Tentokrát to bez krátké lekce ze zbožíznalství nepůjde.

Začnu destilátem z vína, jež prodělalo dobře zmapovanou cestu: sklizené hrozny byly vylisovány, vzniklý mošt přirozeným způsobem zkvasil, následovalo takzvané školení, jehož výsledkem se stalo po určité době vývoje v sudu víno. Jeho destilací vzniká brandy.

Po lisování hroznů zůstávají ale vinaři matoliny, zbytky vylisovaných hroznů, především slupky, ale také kousky dužiny, vše kdysi naházené na jednu hromadu.

V Itálii bylo obvyklé, že dělníci dostávali šťavnaté matoliny smíchané z různých odrůd jako naturální část mzdy. Napěchovali je do sudů a nechali vykvasit. Začátkem zimy objížděli jejich příbytky potulní destilatéři vybavení "bagno di maria", jednoduchým destilačním přístrojem, jenž z matolin destiloval grappu. Ajťák by ji označil "Brandy 2.0", na Moravě by řekli "z druháku".

V roce 1973 Distilleria Nonino v severoitalském Friuli vykročila za vyšší kvalitou a poprvé vyrobila grappu monovitigno, pálenku z matolin jedné odrůdy. V té době už bylo zvykem destilát plnit do lahví navržených renomovanými designéry a grappa byla vítaným digestivem také v drahých restaurantech Evropy. Ale při tom nezůstalo. Přišel 27. listopad 1984. Ten den Benito a Giannola Noninovi získali licenci k výrobě pálenky nikoli z matolin, ale přímo z hroznů. Dostala jméno "úe", jež se ve Friuli používá právě pro vinné hrozny.

Tenhle dějepisný exkurz mi proběhl hlavou, když jsem otevřel lahev révy pálenky, jejíž etiketa je doplněna heslem Vitis Per Uro, volně přeloženo "réva pro vypálení". Je produktem moravské Fleret Distillery a, zbožíznalecky nahlédnuto, jde − až na geografický původ − o dnes již klasické úe. Východiskem révy pálenky jsou hrozny muškátu moravského původně určené pro výrobu přívlastkových vín, tudíž s vyšší cukernatostí. Pohledný design lahve je dílem Tomáše a Veroniky Rouskových − tipuji, že dáma měla hlavní slovo; bílá barva lahve a motiv révy v kombinaci žluté a zelené zaujme nejspíš především ženy. Snad jen ten šroubový uzávěr by bylo hezčí nahradit zátkou.

Pálenka zaujme křišťálově průzračným vzhledem, čistou hroznovou vůní se zákmitem chlebovinky a harmonickou chutí, jež pro laika může znamenat určitou záhadu. Nepodobá se totiž ničemu, co dosud poznal. To nejkrásnější přichází nakonec: závěr či doznívání, chcete-li. Není extrémně dlouhé, ale lahodné, skoro bych řekl vybroušené, a hlavně: svádí k dalšímu doušku.