Egyptská mystéria
Slovo mystéria, pochází z řeckých slov „míein to s toma", „zavřít ústa", tj. poznám, které je nutno uchovat pro sebe, v tajnosti. Pojmu mystéria bylo užíváno v několika významech. Mystérium je zasvěcovací, slavnostní dramatizace určitého mýtu. V každé vyspělé kultuře se konaly zasvěcovací obřady, které uváděly účastníky do tajemství daného esoterismu, např. zasvěcování v řeckých eleusínských mystériích mělo tři stupně: neofyt („s novým tělem"), mysta („zahalený") a epopta („vidoucí"). Zasvěcení bylo spojeno se symbolickým sestoupením do podsvětí. Mystéria tvořila jednotu s mytologií dané kultury, vyjadřovala její mýty v jejich symbolické dramatizaci a v obřadech, které měly zasvěcovací funkci. Byly to vlastně jakési živé obrazy, které stimulovaly prvky magického vědomí těch, kdo se jich účastnili a byli pro přijetí tajemství otevřeni.
Nejstarší známý mýtus světa - staroegyptský mýtus o Osíridovi a lsidě - byl vyjadřován v Isidiných mystériích, která se později v pozměněné podobě rozšířila i do Řecka (Isis je totožná s řeckou Démétér), Říma a jiných zemí. Konec konců tento zvyk pohanských dob převzalo křesťanství a vytvořilo vlastní mystéria (pašijové hry atd.). Dá se tedy říci, že mystérium vyjadřuje esoterní náboženství té které kultury. A protože se zde jednalo o komunikaci poznání slovy nesdělitelného, bylo používáno obrazů - kdo byl hoden, pochopil.
Posvátné egyptské znaky a amulety
1. Okřídleny sluneční kotouč – symbol rozprostírající se ochrany
2. Žezlo sechem - symbol úřední moci
3. Sloup džet - symbol trvanlivostí a stálosti
4. Oko vadž - symbol zdraví a hojnosti
5. Skarab cheprer - symbol síly k neustálé obnově života
6. Kříž anch - symbol života
7. Esetin (Isidin) uzel tejet - symbol magické moci
8. Vešbt - symbolický sluha zemřelého, který za něho vykonával práci v podsvětí
Smysl starověkých mystérií vystihl dobře Apuleius, sám jejich účastník a zasvěcenec, ve své knize Proměny - Metamorfózy (čili Zlatý osel), která vznikla v II. stol. po Kr. Z Apuleiova vyprávění plyne, že mystéria vytvářela přirozené předpoklady k iniciaci, neboť byla lidu blízkým převedením mýtu do oblasti jeho intenzivního prožívání. Mystéria vracela své účastníky k původnímu zážitku numinózního (tj. esoterně posvátného).
Byl to stav přirozeného prožívání ontologických tajemství – mystéria umožňovala prožití metafyzického, toho, co mýty vyjadřovaly jen slovy, byť obraznými. Nešlo zde ovšem o přímé poznání tajemství, nýbrž o jeho tušení, avšak právě to dávalo tomuto přirozenému filozofickému vztahu jeho hloubku i smysl. V mystériích nebyl mýtus interpretován, nýbrž prožit. V mysterijních zasvěceních se směřovalo zpět ke ztracenému pravědomí, nebyly zde prožívány symboly, nýbrž skutečné božské síly, byla to cesta ke kořenům živého bytí, k živlům, k prazákladům živoucího světa.
Tak jako kořeny veškerého západního esoterismu tkví v prehistorickém Egyptě, nacházíme v této tajuplné zemi i kořeny mystérií. Řekové na egyptská mystéria navazovali především proslulými eleusínskými mystérii s bohyní Démétér, v Malé Asii na ně navazoval mithraistický kult. Společným jmenovatelem isaických kultů a mystérií byla idea nesmrtelné přírody. Shoda základních prvků těchto mýtů a mystérií je nápadná v různých kulturách: např. tak jak Isis osvobozuje svého bratra a manžela Osírida, osvobozuje babylónská Ištar svého božského milence
Tammuze.
V různých kulturách je však zdůrazněn různý aspekt jediného tajemství Přírody.
O egyptských mystériích se znalci domnívají, že se praktikovala podle rituálu, který provokoval „hluboký pocit magické úzkosti", neboť po různých přípravách rituálního očisťování se dospívalo k „otevírám úst a očí bohů", tj. byla to konfrontace s „drsným tajemstvím" (mystérium tremendum). Historickým pravzorem mystérií jsou Ísidina mystéria, a proto ve všech kulturách Středomoří nacházíme jejich analogie: v Řecku jsou to Pallas Athéna, Démétér, Afrodité, v Římě Minerva a Ceres, v Babylóně Ištar, u Germánů Freya, u Slovanů Vesna a Lada, u křesťanů Maria, Eva a další. Jedná se o různé archetypy ženské, noční stránky přírody, o její démonickou podstatu, tj. o skutečnou metafyziku života. V mystériích vystupují veliká nadčasová a univerzální témata smrtí a znovuzrození, počátku všeho, věčného návratu a trvání, tajemství proměn.
-pokračovanie-
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
Úryvok z knihy Chalila El Hakima: TAJEMSTVÍ PYRAMID
Bibliografie
Andrevs, T.: Cítění aury. Budapešť, 1993
Barbarin, G.: Le secret de la Grande pyramide. Paris, 1955
Bindel, E.: Die ägyptische Pyramiden als Zeugen vergangener
Mysterienweisheit, Stuttgart, 1975, 4. vyd.
Brennan, B. A.: Léčivé ruce. Budapešť, 1993
Bowman, C: Věda o krystalech. Debrecín - Maďarsko, 1993
Bonardel, F.: L´Hermétisme. Paris, 1985
Buttlar, J.: Adamova planeta. Bratislava, 1993
Cayce, E.: Edgar Cayce on Atlantis. New York, 1968
Ceram, C. W.: Oživená minulost. Praha, 1972
Däniken, E.: Oči sfingy. Bratislava, 1991
Däniken, E.: Kosmické stopy. Bratislava, 1992
Donnely, I.: Atlantis, svět předpotopní. Praha, 1924
Godson, P.: Barvy a zdraví. Budapešť, 1992
Haich, Z.: Zasvěcení. Bratislava, 1994
Hnilica, J.: Zvláštní léčebné metody, Praha 1993
Jamblich: O mystériích egyptských. Praha, 1922
Janča, J.: Psychotronika pro každého, Praha, 1992
Kehnscherper, G.: Hledání Atlantidy. Praha, 1981
Konratov, A. M.: Zaniknuté civilizace. Bratislava, 1974
Lasenic, P. de: Egyptské hieroglyfy a jejich filozofie. Praha, 1935. 2. vyd.
Lasenic, P. de: Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení. Praha, 1936
Latak, J. M.: Tajemnice piramidy Cheopsa. Zakopané, 1992
Lemesurier, P.: Geheimcode Cheops. Freiburg Br., 1988, 3. vyd.
Mack, L.: Nevysvětlitelné záhady. Bratislava, 1994
Masson, H.: Dictionnaire initiatique. Paris, 1970
Merežkovskij, D. S.: Tajná moudrost východu. Brno, 1992
Michalovski, K.: Nejenom pyramidy. Bratislava, 1977
Moffet, R. K.: Secrets of the pyramids revealed. 1976
Mostovicz, A.: My z kosmu. Praha, 1988
Nákonečný, M.: Lexikon Magie. Praha, 1993
Parkerovci, D., J.: Atlas nadprirodzených sil. Bratislava, 1993
Puač-Hapi, D.: Škola bioenergie. Most, 1989
Scharamon, S.: Základní kniha o čakrách. Praha, 1993
Schneidman, S.: Tajuplné místa země. Bratislava, 1993
Schul, B. - Pettit, E.: The secret power of pyramids. 1975
Spence, L.: Byla nebyla Atlantis. Praha, 1967
Toth, M. - Nielsen, G.: Pyramid power: Kosmische Energie der Pyramiden. Freiburg Br., 1987, 5. vyd.
Weimünster, R. Ph.: Praxis der Pyramidenergie. Stutgart, 1990
Weissen-Szumlanska, M.: Origines, atlantiques des anciens Egyptienns. Paris, 1965
Wohlbold, H.: Mysterienweisheit. München, 1927
Zamarovský, V.: Bohovia a králi starého Egypta. Bratislava, 1986
Zamarovský, V.: Jejich veličenstvo pyramidy. Bratislava, 1986
Zajdler, L.: Atlantida. Praha 1972.
KNIHU bolo možné zakúpiť na tejto adrese.
Súvisiace:
PYRAMÍDY
http://www.kemet.sk/stitok/pyramidy