Boj zemědělců s hlodavci je starý asi stejně jako zemědělství samo. Moderní lákavou variantou, jak se zbavit obtížných škůdců, je použití jedu. V arzenálu mají aktuálně zemědělské podniky především Stutox II. Jde o už několikátou generaci rodenicidů, tedy jedů na hlodavce, a podle zemědělců je nejen účinný, ale i bezpečný.
„Je potřeba oddělit dvě skupiny rodenicidů, takzvané antikoagulanty, které mohou zůstávat v půdě a dokonce mohou být přijímány i rostlinami, u fosfidů zinku, kam paří i Stutox II, tento problém nenastává. Mechanismus funguje jinak. V žaludku škůdců se jed rozkládá na plyn fosfan, který následně uniká do atmosféry,“ vysvětluje Antonín Šandera, agronom a odborný poradce při Zemědělském svazu ČR.
To, že by měl mít jed nějaký negativní dopad, třeba na půdu nebo na podzemní vody, je podle něj mýtus. Platilo tu u starších přípravků, takzvaných antikoagulantů, ty se ale v současnosti na ošetření orné půdy vůbec využívat nesmějí. Další výhodou novějších jedů je také skutečnost, že na poli dlouho nevydrží, ani když hraboš návnadu nespolkne.
„Jed, který zůstane na poli a který hlodavec nepozře, se dostává do ovzduší okamžitě potom, co zvlhne a v půdě tedy nezůstává. Není pravda, že by Stutox II třeba zamořoval spodní vody. To je z principu jeho působení zcela vyloučeno. S prvním zvýšením vlhkosti Stutox II z polí mizí,“ doplňuje Šandera. Jed se tak nedostane ani do rostlin a tedy ani do potravin.
Ochránci přírody mají strach o divoká zvířata
I když jed nepředstavuje bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, jeho použití přesto není bez rizika. Ochránci přírody totiž varují, že se jeho plošné použití může projevit na stavech ptáků a i dalších živočichů. A to není dobře nejen pro přírodu, ale i pro další fáze boje s přemnoženým hlodavcem.
Začne vyhlazovací válka. Jed Stutox II proti hrabošům zasype postižená pole |
„Rozsypání jedu způsobí úhyny dravců, sov, lasiček, tedy našich spojenců v boji s hraboši. Zatímco hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to bude trvat léta. Trávení je rychlé a jednoduché, jde ale o řešení, které jen konzervuje nedobrý způsob hospodaření,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Jejich obavy jsou podložené. Minulý rok bylo vyhlášeno povolení k plošní aplikaci jedu Stutox II na tuzemských polích. Po vlně kritiky bylo nakonec toto rozhodnutí o týden později pozastaveno ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. I tak ale byly například na Opavsku potvrzené úhyny čápů právě vlivem otravy.
„Nelze úplně vyloučit riziko, že se predátor po pozření otráveného hraboše také otráví, ale to riziko je násobně menší než u jiných přípravků,“ připouští Šandera. Jed se běžně aplikuje přímo do hraboších nor tak, aby se co nejvíc snížilo riziko, že se k němu dostane zvíře, pro které není určen. Zemědělci ale argumentují, že situace je v současnosti natolik vážná a přemnožených hrabošů je tolik, že už není v jejich silách jed do nor dávat. Považují tak za nezbytné snazší rozsypávání granulí přímo na pole.
