Milovníky umění i vědy sbližuje výstava o vesmíru

Výstava SPACE přímo navazuje na koncepci galerie Kvalitář, prezentovat umění, design a architekturu v jednom celku. Ve dvou výstavních sálech najdete významná jména jako jsou architekt Jan Kaplický, malíř Jiří Matějů a Serban Savu, mladou generaci multimediálních umělců představují Jan Dotřel, skupina DUNA, Ines Karčáková, Štěpánka Sigmundová a Josef Mrva ml.. Odvětví designu zastupuje Jakub Berdych Karpelis a duo návrhářů Herrmann&Coufal. Mezioborově pak na diváky působí procesuální instalace Deterministický chaos od designera a skláře Jakuba Petra.

„Představili jsme ty umělce, designéry a architekty, pro které je téma vesmíru přirozenou inspirací, nikoli pak motivem, který funguje pouze na bázi vizuální podobnosti, nebo metafory. K této trojici uměleckých disciplín jsme do galerijního prostředí přizvali i vědu – matku racionálního a empirického poznání. Je to totiž právě syntéza oborů uměleckých a vědeckých, jejichž kooperace by měla divákovi nabídnout širší horizont poznání,” vysvětluje kurátor výstavy Jan Dotřel.

Krom děl jednotlivých autorů, v galerii uvidíte i metalitický meteorit, který dopadl na Zemi před zhruba milionem let. Meteorit poté prošel čtyřmi dobami ledovými, až do chvíle, kdy jej pro výstavu zpracoval Jakub Berdych Karpelis. Objekt z meteoritu Muonionalusta, opatřil Karpelis symbolem power button, který odkazuje k jisté záhadnosti tohoto materiálu, potažmo informaci se symbolem pomyslného začátku i konce zároveň. Stejně tak dvojice Herrmann&Coufal, která se stejně jako Karpelis profiluje především na poli designu, tentokrát navrhla umělecké dílo, které vzniklo exkluzivně pro výstavu SPACE. Jejich konceptuální dílo Self-impact přímo zkoumá problematiku světelného znečištění.

Designerské duo Herrmann&Coufal

Záhadou oplývají i umělecká díla Jiřího Matějů, v konkrétním případě Interference Color Fields (dílo, které vzniklo přímo pro výstavu Space) autor nabízí možnost vnoření se do zážitku, který sice vychází z obrazové zkušenosti, ale jehož podstatu nemůžeme čistě vizuálně uchopit.

Dílo Afternoon at the Office významného rumunského malíře Serbana Savu naopak zachycuje zdánlivě banální prostředí, za skly budov NASA.

Autorka mladé generace, Štěpánka Sigmundová se věnuje tématu vesmírných expedic téměř výhradně. Jedním z jejích posledních projektů je i The Last White Rhino, ve kterém je slavný elektromobil Tesla Elona Muska letící na zemské orbitě nahrazen posledním uhynulým exemplářem samce nosorožce bílého.

Vesmírná architektura,kterou na výstavě reprezentuje několik unikátních nákresů a modelů, ze studia Future Systems, Jana Kaplického a davida Nixona, je jednou z nejkomplexnějších a nejobtížnějších disciplín, které propojují estetickou stránku s technickým inženýrstvím a vědeckými poznatky. Future Systems v 80. letech spoluvytvořili samostatnou disciplínu vesmírné architektury a v této době spolupracovali i s NASA.

Protože výstava je v celku obsáhla a jednotlivá díla v sobě nesou hodně informací, jsou stěny galerie potištěny doprovodnými texty a divák si může odnést domů i doprovodný katalog do kterého přispěl i pan prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., který vedl u příležitosti výstavy v galerii i přednášku na téma Vesmír – dávná inspirace umění a vědy, která je dostupná na internetu.