Znovuzvolený předseda ODS Petr Fiala prohlásil, že ODS chce vyhrát další volby a být ve vládě. První místopředseda Zbyněk Stanjura nechce ve vládě jen být, chce vládu sestavovat.

Na volebním kongresu ODS bylo zvoleno nové vedení. Pozici předsedy strany obhájil s více než 90 % hlasů delegátů Petr Fiala. Když více než 90 % hlasů na sjezdu hnutí ANO obdrží Andrej Babiš, je to „strana jednoho muže“. Když stejného výsledku dosáhne Petr Fiala, je to známka dobře fungující demokratické strany. O procenta ale nejde. Jde vlastně jenom o jedno: jak moc jsou plány ODS realizovatelné - a zda vůbec.

Nejprve ale k „největšímu překvapení kongresu“, a to nezvolení Alexandry Udženije první místopředsedkyní strany. Udženija byla spíše neviditelná, za ODS většinou hovořili Fiala, poslanec Zbyněk Stanjura nebo senátor Miloš Vystrčil, a možná jí víc uškodilo, že se před kongresem velmi opatrně, i když kriticky, vyjadřovala k „antibabišismu“, než to, že je z Prahy. Důsledkem její porážky je výhradně mužské vedení ODS, což se bude v době „korektnosti“ těžko obhajovat. Nicméně kvóty na pozice v ODS nejsou a to je v zásadě dobře. Současně ale lze konstatovat, že ODS nemá ženu, která by ve vedení ODS zaujala nejen svým vzhledem. Což je škoda.

Na pozici místopředsedy byl zvolen Alexandr Vondra, a to přesvědčivě. Delegáti kongresu tak potvrdili jeho roli v ODS poté, co se z nevolitelného místa kandidátky ODS dostal díky preferenčním hlasům do europarlamentu. Delegáti tak „vyslechli“ vůli voličů. Nicméně, jak se ukázalo hned na tiskové konferenci po volbě místopředsedů přenášené na ČT24, docela těžké téma vojenské základny USA na Ostravsku bude proti ODS využito. Vondra na dotaz odpověděl, že o této možnosti již jednal coby ministr obrany ve vládě Petra Nečase v éře Baracka Obamy a že to není žádný jeho „chvilkový“ nápad. To zcela jistě ne. Obávám se ale, že v Česku bude tento nápad podroben zdrcující kritice nejen vládních, ale i opozičních stran. Mohlo by se to stát dokonce úhelným kamenem boje s ODS právě pod záminkou, že sem chce ODS dostat „Amíky“. Nejsme v Polsku, kde o americké základně již bylo rozhodnuto a většina Poláků s tímto rozhodnutím souhlasí. U nás neprošel „obyčejný“ radar v Brdech, natož pak nějaká základna.

Na závěr jsem si ale ponechal to nejtěžší z plánu ODS – vyhrát příští sněmovní volby. Fiala tvrdí, že je to možné, a domnívá se, že již v letošních krajských a senátních volbách prokáže strana svou sílu. Je pravdou, že senátní volby v roce 2018 ODS vyhrála. Jde ale o poměrně častý jev české politiky. Vládním stranám se v senátních volbách obvykle nedaří (vzpomeňme jen na opoziční „oranžovou tsunami“ v roce 2008, která vynesla k moci mimo jiné i Davida Ratha coby hejtmana Středočeského kraje) a k volbám chodí často jen čtvrtina voličů oproti volbám do poslanecké sněmovny. ODS by se mohlo podařit zlepšit si postavení v krajských zastupitelstvech, ale to stále nic nenapovídá o tom, zda je opravdu reálné dotáhnout se na doposud suverénní postavení hnutí ANO v průzkumech preferencí do poslanecké sněmovny. Jde o to, zda například názor předsedy senátu Jaroslav Kubery, že ANO s Babišem vyhraje i volby v roce 2021, je „malověrnost“, či obyčejný popis reality politického vývoje. Podle mého názoru totiž ve vedení ODS není nikdo takový, kdo by měl „tah na branku“ a postavení přirozeného lídra. Volbou se nikdo lídrem nestane, a to ani volbou do pozice předsedy ODS. Václav Klaus a i Mirek Topolánek byli právě lídři, kteří se na pozici předsedy ODS prosadili. Nebylo to tak, že by se z nich volbou lídři stali. To se ukázalo hned na dalším předsedovi ODS, Petru Nečasovi. Ten se volbou předsedy lídrem nestal a nakonec dopadl tak, jak dopadl. Vlečou se soudy, zda věděl, či nevěděl, co dělá jeho nynější žena. Fiala je bezesporu člověk vzdělaný, nicméně není považován „lidem obecným“ za lídra ani náhodou.

Od voleb do poslanecké sněmovny již uběhly víc než dva roky a ODS se podle průzkumů předvolebních preferencích stále pohybuje na hodnotách kolem 12 %, tj. více méně v pásmu volebních výsledků roku 2017. ODS má své voliče a nehrozí jí pád pod pět procent, k cestě za vítězstvím jí ale schází kromě výrazného lídra i program. EET naprostou většinu voličů netrápí, redukce úřednického aparátu státu je program, který zaměstnanci státu (a ti jsou u volebních uren vidět!) nepodpoří, a podpora střední třídy je málo. Zvláště v situaci, když střední střída žádnou nouzí netrpí.

ODS již mohla ve vládě být, po volbách 2017. Rozhodla se místo toho vést boj s Babišem. Bude-li jej vést i nadále, sotva se do české vlády podívá. A další čtyři roky v opozici už Fiala ani jeho kolegové v předsednictvu strany zřejmě v čele ODS nepřežijí.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz