Věk žen, které budou mít nárok na tři až čtyři cykly umělého oplodnění hrazené z veřejných rozpočtů, se má prodloužit o rok – nárok budou mít nově ženy až do dosažení 40 let věku. Už vloni zdravotní pojišťovny výrazně zvýšily platby za tyto cykly. Lídrem v oboru reprodukční medicíny jsou v Česku firmy Andreje Babiše.

I tyto chystané změny v úhradách ze zdravotního pojištění, které jinak vítá odborná veřejnost i pacientky, potvrzují, v jakém střetu zájmů se Andrej Babiš v roli premiéra a zároveň majitele (jediného beneficienta jím založených svěřenských fondů) firem závislých na státní regulaci nachází.

V soutěži tuzemských politických projevů pronesených na konci a začátku roku zaujal Andrej Babiš tezí, že „čím víc dětí budeme mít, tím líp se budeme mít“. „Nechceme, aby náš národ vymíral. Naše budoucnost závisí na našich dětech,“ řekl mimo jiné Babiš.

V září loňského roku se také zúčastnil demografického summitu pořádaného maďarskou vládou v Budapešti. Tam prohlásil, že „dobrý stát se pozná podle toho, že se jeho populace zvyšuje a tento růst není nahrazen migrací ze zahraničí“.

Jakkoli je docela dobře možné, že Babišovi skutečně leží na srdci demografická situace v Česku, jeho projevy na téma „mějte více dětí“ přirozeně vedou k reakcím, že na rození dětí a rozvoji a podpoře reprodukční medicíny v Česku, je sám Babiš finančně zainteresován.

Babišovy děti ze zkumavky

Prostřednictvím Hartenberg Holding, respektive společnosti SynBiol (vložené do svěřenského fondu AB Private Trust I, kde je Babiš jedinou obmyšlenou osobou) od roku 2014, kdy již byl v politice jako ministr financí, vlastní zdravotnickou skupinu FutureLife a s ní i řadu zavedených reprodukčních klinik.

V Česku je tato skupina jedničkou, v oboru má takřka poloviční podíl. Úspěšně působí i v zahraničí, v sedmi evropských zemích (mimo jiné na Slovensku, v Polsku, v Irsku či v Británii). Celkem má – podle vlastních údajů Hartenbergu – 29 klinik poskytujících více než 29 tisíc léčebných cyklů ročně.

Podle Hospodářských novin dosáhly nekonsolidované tržby celé skupiny za rok 2018 celkem 3,1 miliardy korun, v porovnání s rokem 2017 stouply o 12 procent.

I v roce 2019 skupina v oboru posilovala. Například v červnu 2019 společnost Repromed koupila 75% podíl ve  společnosti Baby Scan Limited. O měsíc později FutureLife koupila 70 % ve společnosti Clinica Medicala Gynera.

„Stěžejními jsou pro skupinu SynBiol obory reprodukční medicíny (tj. služby v oblasti léčby neplodnosti) či gastroenterologie (kam spadá mj. léčba onemocnění zažívacího traktu),“ stojí v poslední dostupné výroční zprávě skupiny SynBiol za rok 2018.

Umělé oplodnění patří k nejvýdělečnějším oborům současné medicíny. Český trh v tomto směru dlouhodobě roste. Podle expertů trpí problémy s početím přibližně každý pátý až sedmý pár. 

Z poslední výroční zprávy SynBiolu plyne i to, že jen tržby z prodeje služeb v oboru zdravotní péče činily v roce 2018 v Česku 2,17 miliardy korun; o rok dříve to bylo 1,8 miliardy.

Ne všechny tyto peníze pocházejí z veřejných rozpočtů; řádově jdou z veřejného pojištění na všechny reprodukční kliniky v ČR vyšší stovky milionů korun ročně.

Jak ve svém newsletteru připomněl novinář David Klimeš, nyní je v meziresortním připomínkovém řízení (uzavřeno má být 20. ledna) návrh Ministerstva zdravotnictví (v čele s ministrem Adamem Vojtěchem za hnutí ANO), který o rok posune věk žen, kterým budou zdravotnické pojišťovny hradit tři cykly umělého oplodnění.  A více pacientek v rámci stanovených zdravotnických úhrad logicky znamená i nové a vyšší příjmy.

40 let a nula dní

Je prakticky jisté, že návrh na změnu projde. Aktuálně má na úhradu umělého oplodnění (takzvaně ze zkumavky, formou IVF – in vitro fertilizace) z prostředků veřejného zdravotního pojištění jen žena do dne svých 39. narozenin. Pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví pro reprodukční medicínu navrhla, i s odkazem na odborné studie, navýšení věku „na 40 let a 0 dní“.

Důvodová zpráva novely zákona o veřejném zdravotním pojištění odhaduje, že možnost díky tomu využije 800 nových pacientek ve věku 39 – 40 let.

„Úhrada z veřejného zdravotního pojištění za celý dokončený cyklus činí cca 40 tisíc Kč. Pokud by všechny dokončily celý cyklus (což se v žádném případě nestane), dostaneme se k celkové výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění cca 32 milionů Kč. Toto číslo však patrně bude ještě nižší vzhledem k tomu, že mnohé z nich nebudou čerpat tuto péči jako hrazenou. Lze tedy očekávat maximální náklady systému veřejného zdravotního pojištění v řádu nižších desítek milionů Kč.,“ čteme v důvodové zprávě.

Každá nová pacientka (či pár) znamená pro kliniky i další vedlejší příjmy za různé terapie a doplňková vyšetření. V případě, že žádný ze tří či čtyř (u mladších pacientek) pokusů není úspěšný, si další cykly platí zájemkyně samy. Výjimkou není i deset a více pokusů.

Zároveň je zde i prostor pro další zvyšování věku klientek. „Věk pro provedení IVF jako hrazeného z veřejného zdravotního pojištění je v České republice jeden z nejnižších v rámci EU,” uvádí důvodová zpráva.

Vyloučeno do budoucna není ani další navýšení počtu proplácených cyklů – v západní Evropě pojišťovny běžně proplácejí až šest pokusů. V Česku se nyní „ze zkumavky“ narodí zhruba čtyři procenta dětí, což odpovídá asi 4500 novorozencům ročně. 

Demografie a střet zájmů 

Výhodou pro tuzemský byznys v oboru je i to, že láká západní klientelu. Reprodukční medicína je zde na vysoké úrovni, ve srovnání se Západem je zároveň levnější a výhodou je i to, že české legislativní prostředí je liberálnější.

Například v Německu není možné umělé oplodnění s darovanými vajíčky nebo využití spermií anonymních dárců. V Česku podobný poslanecký návrh v roce 2015 neprošel. 

Jak už dříve upozornil Deník Referendum, bez zajímavosti není ani to, že nejnavštěvovanější server zabývající se danou problematikou, diskusemi a výměnou zkušeností právě i s umělým oplodněním – eMimino – patří vydavatelství Mafra. Server do portfolia přibyl jen měsíc před tím, než Babiš získal první kliniky reprodukční medicíny.

Už v průběhu roku 2019 se také zvýšily platby od pojišťoven za cykly umělého oplodnění. Téměř dvacet let zůstávala platba beze změny, zhruba ve výši 26 tisíc korun, vloni se částka zvýšila asi o třetinu. Nově pojišťovny proplácejí i darování vajíček a spermií.

To vše může přispět k tomu, že se v Česku skutečně bude zvyšovat počet narozených dětí u žen, které nemohou otěhotnět přirozeným způsobem – bez ohledu na to, kdo je zrovna premiér.

Nic to však nemění na tom, že jde zároveň o zákony vyhovující byznysovým zájmům Andreje Babiše. A prosazuje je a přijímá – vláda Andreje Babiše.