VIDEO: Ukrajinské letadlo sestřelili Íránci, tvrdí s odvoláním na tajné služby kanadský premiér |
Na místě středeční katastrofy ukrajinského boeingu v Teheránu panoval zjevně takový chaos, že si každý mohl přijít a vyfotit co chtěl. Na internet se tak dostaly záběry ozbrojenců sbírajících segmenty rakety, celá hlavice střely či obrázek křídla s dírkami, připomínající zásah šrapnely jako u zbytků letadla na lince MH-17 sestřeleného nad Donbasem.
Ve čtvrtek večer pak světová média přinesla hned několik zpráv odvolávajících se na zdroje z tajných služeb, že za neštěstím byl zásah raketou íránského protiletadlového systému, zřejmě v důsledku omylu. Na tiskové konferenci to pak tvrdil i kanadský premiér Justin Trudeau. Šéf íránského úřadu pro civilní letectví to ale odmítl jako technicky nemožné.
Vyšetřovacími verzemi katastrofy boeingu 737-800 Mezinárodních ukrajinských aerolinií (MAU) se 176 lidmi na palubě ale stále zůstávají také srážka s dronem, terorismus či technická závada
Ví se, že několik minut po vzletu západním směrem ve výšce asi 2400 metrů došlo k potížím, po nichž se posádka snažila obrátit stroj doprava zpátky na letiště. Přitom nevyslala nouzový signál ani nijak nekomunikovala s dispečery. Stroj se po vzletu zřítil na pole v okolí vodního kanálu, všichni na palubě zahynuli. Řada svědectví pak mluví o tom (a je to zachycené i na videu), že letadlo hořelo ještě ve vzduchu před střetem se zemí.
Nebezpečné létání ve válečné zóně
Ještě večer v den katastrofy vyletěl z Kyjeva tým 45 vyšetřovatelů, mezi nimiž jsou zástupci různých složek včetně lidí, kteří šetřili sestřelení malajsijského boeingu na lince MH-17 v červenci 2014 nad Donbasem. „Naše komise se teď snaží dohodnout s íránskou stranou na povolení k výjezdu na místo a bude hledat stopy po ruské raketě Tor v souladu s informacemi publikovanými na internetu,“ prohlásil předseda Národní rady bezpečnosti a obrany (SNBO) Alexej Danilov.
Před odletem vyděšeně volala manželovi, že se bojí. Příběhy pasažérů ze zříceného boeingu v Íránu |
„Máme zpravodajské informace, včetně těch od našich spojenců, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země–vzduch,“ prohlásil kanadský premiér Trudeau. To, že letadlo omylem zasáhla raketa íránské protivzdušné obrany, napsal i americký časopis Newsweek s odvoláním na zástupce Pentagonu a tajných služeb. Podle listu The Guardian americké sledovací systémy zaznamenaly v okolí letadla činnost protiletadlové baterie i infračervenou stopu po vypuštění raket. „Někdo tam mohl udělat chybu,“ komentoval před novináři neštěstí americký prezident Donald Trump. „Říká se, že šlo o technický problém, já osobně si myslím, že to nepřipadá v úvahu,“ dodal.
Protiletadlový systém Tor-M1 vyvinul Sovětský svaz začátkem 80. let. Podle popisu dokáže efektivně střílet na cíle ve svém okolí až do desetikilometrové výšky. Rusko dodalo 29 těchto systémů Íránu a je pravděpodobné, že je Teherán začlenil do své protiletecké obrany. Ta je poměrně sofistikovaná s množstvím daleko vyspělejších systémů, má ale za sebou i omyly, například v srpnu 2010 sestřelila vlastní letoun F-4 Phantom, který se omylem dostal do okolí jaderného reaktoru v Búšehru.
Podle Newsweeku Írán v době, kdy ukrajinský letoun startoval, aktivoval protivzdušnou obranu kvůli obavám z reakce na své útoky na americké základny několik hodin před tím. Přitom kolem teheránského letiště startovala a přistávala civilní letadla. Šlo pak o mimořádně nebezpečnou situaci, kdy se civilní stroje pohybují v zóně vojenského konfliktu. To vedlo i v minulosti k tragédiím jako MH-17 či sestřelení íránského airbusu americkým křižníkem v červnu 1988 nad Perským zálivem.
Experti považují za možnou i variantu srážky s bezpilotním letadlem či jiným vzdušným objektem. V oblasti výroby a používání dronů je Írán „velmocí“ a létající aparát hlídající po útocích na americké základny vlastní objekty dává logiku, mohl se tedy vyskytnout v místě, kde nemá co dělat. Srážka s dronem v oblasti motoru by pak mohla mít za následek destrukci a požár.
Odhaluje příčiny nehod a lidská selhání. Jak vznikla černá skříňka a kdo ji zkoumá? |
Uvažuje se také o možnosti teroristického útoku, zatím se ale žádná skupina k takové akci nepřihlásila a chybí motiv, v ukrajinské politice se teroristické metody příliš neujaly.
Agentura Reuters také přišla dříve během čtvrtka s tvrzením – na základě tří amerických a jednoho kanadského i evropského zdroje z tajných služeb – že za zřícením letadla je technická závada. „Jsou důkazy o tom, že se jeden z motorů přehřál,“ řekl agentuře kanadský expert.
Írán: zásah raketou nedává logiku
Právě Kanaďanů bylo po Íráncích na palubě nejvíc. Ukrajinské zdroje udávají 63, íránské pět, nesoulad je ale zřejmě v tom, že šlo o Íránce s kanadskými pasy, pro něž byla cesta přes Kyjev při neexistenci přímého letu oblíbenou alternativou. Kromě toho letěli osudným spojem i lidé se švédskými a afghánskými pasy. Ukrajinců bylo 11 - dva cestující, šest členů palubní posádky, dva piloti a instruktor. Právě tříčlenná posádka patřila podle vedení MAU k velmi zkušeným.
„Kanaďané chtějí odpovědi, to znamená transparentnost, odpovědnost a spravedlnost,“ prohlásil premiér kanadský Trudeau. K podivným okolnostem, které nahrávají zásahu raketou, patří ztráta spojení s posádkou, v podobné situaci krajně neobvyklá. Poškozené jsou také obě černé skříňky a íránské úřady lavírují s jejich vydání americkému boeingu. „Z vědeckého hlediska je zásah raketou nemožný a takové spekulace jsou nelogické,“ komentoval to šéf íránské organizace pro civilní letectví Ali Abedzadeh.
Řada evropských lídrů už vyzvala Írán ke spolupráci při vyšetřování. Jde tu o hodně. Teheránu o vysoké odškodné a o vztahy se zeměmi, s nimiž je ještě nemá tak vyhrocené jako s USA. Americkému boeingu zase o prestiž po skandálu se sesterskou verzí 737-Max, která musela být kvůli fatální chybě softwaru uzemněna. Celkově se pak i tady hraje o válku či mír v regionu.