Dlouhý příběh nezdaněných úroků z korunových dluhopisů vydaných před 1. lednem 2013 letos končí. Týká se Andreje Babiše, Agrofertu, ale i firem, jako je ČD Cargo, či miliardářů Radovana Vítka a Radima Jančury.

S výhodností korunových dluhopisů se seznámila širší veřejnost hlavně na příkladu Andreje Babiše. Ten jako ministr financí vyžadoval důsledný výběr daní, sám ale vlastnil (a vlastní) korunové dluhopisy své společnosti Agrofert v celkové výši 1,5 miliardy korun. Díky šestiprocentnímu úročení těchto dluhopisů každoročně získává nezdaněný výnos ve výši zhruba 90 milionů korun ročně.

V rámci daňových změn, které vloni přijala vláda, se ale i tyto staré korunové dluhopisy zdaní. Babišovi tak na účet dorazí suma o 15 % nižší. Podle majetkových přiznání, které politici povinně odevzdávají Poslanecké sněmovně, jsou právě tyto výnosy hlavním zdrojem osobních příjmů Andreje Babiše.

Tři miliardy k výplatě

„Překvapuje mne, že to zdanění přichází teprve teď. Několik let jsme slyšeli, že zavedení zdanění těchto dluhopisů je obrovský technický problém, který nejde vyřešit. A teď poměrně jednoduchou novelou daňového zákona dochází ke zdanění úroků z těchto dluhopisů,“ podotýká daňový poradce a majitel firmy Grinex Advisory Richard Jahoda.

„Pro Agrofert to byl daňově odpočitatelný náklad. Na straně Andreje Babiše to byl nezdaněný příjem,“ vysvětluje Jahoda a poukazuje i na to, že splatnost korunových dluhopisů Agrofertu je už v roce 2022.

To také pro Agrofert znamená poměrně brzkou povinnost své věřitele vyplatit. Jak plyne z výročních zpráv, firma vydala na konci roku 2012 korunové dluhopisy v hodnotě tří miliard korun, v průběhu roku 2013 jich prodala za 1 252 270 000 Kč a v roce 2014 za dalších 1 482 270 000 Kč.

Na dotazy HlídacíPes.org týkající se korunových dluhopisů a způsobu, jak hodlá téměř tři miliardy korun svým věřitelům vyplácet, reagoval Agrofert stručně.

„Ve věci korunových dluhopisů jsme postupovali přesně podle zákona, což na základě svého prověřování potvrdila i Policie ČR. A i nadále podle zákona postupovat budeme. Jsme soukromá společnost, jde o naši interní záležitost, kterou považujeme za uzavřenou a nemáme potřebu ji více komentovat,“ odepsal mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Policie prověřovala, zda prostřednictvím korunových dluhopisů nebyly kráceny daně a zda si firma nepůjčovaly u vlastníka za nevýhodných podmínek. V průběhu roku 2018 ale věc odložila s tím, že se trestný čin nestal.

Kouzlo jedné koruny

Výhoda korunových dluhopisů spočívala v jednoduchém detailu: základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů; při jmenovité hodnotě jednoho dluhopisu 1 Kč byla ale výsledná daň díky zaokrouhlení směrem dolů nulová.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. V roce 2011 ji využil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek u emise státních dluhopisů pro obyvatele. Poté si možnosti všimly i soukromé firmy.

Například realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka vydala do konce roku 2012 postupně dluhopisy v hodnotě asi sedm miliard korun. Společnost Student Agency Radima Jančury vydala dvacetileté dluhopisy v hodnotě 900 milionů korun s 12% úrokem.

Možnost emise korunových dluhopisů využilo do konce roku 2012 (korunové dluhopisy vydané od 1. lednu 2013 již podléhaly zdanění) 440 firem; nominální hodnota dluhopisů byla přes 120 miliard korun. Podle odhadů by změna danění u korunových dluhopisů měla přinést řádově stovky milionů nových daňových příjmů.