Ve třetím čtvrtletí 2019 došlo meziročně k poklesu kladného salda hospodaření vládních institucí o 3,2 mld. Kč. Přebytek hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně snížil o 5,8 mld. Kč a dosáhl 11,4 mld. Kč, zatímco místní vládní instituce hospodařily se schodkem 1,4 mld. Kč, který byl meziročně o 3,9 mld. Kč nižší. Přebytek hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně snížil o 1,3 mld. Kč a dosáhl 5,3 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 6,6 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst daní z důchodů (+10,8 % na 116,0 mld. Kč), přijatých sociálních příspěvků (+6,7 % na 219,0 mld. Kč), důchodů z vlastnictví (+14,1 % na 6,4 mld. Kč) a ostatních běžných transferů (+7,1 % na 12,4 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 7,5 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst náhrad zaměstnancům (+9,7 % na 140,6 mld. Kč), mezispotřeby (+8,0 % na 83,8 mld. Kč) a naturálních sociálních transferů (+11,4 % na 42,1 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,88 % na 31,97 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 2,01 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,4 mld. Kč na 1 783,5 mld. Kč a přispěl tak k nárůstu míry zadlužení o 0,10 p. b. Mezičtvrtletně se míra zadlužení snížila o 1,18 p. b., k čemuž přispěl rostoucí nominální HDP (0,56 p. b.) i klesající dluh (0,62 p. b.), který se snížil o 33,8 mld. Kč.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční pokles dluhu způsoben snížením objemu přijatých úvěrů (-40,8 mld. Kč). Naopak hodnota emitovaných dluhových cenných papírů vzrostla o 2,9 %. Objem krátkodobých cenných papírů poklesl o 42,5 mld. Kč, zatímco hodnota dlouhodobých cenných papírů vzrostla meziročně o 88,3 mld. Kč. V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu u všech složek dluhu. Hlavním dluhovým instrumentem zůstávají emitované cenné papíry s podílem 91,8 %.

Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v přebytku 4,5 mld. Kč, který odpovídal 0,32 % HDP. Mezičtvrtletně klesl očištěný přebytek hospodaření o 1,6 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2017 – 3. čtvrtletí 2019

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.