Už deset let je zajímavě vyhlížející zámek v Hrochově Týnci s ještě pozoruhodnější historií prázdný a nevyužitý. Přesto se už objevují zprávy, které budí naději, že se to změní.
Zámek by mohl přilákat fanoušky norského seriálu Atlantic Crossing, jehož tvůrci si jeho interiéry v loňském roce vybrali pro natáčení. Městu se podařilo dát dohromady zámeckou zahradu, kde si mohou místní zahrát discgolf a pétanque. Město také chce organizovat prohlídky dosud nedoceněné památky.
Na zámku je už deset let ticho. To od chvíle, co z něj odešli poslední chovanci dětského domova. Vlastník, město Hrochův Týnec nemá na obnovu chátrající památky peníze.
Zámek z počátku 18. století, původně barokní sídlo premonstrátů a později reprezentativní sídlo bohatého bankéře, se za socialismu proměnilo v polepšovnu pro děti z prominentních rodin a dětská zařízení v různých podobách vydržela v Hrochově Týnci až do roku 2010.
V jakém stavu se kdysi reprezentativní sídlo nachází dnes, mohli o minulém víkendu během mimořádných prohlídek posoudit na vlastní oči zájemci z řad veřejnosti. A pohled to nebyl příliš povzbudivý. Vybydlený a prázdný zámek působí po jedné dekádě dost neutěšeně.
Nebýt prvního dokonale zachovalého patra s krásným schodištěm, reprezentačními prostorami obloženými masivním dřevem či zrcadlovým sálem s velkým krbem ze zeleného mramoru, nebylo by moc co obdivovat.
Pokoje v podkroví, ve kterých si před deseti lety poslední chovanci dětského domova balili svá zavazadla, jsou kvůli vandalismu zralé na totální rekonstrukci.
„Jsou zde místnosti, do kterých se nevyplatí chodit,“ upozornil v roli mimořádného průvodce Jaroslav Flejberk. Zničené části zámku proto nechával bez komentáře a raději vyzdvihl přednosti památkově chráněného objektu.
„Je až s podivem, že se do dnešních dnů zachovala zámecká kaple. Spolu s ní je tu i původní vestavná skříň na potraviny,“ ukázal na jeden z mála kusů dochovaného nábytku.
Bankéř udělal ze zámku honosné sídlo
Za poslední významnou přestavbou hrochovotýneckého zámku z let 1924 až 1926 stojí poslední soukromí majitelé - Otakar a Melánie Tůmovi. V duchu historizující moderny dali honosnému zámku jeho současnou podobu. Reprezentativní sídlo s velkostatkem, loveckým zámečkem v osadě Dolní Babáky a lesy o rozloze několika set hektarů vlastnili do roku 1945.
Otakar Tůma byl za první republiky generálním ředitelem Úvěrové banky. Zámožný bankéř se rád ve svých lesích oddával lovu a na zámku sjednával různé obchodní schůzky. Znal se s významnými lidmi té doby včetně prvorepublikové smetánky.
Na dosud dochovaných snímcích se tak spolu s manželi Tůmovými objevuje filmový magnát a majitel v té době největší produkční firmy Lucernafilm Miloš Havel (otec prezidenta Václava Havla), závodnice Eliška Junková, herecký idol žen Gustav Fröhlich, advokátka Zorka Černá či herec a scénárista Karel Anton.
Filmový magnát Miloš Havel, závodnice Eliška Junková (hledí k objektivu) a tehdejší idol žen Gustav Fröhlich (z boku) na tenisovém turnaji u Tůmů v Hrochově Týnci v roce 1930.
Dcera Tůmových Adriana se také dobře provdala. Jejím manželem se stal šlechtic Alexander Waldstein, jehož potomci dostali část lesů od města v 90. letech darem a dodnes je ve společné firmě spravují.
Budova je zajímavá i po technické stránce. Dodnes je ve výtahové šachtě například mechanismus původního výtahu, kterým k tehdejším majitelům domu putovalo jídlo z kuchyně v přízemí do prvního patra. Na půdě jsou zase dochované historické věžní hodiny. Zámek před pár lety prošel také stavebně technickým průzkumem, který na stěnách poukázal na řadu ukrytých maleb.
Na kompletní opravu památky nemá obec peníze
Sídlo je však pro obec s přibližně dvěma tisíci obyvateli velkým břemenem. Revitalizace celého zámku je odhadována na částku mezi 50 a 60 miliony korun. A ty obec nemá.
Padaly návrhy, že by v zámku mohl vzniknout třeba domov důchodců, muzeum cukrovarnictví či restaurace, ovšem členitost objektu a památková ochrana všechny odradila.
Historie zámkuZámek v Hrochově Týnci stál údajně již před rokem 1700, dnešní budova však vznikla až po roce 1705 jako letohrádek premonstrátů z Hradiska u Olomouce. V úplnosti se zachovala dispozice přízemí s valenými a klášterními klenbami, v patře zbyla z původního vybavení zrcadlová klenba nad schodišťovou halou. Po zrušení kláštera přešel zámek do soukromých rukou. Prošel historizující úpravou okolo roku 1850, kdy byl majetkem Petra Karla Šlechty. Další úpravy proběhly v letech 1878 – 1879 za Josefa Krause, podnikatele z Pardubic. Současný tvar mansardové střechy se čtyřbokou věžičkou, četné vikýře a věžovité rizality vznikly až při přestavbě za manželů Otakara a Melánie Tůmových v duchu historizující moderny v letech 1924-1925. Po roce 1945 byl v zámku umístěn Dětský domov se školou a Středisko výchovné péče. Roku 2010 získala zámek do svého majetku obec Hrochův Týnec. Zdroj: www.zamek-hrochuv-tynec.cz |
Malé město získalo dotaci z kraje, za kterou se v minulých letech podařilo opravit velkou část mansardové střechy a krovů, jinak se však Hrochovotýnečtí musejí spolehnout sami na sebe.
„Zatím jsme nebyli úspěšní ani v dotačním programu záchrany architektonického dědictví, který by nám pomohl objekt postupně opravit. Podruhé také žádáme o patnáctimilionovou dotaci na polyfunkční komunitní centrum,“ řekl starosta Hrochova Týnce Petr Schejbal k zámku, který z obecního rozpočtu spolkne každoročně jeden až dva miliony korun.
Proč Otakar Tůma zámek s rozlehlým parkem a rozsáhlými lesy daroval v roce 1945 státu, je dosud obestřeno tajemstvím. Někteří mluví o tom, že Tůmovi měli dluh ke státu, jiní dosud žijící pamětníci hovoří o tom, že darovací smlouvy byly vynuceny násilím. Kde je pravda?
Kronika Hrochova Týnce z let 1945 až 1956 se ztratila. Ve Státním okresním archivu v Chrudimi se z konce války dochoval spis Trestní nalézací komise na Otakara Tůmu. Podle notářského spisu ze dne 16. května 1945 získal zámek a velkostatek MNV Hrochův Týnec na základě darovací smlouvy od manželů Otakara a Melanie Tůmových. Tůmovi však vznesli již na začátku října 1945 stížnost na ONV Chrudim. Žádali vyšetření a posouzení „darování“ velkostatku.
