Tábor Osvětim (německy Auschwitz) byl na rozkaz druhého muže nacistického Německa, šéfa jednotek SS i gestapa Heinricha Himmlera z 27. dubna 1940 založen v blízkosti stejnojmenného polského městečka. První vězňové - především Poláci věznění z politických důvodů - sem byli zavlečeni v červnu 1940. Tábor byl osvobozen před 75 lety - 27. ledna 1945
V březnu 1941 poručil Himmler vedle základního tábora postavit druhý rozsáhlejší komplex, který byl nazván Osvětim II - Březinka (Birkenau). Ten se stal největším střediskem určeným k vyhlazování evropských Židů.
V březnu 1942 byl v blízkých Monovicích založen tábor Osvětim III, zvaný Buna, kde si německá firma I. G. Farben zřídila továrnu na výrobu kaučuku. K Osvětimi náleželo také přes 40 pobočných pracovních táborů.
V první plynové komoře v Osvětimi I byly v září 1941 poprvé vyzkoušeny vražedné účinky cyklonu B - látky užívané pro deratizaci. Později byly v Březince postaveny čtyři velké plynové komory, v nichž mohlo být denně zavražděno na 6000 lidí.
Unprecedented visit by Muslim World League head Mohammed al-Issa and group of Islamic clerics with American Jewish Committee shows interfaith efforts working, participants say. | @TimesofIsrael https://t.co/J6ImSRgx2z
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) January 26, 2020
Od konce března 1942 začaly do Osvětimi proudit židovské transporty z nacisty ovládaných zemí. Obětí největší a zároveň poslední vlny deportací se stalo v polovině roku 1944 několik stovek tisíc maďarských Židů. Od října 1942 do října 1944 bylo do Osvětimi deportováno také více než 46.000 vězňů z terezínského ghetta. Část z nich byla na přechodnou dobu umístěna v tzv. terezínském rodinném táboře, s nímž je spojena největší hromadná vražda československých občanů v noci z 8. na 9. března 1944, kdy nacisté zabili 3792 židovských mužů, žen a dětí.
Po příjezdu transportu na rampu v Birkenau se konala tzv. selekce, při které důstojníci SS rozhodovali o tom, kdo bude vzat na práci (tedy na "Vernichtung durch Arbeit" - vyhlazení prací), a kdo bude poslán přímo do plynových komor. Ty byly maskovány jako sprchy, což mělo oběti přesvědčit, že jde o dezinfekční opatření před prací.
Nápis "Arbeit macht frei!" - práce osvobozuje - nad hlavní bránou kmenového tábora, byl ukázkou nacistického cynismu. Jednou z nejsmutnějších kapitol tábora byly pseudolékařské pokusy prováděné na vězních nacisty. Neblaze proslulým se stal zejména "Bílý anděl" Josef Mengele.
V lednu 1945 kvůli postupu Rudé armády nařídilo velení SS evakuaci a asi 58.000 vězňů schopných pohybu bylo přinuceno k tzv. pochodu smrti do jiných táborů. Zůstali jen nemocní, z nichž příslušníci SS krátce před osvobozením stovky zavraždili, jiní zemřeli hladem a vyčerpáním. Tábor byl osvobozen 27. ledna 1945 vojáky 60. armády prvního ukrajinského frontu. V té době v táboře pobývalo jen 7650 zbědovaných lidí.
Podle údajů osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí - jeden milion Židů, až 75.000 Poláků, 21.000 Romů, 15.000 sovětských válečných zajatců a 15.000 příslušníků dalších národností.
K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50.000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi 6000. Ztráty v Osvětimi představovaly více než polovinu z celkových 80.000 zavražděných nebo zemřelých Židů z Čech a Moravy za druhé světové války. Smrt v Osvětimi našlo také na 5000 českých Romů, jen v noci z 2. na 3. srpna 1944 zde bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí.
Z Osvětimi uprchlo podle serveru holocaust.cz celkem 667 vězňů, z nichž však 270 bylo dopadeno již v okolí tábora a okamžitě popraveno. Nejznámějším případem byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (po válce začal užívat jméno Rudolf Vrba), kteří poprvé podrobně informovali svět o prožitých hrůzách.
Velitelé tábora Rudolf Höss a Arthur Liebehenschel a 22 bývalých dozorců bylo polským soudem odsouzeno k smrti a v roce 1947 popraveno. Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo v letech 1963 - 1966 odsouzeno dalších 22 Němců za zločiny spáchané v Osvětimi.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Skandál v Osvětimi. Muzeum se ohradilo proti knize, jejíž autor se vžívá do Mengeleho
Osvětim , II. světová válka , historie , Polsko , holocaust , Josef Mengele , židé , Romové
Aktuálně se děje
před 3 minutami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 21 minutami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 1 hodinou
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
V noci na dnešek Rusové provedli útoky na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny, což způsobilo poškození zařízení a zranění alespoň jednoho pracovníka. Oznámil to podle ukrajinských médií ministr energetiky Herman Haluščenko.
Zdroj: Libor Novák