Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2019
Ve třetím čtvrtletí 2019 došlo meziročně k poklesu kladného salda hospodaření vládních institucí o 3,2 mld. Kč. Přebytek hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně snížil o 5,8 mld. Kč a dosáhl 11,4 mld. Kč, zatímco místní vládní instituce hospodařily se schodkem 1,4 mld. Kč, který byl meziročně o 3,9 mld. Kč nižší. Přebytek hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně snížil o 1,3 mld. Kč a dosáhl 5,3 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Období |
3.Q 2017 |
4.Q 2017 |
1.Q 2018 |
2.Q 2018 |
3.Q 2018 |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
mld. Kč |
33,1 |
1,3 |
3,4 |
43,7 |
18,5 |
-7,2 |
-2,5 |
27,2 |
15,2 |
% HDP |
2,57 |
0,10 |
0,27 |
3,28 |
1,37 |
-0,51 |
-0,19 |
1,92 |
1,05 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 6,6 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst daní z důchodů (+10,8 % na 116,0 mld. Kč), přijatých sociálních příspěvků (+6,7 % na 219,0 mld. Kč), důchodů z vlastnictví (+14,1 % na 6,4 mld. Kč) a ostatních běžných transferů (+7,1 % na 12,4 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 7,5 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst náhrad zaměstnancům (+9,7 % na 140,6 mld. Kč), mezispotřeby (+8,0 % na 83,8 mld. Kč) a naturálních sociálních transferů (+11,4 % na 42,1 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,88 % na 31,97 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 2,01 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,4 mld. Kč na 1 783,5 mld. Kč a přispěl tak k nárůstu míry zadlužení o 0,10 p. b. Mezičtvrtletně se míra zadlužení snížila o 1,18 p. b., k čemuž přispěl rostoucí nominální HDP (0,56 p. b.) i klesající dluh (0,62 p. b.), který se snížil o 33,8 mld. Kč.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční pokles dluhu způsoben snížením objemu přijatých úvěrů (-40,8 mld. Kč). Naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů vzrostla o 2,9 %. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 42,5 mld. Kč, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla meziročně o 88,3 mld. Kč. V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu u všech složek dluhu. Hlavním dluhovým instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,8 %.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 4,5 mld. Kč, který odpovídal 0,32 % HDP. Mezičtvrtletně klesl očištěný přebytek hospodaření o 1,6 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 274052308, e-mail: petr.musil@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 01. 04. 2020
- rok 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 14.01.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
14. 01. 2020
Míra zadlužení vládních institucí klesla
Deficit a dluh vládních institucí – 3. čtvrtletí 2019
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve třetím čtvrtletí 2019 přebytku 15,2 mld. Kč, což odpovídalo 1,05 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,58 % HDP, zatímco výdaje 39,53 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,91 procentního bodu (p. b.) na 31,97 % HDP.
Ve třetím čtvrtletí 2019 došlo meziročně k poklesu kladného salda hospodaření vládních institucí o 3,2 mld. Kč. Přebytek hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně snížil o 5,8 mld. Kč a dosáhl 11,4 mld. Kč, zatímco místní vládní instituce hospodařily se schodkem 1,4 mld. Kč, který byl meziročně o 3,9 mld. Kč nižší. Přebytek hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně snížil o 1,3 mld. Kč a dosáhl 5,3 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Období |
3.Q 2017 |
4.Q 2017 |
1.Q 2018 |
2.Q 2018 |
3.Q 2018 |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
mld. Kč |
33,1 |
1,3 |
3,4 |
43,7 |
18,5 |
-7,2 |
-2,5 |
27,2 |
15,2 |
% HDP |
2,57 |
0,10 |
0,27 |
3,28 |
1,37 |
-0,51 |
-0,19 |
1,92 |
1,05 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 6,6 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst daní z důchodů (+10,8 % na 116,0 mld. Kč), přijatých sociálních příspěvků (+6,7 % na 219,0 mld. Kč), důchodů z vlastnictví (+14,1 % na 6,4 mld. Kč) a ostatních běžných transferů (+7,1 % na 12,4 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 7,5 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst náhrad zaměstnancům (+9,7 % na 140,6 mld. Kč), mezispotřeby (+8,0 % na 83,8 mld. Kč) a naturálních sociálních transferů (+11,4 % na 42,1 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,88 % na 31,97 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 2,01 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,4 mld. Kč na 1 783,5 mld. Kč a přispěl tak k nárůstu míry zadlužení o 0,10 p. b. Mezičtvrtletně se míra zadlužení snížila o 1,18 p. b., k čemuž přispěl rostoucí nominální HDP (0,56 p. b.) i klesající dluh (0,62 p. b.), který se snížil o 33,8 mld. Kč.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční pokles dluhu způsoben snížením objemu přijatých úvěrů (-40,8 mld. Kč). Naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů vzrostla o 2,9 %. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 42,5 mld. Kč, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla meziročně o 88,3 mld. Kč. V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu u všech složek dluhu. Hlavním dluhovým instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,8 %.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 4,5 mld. Kč, který odpovídal 0,32 % HDP. Mezičtvrtletně klesl očištěný přebytek hospodaření o 1,6 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 274052308, e-mail: petr.musil@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz |
Termín zveřejnění další RI: |
01. 04. 2020 |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz