Tento článek je součástí Special reportu: Rok 2020 v evropské politice: Od azylu po žalobce
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji k migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Středoevropský blok, jehož členem je Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko, se po odeznění migrační krize stáhl do ústraní a rok 2019 se v rámci jeho působení v EU nesl spíše v duchu stagnace, a to i přesto, že se v uplynulém roce otevřelo tradiční visegrádské téma rozšíření Unie o státy západního Balkánu.
Posledním výrazným pojítkem visegrádské spolupráce v EU bylo zmíněné téma migrace, V4 tehdy ale vsadila na politiku odmítání a vysloužila si v EU špatnou pověst. Té neprospěly ani polské a maďarské problémy s vládou práva, kvůli kterým nyní země čelí žalobě u Soudního dvora EU, a ani výsledky auditů Evropské komise v Česku a na Slovensku.
Podle odborníků má V4 stále příležitost se ze své špatné pověsti vymanit a začít na unijní úrovni aktivně spolupracovat. Mohla by oprášit spolupráci v tématech, jako je například energetika, obrana, Východní partnerství a zmíněné rozšíření Unie o západobalkánské země.
Visegrád je pak poměrně aktivní při vyjednávání o budoucím rozpočtu, zejména co se kohezních a zemědělských fondů týče. V této otázce ale utvořil rozsáhlejší platformu s dalšími unijními zeměmi. Jedná se o tzv. Přátele koheze, jejichž summit se koncem loňského roku uskutečnil v Praze.
Spolupráce upozaděna vlastními problémy
Polsko a Maďarsko se stále nachází ve sporu s Evropskou komisí kvůli stavu právního státu, problémem jsou konkrétně justiční reformy v Polsku a ústavní změny v Maďarsku. Českou republikou otřásly problémy premiéra Andreje Babiše, kvůli kterým zde proběhl audit Evropské komise, ve kterém Komise upozorňuje na střet zájmů premiéra Babiše a problematické čerpání dotací.
Unijní auditoři vyšetřovali letos i Slovensko kvůli zemědělským dotacím. To je navíc zaneprázdněno kauzou vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, za kterou stojí před soudem slovenský kontroverzní podnikatel Marián Kočner, který má podle odhalení slovenských novinářů napojení na slovenskou politiku a justici. Právě na problémy se zemědělskými dotacemi upozornil v roce 2018 zavražděný Ján Kuciak.
Letošním pojivem Visegrádu se stala především otázka rozšíření Evropské unie o západobalkánské země. Ačkoliv V4 dlouhodobě stojí za tím, aby se Unie o tyto země rozšířila, říjnový summit Evropské rady rozšíření o Severní Makedonii a Albánii, které jsou na Balkáně k otevření rozhovorů o přistoupení do Unie nejblíže, nepodpořil. Proti byla především Francie a Nizozemsko.
Ještě před zmíněným summitem premiéři V4 podepsali deklaraci, ve které otevření přístupových rozhovorů podporují. V otázce rozšíření EU o země západního Balkánu, ale aktivita V4 končí, tak jako před osudným summitem, deklaracemi. Podporu pro vstup do EU má ze strany V4 Srbsko i Černá Hora. Štěpící linku otázky pak představuje Kosovo, Slovensko jej totiž oficiálně neuznává.
Kromě toho je V4 zajedno v otázce kohezní politiky a digitálního zdanění. Neshodne se naopak v postoji k zřízení evropského veřejného žalobce (EPPO). Zatímco Česko a Slovensko se k úřadu připojily, Maďarsko a Polsko nikoliv. Vzhledem k tomu, že je zřízen v rámci tzv. posílené spolupráce, účast v něm je pro unijní státy dobrovolná.
České předsednictví
Od července minulého roku začala Visegrádské skupině předsedat Česká republika, pomyslné žezlo převzala od Slovenska a letos jej po roce předá Polsku.
Pod taktovkou Česka „V4 pro rozumnou Evropu“, jehož hlavním cílem bylo upevnit postavení V4 v EU, zůstala prioritami tradiční visegrádská témata jako například obrana, migrace, Východní partnerství a rozšíření EU, ale také energetika, zejména jaderná, a inovace.
Český ministr Tomáš Petříček uvedl, že cílem českého předsednictví je „posílit koaliční potenciál V4“ a zlepšit její pověst a postavení v EU. Skupina by podle jeho názoru měla vystupovat aktivně a přinášet pozitivní body na evropská jednání, pro která bude hledat spojence i mimo střední Evropu.
Mnoho přelomového a pozitivního se v tomto smyslu ve V4 ale loni vzhledem k výše zmíněným problémům jednotlivých států a odmítnutí otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, neudálo.
Příznivě nedopadlo ani obsazovaní unijních institucí po loňských eurovolbách. Zatímco v minulém období vedl Evropskou radu Polák Donald Tusk, v tom nynějším středoevropské státy na vrcholných pozicích své zastoupení nemají. Česku a Slovensku se podařilo obsadit „pouze“ místopředsednické posty v Evropské komisi. Slovák Maroš Šefčovič se stal místopředsedou EK pro interinstitucionální vztahy a prognostiku, Češka Věra Jourová pak místopředsedkyní EK pro hodnoty a transparentnost.
Co čeká V4 v roce 2020?
1. Právní stát
Právě portfolio Jourové může v budoucnu zamíchat pospolitostí Visegrádu. Ve své funkci se bude totiž mimo jiné věnovat i stavu právního států v zemích Unie, s čímž má zejména Polsko a Maďarsko problémy. Už nyní se proti její osobě objevuje kritika ze strany polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS, RE).
2. Víceletý finanční rámec a kohezní politika
Jednání o víceletém finančním rámci a kohezní politice, která s ním úzce souvisí, se značně opozdilo. Zároveň se jedná o témata, ve kterých V4 dokáže najít společný postoj. Letos se jí proto naskýtá příležitost využít aktivního přístupu a koaličního potenciálu.
3. Rozšiřování a Východní partnerství
Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost V4, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Ideálním prostředkem k nastolování agendy Východního partnerství na evropské úrovni je pozice eurokomisaře pro rozšiřování a sousedství, kterým je Maďar Olivér Várhelyi. Problémem však může být problematický vztah Maďarska k Ukrajině.
4. Migrace
Nová Evropská komise chce znovu oživit debatu o reformě azylové a migrační politiky. Uprchlické kvóty či další způsoby přerozdělování migrantů se ve Visegrádu opět nesetká s pozitivním ohlasem. Země ale budou usilovat o řešení problémů v místech jejich vzniku a posilovat strategická partnerství s africkými protějšky.