Mroží nos a pyrotechnický tým na scéně
Williams nevyhrál titul už od roku 1997, kdy se to jen tak tak povedlo Jacquesu Villeneuvovi. Od té doby byl titulu Williams blízko vlastně jen jednou. To když jej poháněly motory BMW. Pro sezonu 2004 přišel tým konstruktérů s unikátním řešením přední části vozu. Začalo se jí rychle říkat mroží čumák. Tým se kvůli němu ale dostal do nemalých problémů, které vyvrcholily zásahem pohotovostní pyrotechnické jednotky.
Auto s tímhle čumákem sice velkou cenu nevyhrálo, ale pořád bylo lepší, než to, s čím jezdí Williams teď. Dostalo se alespoň na stupně vítězů v Malajsii, San Marinu a Monaku. V Kanadě s ním Ralf Schumacher dojel na druhém místě, ale oba vozy týmu byly diskvalifikovány kvůli neregulérním brzdovým trychtýřům.
Po úspěšných sezonách 1996 a 1997 skončilo partnerství s dodavatelem motorů Renault. Další dvě sezony odjel Williams se staršími motory Renault pod názvy Mecachrome a Supertec, než navázal dlouhodobou spolupráci s automobilkou BMW. Ta svého času disponovala nejlepším motorem ve startovním poli, ale tvrdohlavý a sebevědomý Williams si nechtěl od ‘motorářů’ nechat kecat do své práce, a tak titul nepřicházel. V sezonách 2002 a 2003 skončil alespoň druhý v Poháru konstruktérů, ale v obou sezonách získal jen pět vítězství.
Pro sezonu 2004 přišel Williams s radikálním řešením. Týmu konstruktérů šéfovali Patrick Head, Gavin Fisher a Antonia Terziová, která o dva roky dříve přišla z Ferrari. Cenu za sexy auto Williams FW26 asi nikdy nezíská, ale jak řekl u představení Frank Williams: “Bude-li rychlé, pak bude i hezké.”
Aliance Williams-BMW s jezdci Montoyou a R. Schumacherem měla ambice na zisk titulu mistra světa, ale brzy se ukázalo, že nové auto je citlivé na nastavení a jeho ovladatelnost byla slabá. Ferrari navíc bylo se svým modelem F2004 velmi úspěšné a vyhrálo 15 závodů z osmnácti. „V rychlých zatáčkách se někdy stávalo, že auto zničehonic samo ucuklo doleva nebo doprava,“ komentoval Ralf Schumacher.
Šéfové Williamsu se rozhodli, že je potřeba celý čumák předělat. Cílem bylo nasadit nové řešení ve třináctém závodě sezony, GP Maďarska. V tehdejší době bylo testování prakticky neomezené, takže se tým rozhodl absolvovat test na francouzském okruhu Miramas. V roce 1926 se tam jela Velká cena Francie, kterou vyhrál Francouz Jules Goux, jenž v roce 1913 vyhrál závod 500 mil Indianapolis, údajné poté, co během závodu vypil čtyři lahve šampaňského. Dnes je okruh v Miramas využíván BMW jako testovací dráha.
Britská část týmu letěla letadlem a vezla s sebou nové aerodynamické díly včetně předního spojleru. Při nakládání na letišti pronajatých aut ale zapomněli inženýři jednu krabici na ploše parkoviště. Krabici s novým čumákem.
Protože se ke krabici nikdo neměl, policie na scénu vyslala pyrotechnický tým, který se po určité rozvaze rozhodl pro kontrolovanou explozi. Krabice se rozletěla na kusy a nový čumák byl nenávratně poškozen. Patrick Head v továrně zuřil, když se o případu dozvěděl.
Nové řešení se ale přeci jen dokázalo stihnout nasadit do GP Maďarska. Juan Pablo Montoya v Itálii dosáhl nejvyšší průměrné rychlosti na kolo (262,242 km/h), rekord, který byl překonán až v roce 2018.
V posledním závodě sezony v Brazílii pak dokázal Montoya vyhrát s náskokem jedné sekundy před Kimim Räikkönenem z McLarenu, ke kterému se Montoya o rok později přidal coby týmový kolega. A o rok později odešla také automobilka BMW.
Od té doby, tedy v uplynulých 16 sezonách, dokázal Williams vyhrát už jenom Velkou cenu Španělska 2012. Po ní ale jeho garáž zachvátil požár, a tak radost z vítězství rychle pominula…
Diskuse k článku