Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Český pohár Skupiny ČEZ Veltrusy

Zdráhala: Házená mě zase baví. Záleží, jakému klubu budu pasovat do koncepce

Do turnaje vstupoval s lehkou nejistotou, zda jeho koleno vydrží. Kapitán házenkářské reprezentace Ondřej Zdráhala nejen že mistrovství Evropy ve zdraví dohrál, ještě k tomu opět figuruje v popředí gólových statistik se 37 zásahy. Předloňskému králi střelců z Chorvatska navíc letos chyběly jen tři trefy, aby završil metu 100 gólů na evropských šampionátech. Střední spojka Wisly Plock se nyní bude poohlížet po nových nabídkách. 

Kapitán Ondřej Zdráhala na Euru v duelu s Makedonci
zdroj: Český svaz házené autor: Ivo Dudek

V loňském roce jste prodělal zranění kolena, přesto jste zažil z osobního pohledu další povedený turnaj. Vlilo vám Euro zase energii do kariéry?
Do konce listopadu jsem byl zraněný. Někdy v půlce listopadu jsem začal trochu trénovat s mančaftem a koleno už povolilo. Do konce listopadu jsem nastoupil už do nějakých zápasů, ale vůbec nic jsem neřešil. Věděl jsem jen, že v Plocku nebudu pokračovat. Sport je pěkný, ale někdy i škaredý. Když se vám nedaří a trenér vám nevěří, říkáte si v šestatřiceti letech: Mám to ještě zapotřebí? Pak přijde něco jako mistrovství Evropy, kdy zjistím, že jsem se na něj dobře připravil. Zase mě to baví.

Jak jste se cítil na šampionátu po fyzické stránce?
Nepociťuju, že mi bude 37 let. Fyzicky na to mám. Uvidíme, co přijde za nabídky a podle toho se rozhodnu. Věřím, že rozhodnutí bude správné, ať bude jakékoliv.

Hraje velkou roli nejen, že jste důležitý pro národní tým, ale že celkově zase figurujete mezi nejlepšími střelci turnaje?
Asi bych to nepřisuzoval gólům, ale vidím, že dokážu být platný pro mančaft. Být pro něj pozitivem na hřišti i mimo něj. Jde o takovou vzpruhu, energii. Sportovní kariéra je relativně krátká a pokud člověk jednou skončí, už se k tomu jako hráč nevrátí. To je pak bez šance. Budu se rozhodovat podle toho, jaká přijde šance na angažmá. Když mi bude dávat smysl, budu rád pokračovat.

Vzhledem k účasti zástupců několika klubů na turnaji, probíhala jednání o novém týmu během šampionátu?
Ani v roce 2018 jsem nedojednával nic v průběhu turnaje. Spousta klubů má smlouvy s hráči podepsané brzo, řekněme v říjnu či listopadu. Je také spousta kluků, kteří čekají právě na mistrovství Evropy. Zástupci klubů se dívají, kdo jim bude pasovat do koncepce. Určitě vše začne po mistrovství. Bude to o tom, jaký trenér si mě vybere. (úsměv)

Budete si pečlivě zvažovat soutěže i kvůli rodině?
Německy mluvící země nejsou problém, Polsko také ne. Po minulém mistrovství mně přítelkyně řekla hezkou věc: Rozhodni se podle sebe, jak to cítíš. Ona za mnou stojí a bude stát, a že děti to zvládnou. Což je prostě pravda, děti jsou flexibilní, i když se to zdá v nějakém ohledu pro ně těžké. Zase jsou daleko otevřenější, dokážou navazovat daleko lépe kamarádství. Poznají spoustu nových kultur. Naučí se jazyk, což je v dnešní době velká pomoc do budoucna. Má dcera mluví německy jako rodilá mluvčí. Teď je v české škole a bydlí s mamkou. Paní učitelka ji nechává všechno předčítat a dívá se na ni, jestli to řekla vlastně správně. Už to nebude dlouho trvat, až se někde usídlíme na delší čas. Teď jsou třeba ještě dva roky, kdy je to trochu složitější pro děti. Není to ale napořád.

Zdráhala o budoucnosti v reprezentaci:

"Nechám to asi otevřené. Baví mě ale být součásti toho, když se něco buduje a musíme říct, že mančaft stále budujeme. Jsou tu mladí kluci, kteří budou potřebovat ještě chvíli pomoct. Třeba ode mě, od Martina Galii a Pavla Horáka. Uvidíme, ještě si sedneme všichni dohromady a pobavíme se o tom. Záleží také na zdraví a více faktorech," řekl po utkání s Německem.

Dokázal byste se někdy vrátit do české extraligy jako hráč, nebo je její úroveň tak nízká, že o tom neuvažujete?
Je to trochu komplexnější. Nevidím to tak, že se do ní vrátím jako hráč, ale předat zkušenosti mladým hráčům mě láká, třeba jako trenér. Vidím, že liga a úroveň hráčů se zvedá. Hlavně po taktické stránce. Kopřivnice pracuje velmi dobře. Vrátil se tam trenér Lubomír Veřmiřovský, který hrál dlouhou dobu ve Španělsku, které je teď mekkou tohoto sportu. Třeba na Kopřivnici je vidět obrovský progres za ty dva roky. Karviná (bývalý Zdráhalův klub - pozn. red.) to dělá velice dobře. Michal Brůna předává zkušenosti, které dlouhodobě získával v Německu a v jiných ligách. Plzeň to také dělá dobře, Dukla a Zubří mají výbornou mládež. Inspirací mohou být i jiné evropské země.

Které máte na mysli?
Island dokáže z každé generace vychovat jednoho dva hráče, kteří jsou schopní se zapojit do národního týmu. Slovinci mají dva miliony obyvatel a dokáží vyhrávat mistrovství Evropy v basketbalu, ve volejbale hrát finále mistrovství Evropy i v házené se jim daří. Nevidím až takový problém v hráčské základně, ale v kvalitě tréninků, která se myslím zlepšuje. Je potřeba, aby hráči byli nejen dobře fyzicky připravení, ale hlavně takticky, abychom byli schopní řešit situace správným rozhodnutím. Do patnácti let ať se házenou děti prostě baví, ale od mladšího dorostu by se měl jet nějaký jednotný systém. Honza Filip (kouč reprezentace - pozn. red.) začíná nastavovat.

Právě Jan Filip před časem říkal, že poznává u mladších hráčů některé nedostatky v různých herních aspektech. Vy máte vytříbenou střelu zápěstím. Vychoval vás někdo v tomto směru, nebo je to kus nadání?
Byli jsme generace samorostů. Například v Německu je to daleko jednodušší, když mají základnu dvou milionů házenkářů. Lépe se vytáhne nějaký talent, který se nějak rozvinul, protože někde něco viděl. Je důležité mít trenéry, kteří do toho půjdou na sto procent. Budou mít vědomosti a budou je chtít nasávat. Nebudou říkat: Já to dělám už třicet let takto, takže nemám potřebu nic měnit. Jako hráč se potřebujete rozvíjet, musí se rozvíjet i trenér. Házená jde neuvěřitelně nahoru. Pokud na to nebudeme reagovat, tak nemáme šanci.

Zdráhalova ukázková akce s uvolněním a gólovou střelou:

Zdroj
ehf-euro.com

Hlavní zprávy

Nejčtenější články