Vydáno 23.01.2020 | autor: Filip Pešta
Šedesáté druhé udílení Grammy je za dveřmi. O vítězích bude jasno v noci z 26. na 27. ledna. Po vizitkách nominovaných v sekci skladeb si představme kandidáty na prvenství v další mimořádně prestižní kategorii - Album roku. Ta je letos ve znamení žánrových kontrastů a experimentů.
Grammy 2020: V kategorii Album roku mohou zvítězit Lana Del Rey, Bon Iver, Lizzo i Billie Eilish
Bon Iver si s sebou nepochybně vzali základní kámen z předchozí desky 22, A Million, avšak jen proto, aby jej na I,i mohli opracovat do hladka v podobě čistých, vrstvených vokálních ploch, jak je tomu u hlavního zpěváka Justina Vernona zvykem. Kolem něj se tvoří andělské, kreativní vodopády vícehlasů, které líbezně podtrhují syntezátory, jejichž aranžérská role je v daném hudebním kontextu využita naplno.
Grammy 2020: Kdo zvítězí v kategorii Skladba roku? O cenu usilují Billie Eilish, Lady Gaga i Lewis Capaldi
S každou vteřinou se však výše uvedená struktura může zbořit například bleskovým nástupem dechové sekce, jež troubí party v místech, kde by to posluchač nejméně očekával. Stejně jako na předchozím počinu je rozdávání žánrových nálepek zbytečná ztráta času. Bon Iver, to je totiž hudba mnohoznačných emocí, která však dává jemné vodítko v podobě duchovního charakteru. Jeho sdělení Vernon předává posluchači prostou, přesto vysoce kvalitní formou.
Páté album populární zpěvačky Ariany Grande se nahrávalo v Americe, Švédsku a Anglii a za jeho zrodem stojí celá řada věhlasných producentů, jako je například Max Martin. U většiny písní však Grande v seznamu autorů figuruje jako první. Stálým fanouškům či novým posluchačům předkládá pop na bázi hiphopových beatů, kde se občas objeví nějaká ta složitější neo-soulová harmonie.
LIVE: Ariana Grande v Praze s kulisami šetřila, spoléhala na tanečníky a svůj hlas
Její barva hlasu do hudebního základu příjemně zapadá, a když je potřeba přidat trochu svůdnosti či drzosti, bez okolků ji zpěvačka vpálí přesně na doby. Nemluvě o možnostech jejího hlasového rejstříku, který bravurně ovládá. Snad je tento atribut dostatečnou kompenzací za určitý stereotyp, do kterého album padá zhruba v polovině a ve zbytku času nepředkládá žádnou snahu se z něj vymanit. V důsledku toho pak na jeho konci nelze říct nic jiného než "díky, další..."
Billie Eilish a její bratr Finneas O'Connell ustrojili debutovou deskou populární hudbě pohřeb, aby ji následně vzkřísili v rituálu, kde se všechny lidské strachy snoubí v tanečním i snovém rytmu. Rytmické a basové party řežou jako žiletka, kterou jste si právě podřezali žíly, abyste zapomněli, že party už skočila, že vás vaše vysněná láska prostě nemiluje a že milovat někoho je ten nejvíc strašidelný pocit na světě.
LIVE: Pavouci, jekot a pláč. Billie Eilish poprvé vystoupila v Praze
V koupelně se právě rozbilo zrcadlo a vy po jeho střepech kráčíte bosou nohou, zatímco se po stěnách nese šepotavý vokál. Někdy arogantní a nekonvenční, jindy křehký a zasněný, aby se nakonec jeho variace navrstvily do originálních harmonií, ke kterým se překvapivě může přidat třeba i ukulele. Výsledný produkt je tak příjemnou stezkou odvahy pro všechny vyznavače mainstreamové pop music, kde se nejhorší životní scénáře zhmotní v jeden nevšední hudební zážitek.
Kompilace zpěvaččina předchozího EP a následného plnohodnotného alba je postaveno hlavně na intimitě. Procítěný, temnější vokál Gabrielly Wilson je umocněný sametovým brnkáním akustické kytary či syntezátorovými plochami. V rytmické sekci můžete naleznout mnohdy syrové r'n'b a hiphopové beaty. Naopak doprovodné vokály vám mohou dát v malé míře přičichnout gospelovému odéru.
Pokud je potřeba klást důraz na sdělení, nastupují hosté jako americký rapper YBN Cordae, Bryson Tiller a i samotná H.E.R. si střihne drzejší rapový part. I Used To Know Her nabízí rozhodně atmosféru, která v polovině desky nevyhoří. Navíc jsou z ní cítit parfémy různých žánrů, které zajistí příjemný večer nebo kvalitní set pro tak oblíbené rozjímání nad mezilidskými vztahy.
Norman Rockwell byl americký malíř a ilustrátor. Přívlastek "Fucking" vznikl díky spolupráci s producentem Jackem Antonoffem, který byl dle zpěvaččiných slov při nahrávání velmi vtipný. Lana Del Rey zůstává na šesté desce stále vyprávějící múzou, která vás položí na postel a hladí po vlasech, zatímco vám doprovod hodinové ukolébavky hrají zkreslené elektrické kytary, smyčcový orchestr nebo piano.
LIVE: Aerodrome festival - Druhý den strhli Stone Sour, Lana Del Rey se místo zpěvu podepisovala fanouškům
Vztahové výpovědi jsou sděleny v té nejsyrovější podobě, psány postupně vysychajícím inkoustem, kde si nikdo nebere servítky. Norman Fucking Rockwell by se dal hudebně charakterizovat jako pohlavní styk popu s psychedelickým rockem, kde oba milenci podávají úctyhodný výkon, aby pak upadli do hlubokého spánku a následného zapomnění. Je to typ muziky, která by určitě našla své místo v line-upu Woodstocku. A díky dalšímu rozměru, který přináší stejnojmenný čtrnáctiminutový snímek, funguje i v dnešní době.
Americký rapper a zpěvák Lil Nas X se proslavil především masivním hitem Old Town Road a jeho pozdější druhou verzí, ve které hostuje country ikona Billy Ray Cyrus. Na nominovaném EP 7 spoléhá na fúzi hip hopu s žánry jako pop, alternativní rock nebo právě country. S klidným srdcem se dá říct, že tato spojení přinášejí jistý závan čerstvého vzduchu. Mezi dalšimi hosty najdeme jména jako Travis Baker, který je současným bubeníkem kapely Blink-182, nebo například rapperku Cardi B. Všechny interakce v kombinaci s jinou žánrovou esencí tu fungují velmi svěže.
Melissa Viviane Jefferson je zpěvačkou a rapperkou a jejímu albu Cuz I Love You jednoznačně dominuje sebevědomí. Jejím textům nechybí zmínky o sexu. A sdělení, že by žena měla být svá a taky tak trochu mrcha, když je potřeba, je skrze její hubaté frázování rapu více než jasné. I ona však má srdce a ve všech soulově laděných skladbách si jej skrze svůj velký hlasový fond vylévá do vyčerpání.
Posluchač se může těšit i na nějaký ten part flétny, jelikož Lizzo zastoupí s přehledem i roli zdatné flétnistky. Tahle korpulentní porce popu, funku, r'n'b, hip hopu a občas trochu rockovějšího zvuku je něco, při čem ve většině případů otočíte volume doprava. Lizzo totiž svou muziku umí prodat.
Poslední nominované album se překvapivě veze na vlně indie rocku, včetně jeho typického zvuku, ke kterému je občas přimíchán nějaký ten zvláštní vokální efekt navíc. Nicméně je v něm jednoznačně přítomna roztomilost, linoucí se z vokálu hlavního zpěváka a kytaristy, kterým je Ezra Kroenig.
Některé skladby zavání až ostrovní atmosférou, a tak nechybí perkuse, jemné brnkání kytar, tleskání nebo překvapivě hravé smyčcové party. Na albu hostuje Danielle Haim, která si s Kroenigem střihne hned dva duety a vokální spojení ještě umocní dojem milého vyprávění. Z Father Of The Bride vychází hlavně muzikantství. Takové to od srdce.
A kdo si zaslouží Grammy podle vás?
text: Filip Pešta
Témata: Grammy, album roku, Billie Eilish, Lizzo, Vampire Weekend, Ariana Grande, Lana Del Rey, H.E.R., Lil Nas X, Bon Iver
