Smrt boha, jak ji popsal filosof Friedrich Nietzsche okolo roku 1880, byla obrovskou ranou pro vnímání tehdejšího člověka. Oproti tomu se smrt ekonomického člověka může jevit jako nepodstatná banalita, bude ovšem balzámem na duši.
Jak by tedy ekonomický člověk měl vypadat?
V padesátých letech minulého viděla ekonomie vývoj člověka a společnosti daleko primitivněji, než je tomu dnes. Člověk ekonomický se podle všeho neměl vyznačovat pouze tím, že je chamtivý, líný a sobecký, což jsme do jisté míry všichni. Naopak by se měl charakterizovat právě těmito zmíněnými vlastnostmi. Paul Collier si pak myslí, že tento subjekt v lidském vývoji napáchal obrovské škody. Člověk ekonomický není schopen morální odpovědnosti, a proto se mu nedá věřit. Pracovat bude pouze v případě dostatečné motivace, takže jeho jednání musíme sledovat jako oko v hlavě.
Dnešní společnost je degenerovaná a velice pohodlná. Například před čtvrt stoletím většina lidí disponovala odpovídající samostatností k provádění svého povolání. Od té doby klesla samostatnost pracovníků o masivních 40 %, což rozhodně není dobrá vizitka u společnosti. Podle dnešních lidí je totiž velice těžké pracovat u společnosti, ve které se necítíte dobře a která vás neustále rozptyluje.
Paul Collier není jediný, kdo má tento názor
K významnému oxfordskému profesorovi Paulu Collierovi se přidal i Nicholas Christakis, jehož poslední dílo teorii o zániku člověka ekonomického potvrzuje. Ekonomický člověk podle těchto dvou expertů nebyl zcela vyvinut a přežil vlastně díky shodě náhod. Jeho chování by se dokonce dalo klasifikovat jako vysoce deviantní, nebo dokonce psychopatické. Ekonomický ráj ukázaný v mnoha teoriích a učebnicích nikdy neexistoval a velmi pravděpodobně také nikdy existovat nebude. Místo toho je v lidské společnosti stále více rozvíjena laskavost a vzájemné závazky, které ve finále udělají náš svět mnohem lepší.
Lidská společnost se bude vyvíjet dál
Nicholas Christakis je profesorem ekologie, sociologie a ekonomie na univerzitě Yale, takže má dostatečný přehled o chování společnosti v souvislosti s ekonomikou světa. I když se dá v nejbližší době očekávat konec ekonomického člověka, vývoj lidské společnosti bude pokračovat i nadále. Podle Colliera i Christakise touží lidé po větší sociální interakci a příslušnosti k nějaké společenské skupině. Tím pádem by se mělo v populaci objevit více přátelství, porozumění a také lásky, která nám dnes rozhodně chybí.
Život není k lidem příliš férový ohledně financí
Všichni z nás to jistě známe. Když jsme mladí a finance opravdu hodně potřebujeme, většinou je nemáme. Naopak ve stáří, kdy už si svého bohatství nemůžeme tolik užít, máme zpravidla dostatek finančních prostředků. Ekonomové tak formují teorii, že život je vlastně jen o půjčení peněz a jejich následném splácení. V současné době se tomu naše chování dostatečně blíží, avšak ve většině historických společností neměla drtivá většina obyvatel velký majetek. Vzpomeňme na hodiny dějepisu a prvobytně pospolnou společnost, která rozhodně nebyla růžová.
Konce ekonomického člověka tak budou pravděpodobně litovat pouze banky. Samotné společnosti by totiž velmi prospělo, aby se opět stala tím vlídným prostředím, kde je jednotlivcům dobře. K tomu nám ovšem chybí více lásky, porozumění a vzájemné tolerance.
