvůli brexitu: Britští europoslanci se loučí s Bruselem. Na snímku Nigel Farage. | Reuters

Řada britských politiků nepobyla v europarlamentních lavicích příliš dlouho. Někteří zvolení nováčci do nich poprvé zasedli až v červenci po loňských volbách a po pouhém půlroce je opouštějí.

„Jsem vděčný, že jsem dostal tuhle výjimečnou příležitost,“ prohlásil europarlamentní nováček za zelené Magid Magid. „Má víra v projekt EU - jeho historickou nutnost, současnou hodnotu a nevyužitý potenciál - ani v nejmenším za posledních sedm měsíců neoslabila. Spíše den ode dne posílila,“ popsal Magid dojmy ze svého působení v Evropském parlamentu na bruselském webu Politico.

Varování před odchody dalších zemí

Zatímco on i další proevropští poslanci vidí v brexitu nenahraditelnou ztrátu a dnes nehodlají podpořit dohodu o vystoupení Británie z bloku, další brexit označují za varování pro EU, která podle nich musí více naslouchat svým občanům, aby ji v budoucnu neopustily další státy.

„Myslím si, že pokud se staneme úspěšnými konkurenty hned za vašimi dveřmi, další nás budou následovat. Proto pokud chcete mít budoucnost, poučte se z toho, co se stalo s brexitem,“ vzkázala kolegům i dalším unijním institucím Ann Widdecombeová, která se za sedm měsíců působení v EP stala svými plamenně protiunijními projevy jednou z nejviditelnějších tváří Farageovy strany.

Nesmiřitelně rozdělení britští politici se shodují patrně jenom v jedné věci: nebude jim chybět cestování mezi Bruselem a Štrasburkem, kam se každý měsíc přesouvali na čtyřdenní plenární zasedání. Shodují se na tom, že zrušení francouzského sídla EP by unii prospělo a šetřilo peníze i ovzduší.

Referendum z června 2016

Co brexit v praxi znamená, se Britové a obyvatelé ostatních států EU dozví až v následujících měsících a letech, neboť otázka budoucích vztahů zůstává při historickém okamžiku zcela otevřená.

Proces odchodu nastartovalo referendum z června 2016, které podle mnohých komentátorů tehdejší britský premiér David Cameron vypsal hlavně s cílem jednou provždy utišit euroskeptické křídlo své Konzervativní strany.

Kampaň poznamenaná vraždou Jo Coxové

Po vypjaté kampani plné sporných výroků, při níž nedaleko Leedsu 52letý muž zastřelil prounijní labouristickou poslankyni Jo Coxovou, se Britové poměrem 52 procent hlasů ku 48 vyslovili pro brexit.

„Veřejné mínění bylo rozpolcené a to rozhodně platí i dnes,“ řekl ČTK politolog Univerzity v Surrey Simon Usherwood, který se v akademické činnosti zaměřuje na euroskepticismus a vztahy Británie s EU.

Jindřich Forejt: Jak funguje ochranka britské královské rodiny? Tvrďáci v bačkůrkách!

Podle něj se od referenda nepodařilo nalézt podobu brexitu, která by mohla různé tábory spojit. Poslední roky prý také rozhodně neposílily důvěru veřejnosti v politiky, kteří se v očích voličů jen hádali a nebyli schopni dospět k rozhodnutí či vysvětlovat svá stanoviska.

BoJo jako jedna z hlavních tváří

Jednou z hlavních tváří celého dění je někdejší novinář a bývalý londýnský starosta Boris Johnson, kterého brexit loni vynesl do čela konzervativců a posléze do čela vlády. Kontroverzní politik v prosincových volbách dovedl svou stranu k drtivému vítězství, které po dlouhém období nejistoty definitivně vyloučilo možnost zrušení brexitu.

Ačkoli v loňském roce několikrát hrozilo, že Británie se z EU „vybourá“ bez „rozvodové dohody“, nakonec blok opouští na základě smluvených podmínek.

Brexitová dohoda obsahuje mechanismus pro vyrovnání britských finančních závazků, protokol ohledně nového režimu v Severním Irsku, dále chrání práva Britů žijících v zemích unijní sedmadvacítky a lidí z EU v Británii. Na těchto právech se nic nezmění za přechodného období brexitu, které potrvá nejméně do konce roku.

Formuje se nový vztah EU a Britů

Toto „implementační období“ potřebují obě strany zejména k vyjednávání o podobě nového partnerství, rozhovory by přitom mohly být ještě delší a problematičtější než jednání o podmínkách odchodu.

„Pořad jednání je mnohem rozsáhlejší, jde o celý vztah EU s Británií, ne jen o velmi omezený počet bodů, které jsou v dohodě o vystoupení. (...) Také si myslím, že ani EU ještě nemá úplně vyjasněné, co chce,“ komentoval to Usherwood.

Třetí země a dopad na Čechy na ostrovech

Páteční formální a kvůli průtahům ve vyjednávání už několikrát posunutý odchod Británie z EU se díky přechodnému období do života britských voličů či například Čechů žijících za Lamanšským průlivem nijak zásadně nepromítne.

Především bude znamenat konec britského zastoupení v evropských institucích a to, že Británie se z pohledu členských států EU oficiálně stane „třetí zemí“.

Obrovská, obrovská změna

I přes prozatímní absenci plošných dopadů nicméně řada komentátorů hodnotí okamžik brexitu jako nesmírně významný. „Je to obrovská, obrovská změna. Většina lidí ve Spojeném království si podle mě neuvědomuje, jak velká změna to je. Prakticky veškeré naše zákony, veškerý náš zahraniční obchod, byly silně ovlivněné EU,“ řekl odborník na mezinárodní obchod a bývalý dlouholetý pracovník britské vlády David Henig.

Jakékoli hodnocení plusů a minusů brexitu by však podle něj stále bylo velmi předčasné. „Zeptejte se mě znovu za pět let, jestli to dopadlo dobře,“ řekl v rozhovoru s ČTK.