Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rallye Dakar: Toto jsou památné okamžiky českých závodníků

Michal Štěpanovský
Diskuze (3)

Sedmatřicet let startují čeští závodníci a závodnice na Rallye Dakar. Zažili vítězství, dramatické nehody, stáli před hlavněmi samopalů, bloudili pouští. Naštěstí se vždycky všichni vrátili domů do republiky. 

Uděláme si tady malou procházku po zajímavých ročnících i situacích. Jedná se o subjektivní pohled autora, který se tématu „Dakaru“ věnuje čtyři desetiletí. Pokud se na někoho nedostane, určitě se najde v přehledu českých účastníků v historii soutěže. Věříme, že jsme na nikoho nezapomněli.

Dobrodružství přilákalo Kubíčka

Všechno začal v roce 1983 motocyklový jezdec Miroslav Kubíček, o kterém se v tehdejším režimu socialistického Československa nesmělo psát. Závodník totiž opustil podle tehdejších totalitních pravidel republiku nezákonně. S rodinnou odešel po ruské okupaci v roce 1968 do Švýcarska a s vlajkou této země se objevil poprvé na startu Rallye Dakar. S KTM GS560 skončil při své premiéře osmnáctý, o rok později na 35. místě a při svém třetím startu (1985) bohužel do cíle nedojel. Dokázal se tehdy držet dokonce v první desítce, ale při pádu si zlomil zápěstí. To mu bohužel špatně srostlo a to znamenalo konec závodní kariéry.

Začal to LIAZ, vyhrál Loprais

První, kdo se na Rallye Dakar objevil se souhlasem státních orgánů, byli v roce 1985 jezdci tehdejšího podniku LIAZ Jablonec. Postaral se o to především ředitel rýnovického podniku Viktor Korecký, který měl ostré lokty a postavil za své lidi. Úspěšné vystupování liazek na Dakaru zaslouží velký respekt, když si uvědomíme, že se jednalo o nákladní automobil s konstrukční koncepcí pro silniční dopravu. Premiéru dokončila posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík a Radek Fencl na třináctém místě mezi kamiony.

K liazům se v šestaosmdesátém roce připojily tatrovky, tehdy ještě třínápravové. Během dalšího roku však především zásluhou skvělého konstruktéra Jaroslava Krpce vyjely „čtyřkolky“, které položily základ slávě kopřivnické značky v čele s Karlem Lopraisem. Za pozornost stojí tehdejší zařízení, které se dalo namontovat na kola. Říkalo se mu šlapadla a díky tomu se dokázaly vozy dostat z písku při zapadnutí.

Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm Karel Loprais se radoval z první výhry v roce 1988, když měl v posádce Tomáše Mücka a Radomíra Stachuru. Loprais dosáhl další prvenství v kategorii kamionů ještě v letech 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001. K tomu přidal do své bohaté sbírky také druhá místa v ročnících 1987, 1996, 2000 a 2002. Třetí byl v sezoně 1992, kdy poprvé a naposledy vedla trasa až na jih Afriky do Kapského Města. Výraznou postavou v tehdejších tatrováckých kamionech byl v druhé polovině osmdesátých let dnes již legendární navigátor Josef Kalina. Na soutěži startoval již třiatřicetkrát! Třikrát se radoval z výhry právě s Lopraisem. A podle zákulisních informací se v závodním voze ještě objeví.

Před hlavněmi samopalů

Bezpochyby nejvíce dramatickým okamžikem byla událost z roku 1998, kdy dvě posádky na kamionech Tatra přepadli bandité. Posádky vyvlekli do rokliny před hlavně samopalů. „Přiznávám, že jsem se v tu chvíli loučil se životem. Dodnes mám při těchto vzpomínkách husí kůži. Byla to nejhorší hodina mého života. Nikdy nevíte, co tyhle lidi napadne. Zda vás nechají žít, nebo zmáčknou spoušť. Jim na životech nezáleží,“ vzpomíná na tehdejší dramatické chvíle Bedřich Sklenovský, legendární jezdec a mechanik kopřivnického týmu.

Důležitou roli tehdy sehrál Jaroslav Lamač, který uměl francouzsky a snažil se veliteli vysvětit situaci Čechů. Když se přiblížilo závodní osobní auto, pochopili bandité, že jejich akce je prozrazena. Všechno co šlo, přeložili na jeden kamion. Svlékli Čechy do trenýrek a všechno jim sebrali. „Chtěl jsem, aby nám nechali pasy, ale velitel se mi vysmál, že v poušti žádné pasy nepotřebujeme,“ připomíná Lamač.

Asi za půl hodiny po odjezdu banditů přikodrcal landrover s malijskými vojáky. Těm se podařilo spojit se s ředitelem soutěže Hubertem Auriolem. Čeští jezdci spravili kola a dostali se do bivaku. Naštěstí byl druhý den oficiálně volný, kdy se nezávodilo. Nastal tak čas se vypořádat se situací. Za pomoci Josefa Kaliny se podařilo pro trojici Milan Kořený, Jaroslav Lamač a Martin Kahánek sehnat náhradní oblečení a přilby. Češi mohli znovu vyrazit do závodu. Nakonec dokázali dojet dokonce třetí, sedm hodin za vítězným Lopraisem. Druhou trojici ve složení Bedřich Sklenovský, Tomáš Tomeček a Petr Hamerla se podařilo dostat letecky do Dakaru. Tady pracoval na ambasádě velvyslanec Ota Holubář, který českým závodníkům fandil a samozřejmě jim ochotně pomohl i v tehdejší situaci.

Praskaly i kosti

Součástí Rallye Dakar jsou také bohužel nehody. Začalo to skoky liazek Joklíka (1986) a Vonšovského (1987) a zejména na osud druhého jmenovaného má autor silnou osobní vzpomínku. Seděli jsme v lednu 1987 v čekárně vinohradské nemocnice a Bohouš tehdy barvitě líčil svůj skok, který provedl nechtěně ve chvíli, kdy ho oslnilo sluníčko. Když ho vyprostili z havarovaného vozu, jehož trosky se nedaleko nigerské Bilmy nacházejí zřejmě dodnes, ležel několik hodin v poušti na nafukovacím lehátku. „Viděl jsem, jak začínají na obloze kroužit supi. Pak se najednou ozval rachot helikoptéry a já byl za chvíli v nemocnici. Teď tady sedím a povídám si. Nemůžu se smát, protože mě bolí naražená žebra,“ líčil tehdy zkušený jezdec LIAZu své dobrodružství. 

Dramatickou nehodu zažil na Dakaru ještě v dobách, kdy brázdil africké pouště také jeho šestinásobný vítěz Karel Loprais. V roce 2003 poslal svou tatrovku do šesti kotrmelců v rychlosti 100 km/h. Posádka musela vykopnout dveře spolujezdce, aby se dostala z havarovaného vozu a následující den už líčila své dojmy na pražském letišti.

Divokému karambolu se nevyhnul ani Lopraisův synovec Aleš. V ročníku 2011 bojoval o prví místo v kategorii kamionů s Nizozemcem Gerardem de Rooyem. Na přejezdu mezi dvěma měřenými testy usnuli v kabině všichni tři členové posádky včetně Petra Almášiho, který v osudné chvíli vůz řídil. Kamion sjel v rychlosti kolem 100 km/h ze silnice. Při nárazu uletěla obě přední kola a auto se přes přední osu dvakrát převrátilo. Aleš Loprais a navigátor Michal Ernst vyvázli bez zdravotní újmy, Almáši zůstal v nemocnici několik dní na pozorování.

Podobných karambolů, nehod a zranění zažili čeští závodníci na Dakaru desítky. Naštěstí se však všichni vždy vrátili v pořádku domů. Pojďme však k lepším událostem. A to, když si sáhli na skvělé výsledky.

Velký potlesk pro Čechy

Červenomodrobílá vlajka vlála nejvýše na Dakaru celkem jedenáctkrát a o tyto triumfy se postarali paradoxně pouze dva lidé. Již zmíněný Karel Loprais a také již dvaašedesátiletý Josef Macháček, který vyhrál pětkrát hodnocení čtyřkolek. Naposledy se mu to podařilo v roce 2009, když se Dakar podíval poprvé na jihoamerický kontinent. Legendární závodník se letos objevuje na startu již počtrnácté, ačkoliv již v lednu 2019 avizoval, že ukončí kariéru. „Doma v dílně jsem zatloukl hřebík a na ní pověsil přilbu. No jo, ale ten hřebík se nějak vyviklal, takže jsem se rozhodl, že budu závodit dál,“ říká s cílenou nadsázkou Macháček. 

Pro nadcházející ročník Dakaru se objeví za volantem buginy rychle se rozvíjející kategorie SSV (SxS) v týmu Buggyra Racing. Při pohledu do historických tabulek zjistíme, že právě Macháček je posledním Čechem, kdo dokázal nejenom vyhrát, ale být také na stupních vítězů. Národní vlajka se totiž na podiu neobjevila „zatím“ již jedenáct let.

Pokud se podíváme do jedné stopy, tak poprvé se na Rallye Dakar objevil český (tehdy československý) motorkář v roce 1988. Postaral se o to jablonecký Pavel Ort (Jawa Rotax 560), ale soutěž tehdy nedokončil. Na jedné duně se mu nepodařilo zvednout benzínem naplněný stroj, který „zakopl“ a jezdec si zlomil po pádu několik žeber.

O historický zápis českých motocyklových jezdců se postaral v roce 1998 Stanislav Zloch (KTM), který obsadil desáté místo. Blízko měl k jeho vyrovnání Ondřej Klymčiw (Husqvarna), který dojel na jedenáctém místě, pouhých 37 sekund za vysněnou první desítkou. Skvělý motorkářský výsledek se v dosud posledním jihoamerickém Dakaru (2019) povedl Milanu Engelovi. Jezdec týmu Moto Racing Group (MRG) obsadil skvělé patnácté místo. V Saúdské Arábii na něj může zaútočit šest českých motorkářů včetně zmíněného Engela.

Již několikrát zde padla zmínka o ročníku 2009, kdy se Rallye Dakar podívala poprvé do Jižní Ameriky. Na něj má krásné vzpomínky Miroslav Zapletal, který tehdy obsadil sedmé místo s navigátorem Tomášem Ouředníčkem. Oba se v nadcházejícím ročníku objeví. Ovšem každý v jiném týmu, ale za volanty vozů Ford. Mimochodem na Rallye Dakar 2020 se poprvé v dějinách české účasti na Dakaru objeví více automobilů než kamionů, což je kategorie, která se stala pro Čechy takřka kultovní.

V jednom z těchto pěti automobilů bude sedět také Martin Prokop v barvách svého týmu MP-Sports. Letos dokázal šestým místem překonat historický výsledek Zapletala. Na dosah měl i pátou příčku, ale přednost dostalo sportovní gesto. Zastavil u svého největšího soupeře Cyrila Desprese, který převrátil svého „miníka“ a pomohl protivníkovi postavit auto na kola. Jihlavský závodník si kousek fair play zopakoval letos v dubnu na Abu Dhabi Desert Challenge, když dotáhl do bivaku poškozený vůz Poláka Jakuba Przygonského.

České ženy zasáhly do dakarské klasifikace poprvé v roce 2018, kdy se na startu objevila na motocyklu Gabriela Novotná a na čtyřkolce Olga Roučková. Prvně jmenovaná bojovala statečně, ale její snažení ukončil pád. „Neviděla jsem kámen, který byl v řečišti zahrabaný v písku, a najela do něj. Bohužel se mi povedlo narazit do něj předním i zadním kolem. Takže jsem chvíli jela po předním, ale neustála to a spadla na rameno,“ vylíčila tehdejší osudný okamžik. Etapu dokončila, ale zraněním musela odstoupit. Roučková dokončila soutěž na 26. místě mezi čtyřkolkami.

Nechybí odvážné ženy

Obě ženy se na startu objevily také o rok později. Novotná dokončila poslední jihoamerický Dakar na 71. místě v hodnocení motocyklů. Roučková usedla do buginy SxS s Davidem Zelinkou a v cíli byli dvacátí ve své kategorii. Ani jedna z nich se na Rallye Dakar 2020 neobjeví, přesto bude nežné pohlaví zastoupeno. Postará se o to Petra Zemánková, která pojede v posádce se svým španělským životním partnerem Jordi Queraltem ve voze Jeep Rubicon. „Oba máme rádi dobrodružství. V tomto případě je to země neznámá pro všechny účastníky. Doufám pouze, že budeme mít kvalitní itinerář, který považují organizátoři za samozřejmost. Rádi bychom dosáhli cíle,“ uvedla Zemánková pro oficiální web soutěže.

Co čeká české závodníky na Rallye Dakar 2020, kdy se legendární soutěž poprvé podívá do Saúdské Arábie?

Česká historie na Dakaru
1983 první neoficiální česká účast, motocyklista Kubíček vyhrál etapu
1985 první česká oficiální účast Liaz - Moskal, Joklík, Fencl, 13. místo)
1986 premiéra Tatry
1988 první vítězství Karla Lopraise v kategorii kamionů
1988 oficiálně první český motocyklista na startu (Ort nedojel)
1994 2. vítězství Lopraise
1995 3. vítězství Lopraise
1998 4. vítězství Lopraise
1998 10. Zloch, nejlepší výsledek českého motorkáře
1999 5. vítězství Lopraise
2000 1. výhra Josefa Macháčka v kategorii čtyřkolek
2001 6. výhra Lopraise
2001 2. výhra Macháčka
2003 3. výhra Macháčka
2006 poslední start K. Lopraise
2007 4. výhra Macháčka
2009 5. výhra Macháčka
2009 7. Zapletal-Ouředníček, nejlepší výsledek Čecha v kategorii automobilů
2017 10. start Davida Pabišky
2018 první dvě ženy na startu (Gabriela Novotná, Olga Roučková)
2019 6. místo Prokopa, historicky nejlepší výsledek v kategorii automobilů

Československá a česká účast 

1983 - 1 motocykl KTM (18. Kubíček).

1984 - 1 motocykl KTM (35. Kubíček).

1985 - 2 kamiony Liaz (13. Moskal, Kovář nedokončil), 1 motocykl KTM (Kubíček nedokončil).

1986 - 3 kamiony Liaz (Joklík, Brzobohatý a Moskal nedokončili) a 2 kamiony Tatra (Loprais a Kahánek nedokončili).

1987 - 2 kamiony Tatra (2. Loprais, 18. Kahánek) a 2 kamiony Liaz (3. Moskal, Brzobohatý havaroval).

1988 - 3 kamiony Tatra (1. Loprais, Kahánek a Buchtyár nedokončili), 3 kamiony Liaz (2. Moskal, 26. Fajtl, Krejsa nedokončil) a 1 motocykl Jawa (Ort havaroval).

1990 - 2 kamiony Tatra (3. Kahánek, 4. Loprais) a 2 kamiony Liaz (Vonšovský mezi posledními, Kakrda nedokončil).

1991 - 2 kamiony Tatra (4. Loprais, 5. Kahánek) a 1 kamion Liaz (17. Kakrda).

1992 - 3 kamiony Tatra (3. Loprais, 8. Buchtyár, 9. Kahánek) a 3 kamiony Liaz (30. Vonšovský, 56. Fajtl, Kakrda nedokončil).

1993 - 1 kamion Tatra (10. Měřínský).

1994 - 2 kamiony Tatra (1. Loprais, Kahánek havaroval), 3 automobily Land Rover (42. Krejsa, Kakrda nedokončil, Podzimek havaroval) a 2 motocykly KTM (44. Poslední, Podmol nedokončil).

1995 - 3 kamiony Tatra (1. Loprais, 3. Buchtyár, Žák nedokončil) a 1 automobil Land Rover (Velkoborský ml. nedokončil).

1996 - 5 kamionů Tatra (2. Loprais, 3. Fajtl, 4. Kořený, 15. Žák, Velkoborský nedokončil), 1 motocykl Suzuki (42. Kaštan).

1997 - 3 kamiony Tatra (Loprais, Buchtyár, Sklenovský nedokončili), 1 automobil Dodge Ram (Bílek nedokončil) a 2 motocykly Suzuki (27. Kaštan, 28. Zloch).

1998 - 3 kamiony Tatra (1. Loprais, 3. Kořený, Sklenovský nedokončil po přepadení bandity), 1 motocykl KTM (10. Zloch) a 1 motocykl Triumph Tiger (Kaštan nedokončil pro nemožnost natankovat).

1999 - 2 kamiony Tatra (1. Loprais, 3. Tomeček), 2 motocykly KTM (Tománek a Hrb nedokončili) a 1 čtyřkolka Yamaha (Macháček nedokončil).

2000 - 3 vozy Tatra (2. Loprais, 4. Tomeček, 6. Sklenovský), 1 automobil Dodge Ram (Bílek nedokončil), 2 motocykly KTM (29. Kaštan, 47. Bražina) a 1 čtyřkola Yamaha (1. Macháček).

2001 - 2 kamiony Tatra (1. Loprais, Tomeček nedokončil), 1 motocykl KTM (28. Bražina) a 1 čtyřkolka Yamaha (1. Macháček).

2002 - 2 kamiony Tatra (2. Loprais, 10. Tomeček) a 1 čtyřkolka Yamaha (Macháček nedokončil).

2003 - 2 kamiony Tatra (2. Tomeček, Loprais havaroval), 1 kamion Liaz (12. Macík), 1 motocykl Honda (43. Bražina) a 1 čtyřkolka Yamaha (1. Macháček).

2004 - 2 kamiony Tatra (6. Tomeček, 7. Loprais), 1 kamion Liaz (Macík nedokončil), 2 automobily Toyota (Kubík a Oswald nedokončili), 1 motocykl Honda (Bražina havaroval), 1 motocykl Suzuki (Kaštan nedokončil) a 1 čtyřkolka Yamaha (Podlipný nedokončil).

2005 - 2 kamiony Tatra (Tomeček a Loprais nedokončili), 1 kamion Liaz (Macík nedokončil), 1 motocykl KTM (38. Kaštan).

2006 - 2 kamiony Tatra (Tomeček a Loprais nedokončili), 1 kamion Liaz (11. Macík), 1 buggina (Jerie nedojel) a 1 motocykl KTM (30. Kaštan).

2007 - 2 kamiony Tatra (3. Loprais, 11. Tomeček), auto Mitsubishi (53. Zapletal), čtyřkolka Yamaha (1. Macháček), motocykl Yamaha (15. Macek), motocykl KTM (42. Pabiška), motocykl Suzuki (51. Kaštan).

2008 - ročník zrušen.

2009 - 3 kamiony Liaz (Macík, Fajtl, Spáčil nedokončili), 2 kamiony Tatra (Loprais, Tomeček nedokončili), 1 kamion MAN (33. R. Randýsek), 1 automobil Mitsubishi (7. Zapletal), 1 automobil Toyota (52. Janeček), 2 čtyřkoly Yamaha (1. Macháček, 5. Bražina), 3 motocykly KTM (44. Froněk, 68. Pabiška, D. Randýsek nedokončil), 1 motocykl Yamaha (18. Macek), 1 motocykl Honda Rahier (Kaštan nedokončil).

2010 - 4 kamiony Tatra (Loprais, Tomeček, Spáčil, Kolomý nedojeli), 1 kamion Liaz (4. Macík), 3 automobily Toyota (41. Janeček, Mikula Kounovský nedojeli), 1 automobil Mistusbihi (Zapleta nedojel), 2 čtyřkolky Yamaha (Macháček, Plechatý nedojeli), 1 čtyřkolka Polaris (7. Bražina), 3 motocykly Yamaha (37. Krejčí, 57. D. Randýsek, Macek nedojel), 2 motocykly KTM (26. Pabiška, 62. Veselý).

2011 - 3 kamiony Tatra (Loprais, Spáčil, Kolomý nedokončili), 1 kamion Liaz (14. Vildman), 1 kamion (R. Randýsek nedokončil), 1 automobil Toyota (Mikula nedokončil), 1 automobil Mitsubishi (Honda nedokončil), 1 automobil Hummer (Sládek nedokončil), 2 čtyřkolky Yamaha (Macháček, Plechatý nedokončili), 2 motocykly Yamaha (31. Pabiška, 64. Veselý).

2012 - 3 kamiony Tatra (7. Kolomý, 18. Vrátný, Loprais nedojel), 1 kamion Liaz (12. Valtr), 1 kamion MAN (40. Zapletal), 1 čtyřkolka Yamaha (Macháček nedojel), 1 motocykl (65. Veselý). 

2013 - 3 kamiony Tatra (5. Kolomý, 6. Loprais, 20. Vrátný), 2 kamiony Liaz (16. Spáčil, 18. Vildman), 1 kamion DAF (Valtr odstoupil), 2 motocykly Yamaha (39. Pabiška, Veselý nedojel).

2014 - 3 kamiony Tatra (6. Loprais, 17. Vrátný, 18. Tománek), 1 kamion Liaz (13. Vildman), 1 motocykl KTM (18. Pabiška)

2015 - 3 kamiony Tatra (7. Kolomý, 14. Vrátný, 29. Kašák), 1 kamion MAN (4. Loprais), 1 kamion Liaz (Macík nedojel), 4 motocykly KTM (20. Klymčiw, 24. Pabiška, 30. Engel, 39. Veselý).

2016 - 2 kamiony Tatra (16. Vrátný, 17. Kolomý), 1 kamion Liaz (19. Macík), 1 kamion MAN (40. R. Randýsek), 1 kamion Iveco (Loprais nedojel), 2 Toyoty (14. Prokop, 32. Jerie), 2 Hummery (16. Zapletal, 47. Ouředníček), 1 bugina Nissan Optimus (Macháček nedojel), bugina Arctic Cat (D. Randýsek nedojel), 4 motocykly KTM (30. Pabiška, 71. Veselý, Lhotský, Engel a Klymčiw nedojeli).

2017 - 2 kamiony Tatra (7. Loprais, 15. Kolomý), 1 kamion Liaz (10. Macík), 1 kamion MAN (Trněný nedokončil), auto Ford (11. Prokop), 3 motocykly KTM (34. Engel, 45. Pabiška, 82. Lhotský), 2 motocykly Husqvarna (11. Klymčiw, 68. Vlček). 1 motocykly Yamaha (Kvapil nedokončil), 2 čtyřkolky Yamaha (12. Tůma, Macháček nedokončil), 1 čtyřkolka Hawk (Kubiena nedokončil).

2018 - 4 kamiony Tatra (11. Kolomý, 12. Šoltys, Loprais a Vrňák nedokončili), 1 kamion Liaz (5. Macík), 1 kamion MAN (Randýsek nedokončil), 1 kamion Renault (Kozlovský nedokončil), 3 automobily Ford (7. Prokop, 33. Ouředníček, Vaculík nedokončil), 3 motocykly KTM (42. Pabiška, 68. Veselý, Lhotský nedojel), 3 motocykly Husqvarna (47. Vlček, Klymčiw a Novotná nedojeli), 1 motocykly Yamaha (39. Brabec), 3 čtyřkolky Yamaha (12. Macháček, 15. Tůma, 26. Roučková), 1 čtyřkolka IBOS (Kubiena nedokončil).

2019 - 3 kamiony Tatra (5. Loprais, Kolomý nedokončil, Šoltys nedokončil), 1 kamion Liaz (Macík nedokončil), 1 kamion MAN (Škrobánek mimo pořadí), 2 automobily Ford (6. Prokop, 17. Ouředníček), 3 motocykly Husqvarna (34. Brabec, 68. Veselý, 71. Novotná), 2 motocykly KTM (15. Engel, 47. Vlček), SxS – Buggy (20. Roučková), Čtyřkolky (Kubiena nedokončil).

Přehled medailí na Rallye Paříž-Dakar

Zlato - 1988 Loprais, Stachura, Mück (ČR/Tatra); 1994 Loprais, Stachura, Kalina (ČR/Tatra); 1995 Loprais, Stachura, Tomeček (ČR/Tatra); 1998 Loprais, Stachura, Čermák (ČR/Tatra); 1999 Loprais, Stachura, Kalina (ČR/Tatra); 2001 Loprais, Hamerla, Kalina (ČR/Tatra). Buginy – 2000 Macháček (Yamaha); 2001 Macháček (Yamaha); 2003 Macháček (Yamaha); 2007 Macháček (Yamaha); 2009 Macháček (Yamaha).

Stříbro - 1987 Loprais, Stachura, Krpec (ČR/Tatra); 1988 – Moskal, Vojtíšek, Záleský (ČR/Liaz); 1996 – Loprais, Stachura, Tomeček (ČR/Tatra); 2000 – Loprais, Stachura, Gilar (ČR/Tatra); 2002 – Loprais, Hamerla, Kalina (ČR/Tatra);2003 – Tomeček, De Azevedo, Martinec (ČR, Brazílie/Tatra).

Bronz - 1987 Moskal, Joklík, Záleský (ČR/Liaz); 1990 Kahánek, Krpec, Havlík (ČR/Tatra); 1992 Loprais, Stachura, Kalina (ČR/Tatra); 1995 Buchtyár, Kořený, Krpec (ČR/Tatra); 1996 Fajtl, Janoušek, Wurst (ČR/Tatra), 1998 Kořený, Lamač, Kahánek (ČR/Tatra); 1999 Tomeček, De Azevedo, Neubarthová (ČR, Brazílie/Tatra).

S výjimkou vítězství Macháčka jsou všechna umístění v kategorii kamionů. 

Foto: Marian Chytka a archiv

Michal Štěpanovský
Diskuze (3)

Doporučujeme

Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly
31. 12. 2019 22:36
Rallye Dakar
V roce 2013 startoval Jarda Valtr s LIAZkou u Macíků.
28. 12. 2019 20:53
název
Kdo ví jestli se bude stejně počítat podniky vese dál jako by se nic nestalo, až jednou Číňané koupí VC Monaka a přestěhují ji do Pekingu.
Současná Rallye dakar nemá s tím v Africe vůbec nic společného. Více se blíží klasické rally akorát auta jsou krapet větší.