Bacha na ten nakopávač kámo

Dlouho jsem se rozhodoval, zdali tento článek napsat, ale jak říkávala moje paní učitelka, na střední škole, při výuce českého jazyka: ,,papír snese všechno", tak tady to bude aspoň virtuální stránka. Každopádně odbočuju od tématu.

No jo, nakopávače. Dovolím si říct, že je to taková... metla fitness lidstva 21. století. Jedna firma předhání tu druhou, která udělá nakopávač silnější. Trh se nám začíná doslova přeplňovat těmito předtréninkovými směsi a mladí kluci, nebo lidé, kteří začínají cvičit, si místo naprosto základních doplňků stravy, za které považuji kvalitní multivitamín (například V52), nebo kvalitní rybí olej (ať už kapsle, nebo kapalnou formu), a proteinový přípravek (postačí bohatě základní syrovátka), koupí pouze takový nakopávač.

Tento trend se netýká pouze a jen mladých začínajících lidí, ale dnes a denně vidím chlapy ve fitku, kteří první věcí, kterou udělají při vstupu do posilovny, je mávnutí na obsluhu za pultem, která už přesně ví, že má připravit onen božský nápoj, který vás probere a neskutečně nabudí do tréninku. Dokonce to zjistili i lidé v práci, že když si na ranní směně bouchnou jednu odměrku, tak je to mnohem lepší než kafe. Já vím, ten pocit horkých svalů, svědění a pálení, koncentrace, zvýšená potivost a "agrese" jsou skvělé pocity, opravdu se ale vyplatí tyto předtréninkové stimulanty užívat DLOUHODOBĚ?

Jaká je, dle mého názoru, problematika dlouhodobého užívání těchto stimulantů?

1) Maskují vyčerpanost: Vyčerpanost je signál, který nám tělo dává v případě, že už mu dochází baterky. Ať už je to nahromadění stresu fyzického, nebo psychického, je to zkrátka a jednoduše vyčerpání. Dotyčná osoba tedy přijde na trénink s vyčerpáním ještě předtím, než vůbec překročí práh fitka. Vyšlapat těch pár schodů do šatny se zdá být jako nadlidský výkon, ale dotyčná osoba ví, že jen co se převlíkne, bouchne do sebe sklenici předtréninkovky, tak jako vždycky, a ono bude za pár minut líp. Hnedka co mi to najede, zase začnu trhat. Podle mě je to stejný princip, který využívají drogy pro zmírnění bolesti. Bolest bude utlumena, avšak nezmizí. Stejný případ se nachází i zde... POCIT energie se vám dostaví, ale nedoplní.

2) Zpomalení přibírání svalové hmoty z dlouhodobého hlediska: Hahaha, jak je to možný? Vždyť by to mělo být naopak, nebo snad ne? No, ne tak úplně. Dlouhodobé užívání předtréninkových stimulantů má negativní dopad na vaše hormony. Naprosto jednoduché. Látky, jež jsou obsaženy v těchto formulích, ačkoli jsou schváleny legislativou, nebo nevím, čím vším musí projít, nutí vaše adrenální žlázy k tomu, aby vyplavovaly hormon adrenalin ve větší míře, než si tělo samo řekne a tento adrenalin dodává onen maskovaný pocit energie při tréninku. Nucení adrenálních žláz produkovat hormon adrenalin je vyčerpá a vy tak nebudete schopni produkovat adrenalin v potřebné míře k tomu, abyste mohli fungovat na denní bázi, natož při tréninku, kde ho potřebujete mít zvýšený. V případě, že budou vyčerpané adrenální žlázy, tělo bude potřebovat energii... ať už na trénink, nebo na každodenní aktivity, ale protože adrenalin už nebude z čeho brát (žlázy jsou vyčerpané), tělo řekne kortizolu. Kortizol je hormon, který uvolňuje energii a tato energie bude uvolňována ze zdrojů (tuku, glykogenu, ale také svalů). Kortizol je také znán tím, že při jeho vyplavení je velmi obtížné budovat svaly. Jednak kvůli a) negativnímu popadu na mTor  (spouští svalovou proteosyntézu) b) zvyšuje projev Myostatinu. Myostatin, velmi stručně řečeno, je "program", který má každé lidské tělo, jenž nám říká: ,,nechci budovat více svalů, než mám." Čím větší ovlivnění myostatinu, tím menší pravděpodobnost svalového růstu.

3) Méně testosteronu: Při chronicky zvýšené hladině kortizolu dochází u mužů k úbytku testosteronu. Proč tomu tak je? Testosteron je vytvářen stejným mateřským hormonem, jako kortizol. Tento hormon, který vytváří testosteron, estrogen a kortizol, se jmenuje pregnenolon. Čili při zvýšené produkci kortizolu má tělo utlumenou funkci testosteronu a estrogenu. Jak všichni dobře víme, čím více testosteronu máme, tím lepší proteosyntézu tělo vytvoří a tím větší množství svalů můžeme vybudovat.

* Příznaky zvýšeného kortizolu a sníženého pohlavního hormonu jsou ztráta libida, demotivace, pokles energie a náladovost.

Možná až příliš mnoho informací k jednomu druhu produktu, co říkáte? Nechci zde hanit předtréninkové stimulanty, jelikož na tomto světě mají své místo. Jejich užívání není návykové, pokud jejich konzumaci berete se zřetelem a dáváte si od těchto produktů pauzy. Jak jsem zmiňoval na začátku tohoto článku. Jedná se pouze o dlouhodobé užívání, nikoli například o měsíční zařazení, nebo používání v období diet před závody. Nemohu také opomenout silové sporty, kde je nabuzení před samotným výkonem velmi stěžejní. Neberte mě tedy jako odpůrce těchto stimulantů, to rozhodně nejsem, ale přiznám se, že také nejsem jejich uživatel.

Osobně si myslím, že kdybychom měli brát zřetel na signály a pocity vlastního těla, což je velmi přirozená a nejzdravější cesta, v případě dlouhodobého poklesu energie, bychom měli brát v úvahu cílené tréninkové volno (deload), snížení intenzity, nebo objemu práce, zvýšení odpočinku, potažmo také energetického příjmu a tělo se po čase srovná samo.

Pár slov závěrem. Nezneužívejte sílu temné strany... hahaha, ne, teďka vážně. Nezneužívejte sílu těchto stimulantů, ale pohlížejte na ně jako na pomocníky v době krizové situace, avšak ne na dlouhou dobu, nebo se mohou dostavit výše zmíněné body.

Doplnění textu, aneb jiný úhel pohledu.

Jak už to tak bývá, někdo vidí sklenici napůl plnou, jiný napůl prázdnou. Proto bych rád přidal osobní pohled, a tak trochu netradičně oponoval mému mnohem mladšímu kolegovi. Zejména v pasáži, kde mluví o chlápcích, kteří si automaticky nechají míchat od obsluhy Agrezz. Takže o mně. Jde totiž o to, že ne každý má dlouhodobou vizi a cíl v podobě neustálého budování svalů. Většina lidí si chce "jenom" zacvičit. Dobře si zacvičit. Pocítit to příjemné napumpování, pulsující krev v žilách, napnutou kůži a chvilkové opojení z vyplavených endorfinů. Tohle všechno dokáže dobrý „nakopávač“, nebo ještě lépe dobrý NO produkt typu ActiNox a rozhodně to nedokáže ten nejlepší vitamín světa, natožpak protein. Souhlasím však s tím, že dlouhodobé neustálé užívání „předtréninovky“ není dobré a zároveň snižuje citlivost na tyto látky. Osobně si také neberu Agrezz před každým tréninkem, ale jen před tím těžším. Nohy, záda především. Malé partie jako jsou paže, nebo ramena, nevyžadují nijak zásadní energetické „nabuzení“. Přesto právě tyto partie vnímáme jako nejpříjemnější pro napumpování, o které samozřejmě nechceme přijít. Proto ve dnech bez Agrezzu či HellGelu, používám vyšší dávky Argininu, skvěle fungující aminokyseliny, která vás sice nijak „nenakopne“, ale napumpování vám zajistí naprosto spolehlivě. Agrezz, Hellgel a Arginin, potažmo Citrullin, proto patří bez debat mezi mé nejoblíbenější produkty. 

Bod, ke kterému mám druhou výhradu je ten, kde se mluví o těch hormonálních odezvách. To je přesně část, kdy výzkumy a fakta jsou občas na štíru s praxí a realitou. Nejenom v případě NO. Jistě, nelze oponovat číslům, ale o jakých hodnotách mluvíme? Většinou o nějakých velmi nízkých, neznatelných. Uznávám, že -0,0121 nějakého poklesu je negativní hodnotou, ale postavme proti ní nadšení, radost z tréninku, více sérií, více odvedené práci a v důsledku toho všeho dobrý pocit z odvedené práce. Co je pak víc, co se víc projeví v konečném součtu? Nadšení do tréninku a duševní pohoda, nebo neznatelný pokles testosteronu? Po celoživotních zkušenostech se cvičením zastávám názor, že činnost, kterou provozujete, vás musí bavit. Protože když vás něco baví, dřív nebo později se výsledky dostaví. Navzdory všem možným měřením. 

Pavel Vacek