NÁZOR – Myšlenka, že Spojené státy již nemusejí věnovat výraznější energii Blízkému východu je nebezpečný klam, varuje Alexa Santryová v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitická analytička z think tanku Amercian Enterprise Institute tak reaguje na názor bývalého amerického diplomata Martina Indyka, že Blízký východ „již nestojí za to“.
Obamova zkušenost
Indyk, který působil v administrativě předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, uvedenou myšlenku prezentoval v sobotním vydání listu Wall Street Journal, připomíná analytička. Dodává, že rozhodně není jediným, kdo toto tvrdí.
Podobná stanoviska jsme mohli slyšet od samotného Obamy či aktuálních kandidátů o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu v jejich debatě z minulého týdne, poukazuje Santryová. Dodává, že i současný americký prezident Donald Trump slibuje ukončit „nekonečné války“ Spojených států.
„Indyk píše, že americké angažmá na Blízkém východě ‚nestojí za to‘, protože - zaprvé -revoluce ve frakování znamená, že USA již nejsou závislé na regionu kvůli ropě, a - zadruhé - přežití Izraele ‚již není v sázce‘,“ pokračuje analytička. I za situace, že odhlédneme od ekonomického významu světového ropného trhu, klíčové role Blízkého východu v této oblasti či skutečnosti, že existence židovského státu je nadále zpochybňována například Íránem, Indyk podle názoru Santryové opomíjí několik zásadních skutečností, které činí americké angažmá důležitým.
Jako první z nich analytička uvádí Islámský stát a další nestátní teroristické skupiny. Připomíná, že v roce 2011 Obama podlehl mýtu, že Blízký východ již „nestojí za to“, a pod dojmem, že teroristická síť al-Káida se nachází v troskách, stáhl americké vojáky z Iráku. Ignoroval přitom křehkost míru a nejasné bojové kapacity iráckých ozbrojených složek, a tak zhruba o tři roky později Islámský stát vládl téměř 12 milionům lidí, kontroloval území o rozloze Velké Británie a dokázal útočit na Američany a americké spojence, shrnuje Santryová.
To vše je podle Santryové důsledkem tvrzení, že Blízký východ „nestojí za to“. Dnešní situace se přitom blíží momentu Obamova zásadního rozhodnutí, varuje analytička. Připomíná, že chalífát Islámského státu fyzicky zmizel a al-Káida je potichu, a tak se objevuje stejný argument.
Oprávněné otázky
Odchod z regionu by však byl katastrofou pro spojence, důvěryhodnost a sílu Spojených států, domnívá se Santryová. Poukazuje, že na Trumpa se snesla šokující kritika napříč politickým spektrem poté, co stáhl americké vojáky ze severovýchodní Sýrie, čímž dal fakticky zelenou turecké invazi, jejímž cílem se stali američtí spojenci, Kurdové, přičemž tato zrada rozhodně není hodna opakování.
„Je zde další otázka, kterou musíme položit před zopakováním Obamy: Co zabrání americkým protivníkům, aby zaplnili vakuum vytvořené americkým odchodem?“ pokračuje analytička. Konstatuje, že ti, kdo soudí, že Blízký východ poškozuje přítomnost USA – morální země se systémem brzd a protivah a demokraticky zvoleným prezidentem zodpovědným lidu –, si musí uvědomit, o kolik horší by byla podobná přítomnost Ruska nebo Číny.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Aktuální americká konfrontace s Íránem je dalším důkazem, že ústup Spojených států by byl katastrofou, míní Santryová. Tvrdí, že Trumpova administrativa uvalila na Teherán zničující sankce ve snaze hledat nové cesty jak čelit rostoucí íránské agresi, ale výsledkem je eskalace napětí ze strany Íránu až do bodu, kdy íránští představitelé věří, že mohou zabíjet americké občany.
„Teprve když USA přestaly ignorovat Teherán a vrátily úder zabitím generálmajora Kásima Sulejmáního, jsme viděli íránskou deeskalaci,“ píše analytička. Deklaruje, že následné skandování hesla „Smrt Americe“ na Sulejmáního pohřbu a oznámení, že íránský režim se necítí vázán restrikcemi na obohacování uranu dle smlouvy z roku 2015, ukazují, že není vhodná doba razit názor, že prosazování amerických zájmů na Blízkém východě již nestojí za to.
Při ohlédnutí za americkým angažmá na Blízkém východě v uplynulých dekádách je dle Santryové oprávněné položit otázky, zda byla politika Spojených států chybná a zda američtí prezidenti neselhali při nastolování potřebného konsensu a prosazování konsistentní politiky. Odpověď na obě zní ano, přiznává analytička, ale varuje před přijetím představy, že nyní je v regionu ve hře méně zásadní amerických zájmů než v minulosti.
Související
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
Trump jde ve stopách Horsta Fuchse. Pod tíhou finančních problémů prodává bible
USA (Spojené státy americké) , Islámský stát (IS) , Al-Káida , Barack Obama , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě