Americká farmaceutická skupina Eli Lilly zaplatí více než miliardu dolarů za kalifornskou společnost Dermira. Evropská komise dala zelenou fúzi AbbVie a Allerganu a bývalý technologický šéf banky Goldman Sachs nastupuje do společnosti ze zdravotnického sektoru.
Nový rok ještě ani pořádně nezačal, ale kolotoč fúzí a akvizic ve farmaceutickém sektoru už jede na plné obrátky. První letošní velkou akvizicí je nákup společnosti Dermira americkou farmaceutickou skupinou Eli Lilly. Za biofarmaceutickou firmu zaměřující se na dermatologii zaplatí Eli Lilly podle portálu FiercePharma.com 1,1 miliardy dolarů (asi 25 miliard korun).
Eli Lilly posílí v dermatologickém segmentu
U takových obchodů bývá zvykem, že kupující nabídne stávajícím akcionářům přebírané firmy zajímavou prémii za jejich podíly. Přeplacení tržní hodnoty o deset i více procent nebývá nic neobvyklého. V případě Dermiry ale Eli Lilly aktuální cenu akcií přeplatí jen asi o dvě procenta. Podle FiercePharma.com to může být hlavně tím, že ještě před měsícem byla tržní hodnota Dermiry jen poloviční oproti současnému stavu.
Na první pohled se takový obchod může zdát jako nesmyslný, ovšem Eli Lilly s Dermirou získá produkt lebrikizumab pro léčbu atopického ekzému, který se momentálně nachází ve třetí fázi klinických testů. To znamená, že se v dohledné době může objevit na trhu. Vzhledem k tomu, že dosavadní výsledky prý vypadají slibně, lebrikizumab se může stát silným konkurentem například Dupixentu (obsahuje dupilumab), který na trh dodává francouzská Sanofi.
Dermira mimo jiné už dnes stojí za úspěšným lékem Obrexza, který se používá proti nadměrnému pocení. Podle analytiků si Eli Lilly i díky tomu akvizicí Dermiry zlepší hospodářský výhled už pro tento rok, který byl i bez toho velmi optimistický. Eli Lilly počítá letos s tržbami mezi 23,6 a 24,1 miliardy dolarů, kdy už spodní hranice intervalu převyšuje konsensus trhu.
Akvizice Allerganu AbbVie má souhlas s podmínkou
Do letošního roku se přehoupla akvizice, která byla oznámena loni v červnu. Za 64 miliard dolarů (skoro 1,5 bilionu korun) kupuje farmaceutická skupina AbbVie se sídlem v Chicagu svého irského konkurenta Allergan. Vzhledem k velikosti transakce podléhá akvizice schválení evropských i amerických úřadů, které dohlížejí na hospodářskou soutěž.
V pátek přišlo vyjádření ze strany Evropské komise, která dala obchodu zelenou. Jenže zároveň stanovila podmínku. Allergan bude muset prodat svůj lék IL-23 inhibitor brazikumab. Komise totiž došla k závěru, že podobný lék má ve svém portfoliu také AbbVie, a tak by akvizice vedla ke snížení konkurence v tomto segmentu farmaceutického trhu.
Brazikumab se používá k léčbě zánětlivých onemocnění střev a také Crohnovy choroby. „Naše rozhodnutí se řídilo právě zajištěním, aby nedošlo k narušení vývoje slibných inovativních léků na tyto nemoci. Věříme, že jsme tím přispěli také ke zvětšení výběru vhodných léků a dosažení lepších cen pro pacienty,“ uvedla k rozhodnutí Evropské komise její místopředsedkyně Margrethe Vestagerová, která má v kompetenci právě dohled nad hospodářskou soutěží v Evropské unii.
Nyní tedy obě firmy čekají na rozhodnutí americké Federální obchodní komise (FTC – Federal Trade Commission). Ta už loni v září vznesla druhý požadavek na doplnění informací o chystané akvizici. Dala tak naději zejména odborovým organizacím a také spolkům zastupujícím pacienty, že zamýšlený obchod bude důkladně prozkoumán a v krajním případě i zablokován, pokud to bude nezbytně nutné. Vzhledem k tomu, že Allergan hodlá požadavkům Evropské komise vyhovět, neočekávají se ani problémy v případě schvalování akvizice americkým regulátorem.
Z banky do zdravotnictví
V uplynulém týdnu došlo také k pozoruhodnému personálnímu pohybu. Do zdravotnického sektoru zamířil někdejší technologický šéf investiční banky Goldman Sachs Marty Chavez. Jak uvedl portál CNBC.com, Chavez zasedne do představenstva newyorského start-upu Paige, který se zaměřuje na využívání umělé inteligence při diagnostice a léčbě některých druhů rakoviny.
„Na křižovatku mezi přírodními vědami a informačními technologiemi jsem mířil velmi dlouhou dobu,“ uvedl pětapadesátiletý manažer pro CNBC.com. Připustil, že o práci, kterou nyní bude vykonávat, poprvé přemýšlel už na Harvardské univerzitě, kterou studoval v první polovině 80. let. „Představoval jsem si, jestli by bylo možné, kdybyste vložili radiologický snímek do počítače, zda by vám dokázal říct, zda jde o patologický nález či nikoli,“ dodal Chavez.
Z banky Goldman Sachs odešel koncem loňského roku po téměř dvou dekádách. Když svůj záměr investiční banku opustit v září oznamoval, naznačil, že by ho zajímalo angažmá ve firmě, kde by mohl své poznatky z finančního světa aplikovat ve zdravotnictví. Chavez je mimo jiné držitelem doktorského titulu (Ph.D.) ze Stanfordské univerzity v oboru medicínských a informačních věd. „Ve zdravotnictví vidím mnoho analogií z finančního světa,“ řekl také Chavez, který je přesvědčen, že digitalizace je využitelná napříč obory, nejen v technice nebo finančnictví.
Petr Musil
